Zraková pohoda určuje, jaká světla si domů pořídíme a jak je rozmístíme. V jednom textu Státního zdravotního ústavu Praha se o ní praví, že je „základem zrakového výkonu a dobrý zrakový výkon je podmínkou produktivity práce se všemi ekonomickými důsledky“. Řečeno z pohledu bydlení, když si doma neposvítíme vhodným způsobem, moc toho neuděláme, nebudeme tak úplně ve své kůži, neodpočineme si. Vždyť při vysokém kontrastu zblízka lépe rozeznáme detaily, například písmo při čtