S tím, jak se dny zkracují a klesá teplota, je pomalu čas přesunout se zase víc dovnitř. Nejen v práci, do obchodu, divadel nebo muzeí, ale hlavně domů. Tam, kde včetně spánku tráví většina z nás minimálně třetinu dne. Už proto byste měli alespoň zhruba vědět, co doma dýcháte a jestli ten vzduch není náhodou až příliš vlhký.

Dobrý vzduch

Na kvalitu domácího ovzduší má samozřejmě vliv celá řada skutečností. Od lokality, v níž žijete, přes materiály, jimiž se obklopujete, až po vaše zvyklosti, včetně třeba četnosti větrání. Zároveň je mezi nimi jeden důležitý faktor, který můžete celkem snadno ovlivnit, a to je vlhkost vzduchu.

Ta v bytě i domě neustále kolísá, při bližším zkoumání ale většinou zjistíte, že se přece jen pohybuje v nějakém rozmezí. Někdy ji stačí upravit tak, že například víc vyvětráte nebo dáte přes noc na radiátor mokrou osušku. Pokud je ale dlouhodobě nevyhovující, měli byste zvážit jeho úpravu pomocí specializovaných přístrojů. (Zvlhčovačům, které často mívají doma například alergici, ale hodit se mohou všem, se budeme zvlášť věnovat v říjnovém vydání Receptáře.)

Potřebujete odvlhčovač?

Skutečnost, že máte po sprchování v koupelně zamlžená okna nebo že se v kuchyni sráží pára při vaření, ještě sama o sobě nestačí. To je běžně zvýšená vlhkost vzduchu, kterou byste měli snadno vyřešit pomocí několika opatření (viz box).

Pomocníka byste měli přizvat na pomoc, pokud se u vás každý den sráží vlhkost na oknech a na zdech a případně právě třeba rámech oken a dalších místech se objevuje plíseň. Ta koneckonců ani nemusí být vidět. Stačí, když v některých místnostech, nebo dokonce v celé domácnosti trvale cítíte typický navlhlý, případně až hnilobný zápach. A jasnou známkou samozřejmě mohou být uhnívající dřevěné prvky nebo třeba to, že se ze stěn odlupuje malba či tapety.

Jak je vybrat?

Odvlhčovače vás dovedou přiblížit k ideální vlhkosti vzduchu v místnostech v období, kdy nestačí jiná běžná opatření. Při výběru se řiďte následujícími kritérii. Přednost by měl při tom dostat především výkon v poměru k velikosti odvlhčovaného prostoru.

  • Velikost prostoru je tedy jeden ze základních parametrů a bez něj se při výběru odvlhčovače nehnete. Měří se v metrech krychlových (tedy délka x šířka místnosti x výška stropu) a vždy je lepší vybrat o něco výkonnější odvlhčovač než ten podměrečný. Pak je totiž šance, že třeba nasaje vzduch i z okolních místností a vlhkost o něco sníží i v nich.
  • Druh místnosti také hraje roli, protože v některých se zkrátka drží víc vlhkosti než jinde. Trvale v jsou to třeba koupelna a kuchyně, v rodinných domech obvykle i sklep. V zimě ale může být příliš vysoká vlhkost vzduchu v noci třeba i v ložnici. Než se pustíte do výběru, promyslete si, kde všude budete přístroj používat, a přizpůsobte tomu potřebné parametry.
  • Výkon Udává se většinou v litrech na 24 hodin, tedy jaké množství vlhkosti dokáže přístroj pohltit ze vzduchu za jeden den. Do malých místností, jako je třeba záchod, sklep nebo komora, bude stačit výkon kolem 5 litrů (podle stupně vlhkosti méně nebo více). V menším bytě nebo jedné velké místnosti si vystačíte s výkonem kolem 20 litrů, v domě nebo velkém bytě ale zapojte klidně ten s výkonem okolo 30 litrů denně. Navíc platí, že se nemusíte bát vybrat přístroj s vyšším výkonem, odvlhčování bude jen rychlejší.
  • Obsluha a údržba Levnější odvlhčovače mívají většinou nádržku, do níž se jímá vysrážená voda. Ty dražší (ale není to pravidlo) mohou být vybavené hadicí, kterou vyvedete rovnou do odpadu či odtoku. Pokud zvolíte přístroj s nádržkou, nešetřete na velikosti, přece jen ji nechcete chodit vylévat i v noci (a rozhodně se vyplatí mít přístroj, který se vypne, když je nádržka plná). Myslete i na případnou přístupnost filtrů a celého systému, který je přece jen potřeba občas vyčistit, případně například odvápnit. Čím snazší pro vás tahle práce bude, tím déle bude přístroj dobře sloužit.
  • Hlučnost nemusí být důležitá, pokud budete odvlhčovač používat jen někdy a případně v době, kdy nejste doma. Od žádného odvlhčovače (kromě toho, který jen pasivně absorbuje vlhkost do chemikálie) nemůžete čekat, že bude úplně tichý. Jestli je tedy potřeba, aby jel například přes noc, a bude stát blízko ložnic (ale i obývacího pokoje, kde si chcete večer v klidu pustit film nebo oblíbený seriál), podívejte se raději po modelu s hlučností okolo 40 dB. Nebo vyberte přístroj s nočním režimem, kdy může jet ventilátor na nižší otáčky.
  • Příkon odvlhčovačů nebývá zrovna malý. Pokud ho plánujete používat jen občas, asi pro vás nebude spotřeba přístroje tak důležitá. Jestli ale víte, že poběží celou zimu, nemluvě o části podzimu i jara, určitě se vyplatí investovat do často dražšího, ale úspornějšího přístroje. Rozdíl v ceně se pak rychle vrátí v ušetřené energii.
  • Nejen sušší, ale i čistý vzduch umějí generovat přístroje, které mají vestavěnou i funkci čištění vzduchu. Zachytávají pak prachové částice, alergeny, stejně jako spóry plísní. Vyplatí se určitě alergikům, ale vzhledem ke znečištění vzduchu nejen ve městech to nemusí být špatná investice.

Absorpční

Přístroje, které absorbují vlhkost přes určité činidlo, se dobře hodí do chladnějších prostor, jako jsou garáže nebo sklepy. Dobře totiž pracují i při nižších teplotách. Mají však většinou menší kapacitu než kompresorové odvlhčovače, a jsou méně účinné – navíc jejich účinnost klesá se stoupající teplotou. Na druhou stranu jsou menší a především tišší, protože jednoduše neobsahují hlučný kompresor.

Existují i úplně levné, pasivní absorpční odvlhčovače. Jde většinou o menší „krabičky“, v nichž je umístěna krystalická chemikálie. Ta nasává vzdušnou vlhkost, voda pak protéká činidlem a jímá se do nádržky pod sebou. Nemají ale žádný kompresor, nejsou připojené na elektřinu. Mají jen velmi malou účinnost a koupíte je většinou v drogerii, přes zimu často i v supermarketech. S větší vlhkostí si neporadí – nepojmou jí tolik, aby to mělo i v malé místnosti nějaký vliv. Jsou ale šikovné třeba jako pojistka proti zvýšené vlhkosti a výskytu plísní v nevytápěné chalupě nebo přes zimu nepoužívané chatě.

Termo-elektrický

Na trochu zastaralý typ kondenzačního odvlhčovače ještě pořád někde narazíte. Funguje na principu kondenzace vlhkosti ze vzduchu, který do přístroje vhání ventilátor. Spotřebuje velmi malé množství energie. Tyto odvlhčovače jsou levné, lehké a tiché, ale oproti dvěma ostatním typům jsou výrazně méně výkonné a hodí se spíš do opravdu malých místností. Navíc nepracují dobře při nízkých teplotách, takže je nemůžete umístit třeba do sice malého, ale chladného sklepa.

Kompresorový

Třetí a dnes i nejprodávanější možností jsou kompresorové odvlhčovače, které fungují podobně jako lednička. Tvoří je většinou kompresor a chladicí okruh s ventilátorem a oproti absorpčním modelům jsou výrazně výkonnější. Dobře si poradí i s velkým bytem nebo domem. Rozdíl mezi jednotlivými přístroji je především ve výkonu. Proto je tak důležité správně spočítat velikost prostoru, který potřebujete odvlhčit. Kondenzační odvlhčovač má vlastně jedinou nevýhodu – čím je nižší teplota vzduchu, tím hůř pracuje. Výkon postupně klesá už od 20 °C, pokud tedy máte v zimě doma chladněji, pořiďte si radši výkonnější přístroj. A pokud potřebujete odvlhčovat nevytápěnou místnost, kde je teplota většinu času nižší než 15 °C, zvolte raději absorpční odvlhčovač.

Vlhký, nebo suchý?

Odpověď na otázku je jednoduchá a pokud si nejste jistí, je dobré začít vlhkost vzduchu doma měřit. Nejlepší je jednoduchý elektrický měřák, který trochu připomíná meteostanici (a ty někdy tuhle funkci mívají), a postavit ho můžete kamkoli.

Ideální vlhkost vzduchu v místnosti by se měla pohybovat v létě mezi 45 a 55 %, v zimě pak mezi 45 a 60 %. Nižší hodnoty znamenají suchý vzduch, vyšší zase příliš vlhký. Důležité je ale v tomto případě dlouhodobé měření, protože aktuální vlhkost může ovlivnit celá řada věcí. Od toho, že jste právě prali prádlo a osprchovala se celá rodina, po skutečnost, že je venku zkrátka horko a moc se nevětrá.

Jak trochu snížit vlhkost v domácnosti

Následující rady pomohou snížit především kondenzační vlhkost, tedy tu, která vznikla po koupání, vaření a podobně. Pokud ale z nějakého důvodu vlhne samotná stavba, musíte příčinu řešit jinak.

  • Větrejte, krátce, ale intenzivně. Udělejte pořádný průvan, v zimě na pět minut, v létě klidně na hodinu. Jde o to, aby se vzduch v domácnosti rozproudil a ztratil tak část vlhkosti. Větrání se ale vyhněte, když zrovna prší, moc byste si nepomohli.
  • Odsávejte vlhký vzduch. V koupelně používejte ventilátor a nechejte ho zapnutý klidně i půl hodiny po koupání. Při vaření nezapomínejte na používání digestoře.
  • Pěstujte rostliny, které pohlcují vzdušnou vlhkost. Ušetříte si práci se zaléváním, a ještě vylepšíte kvalitu vzduchu. Zkusit můžete tillandsii, různé druhy kapradin (třeba jako kokedamy), anglický břečťan, a pokud chcete něco, co kvete, vsaďte na orchideje.
  • Odneste to, co je vlhké. Dalším nejčastějším zdrojem vlhkosti bývá vyprané prádlo. Snažte se ho proto sušit jinak než v místnostech. Když to jde, používejte balkon či terasu, případně sušárnu. A pokud ani jedno nepřipadá v úvahu, pořiďte si sušičku. Na míře vlhkosti vzduchu se to rozhodně projeví.

Související články

Zdroj: časopis Receptář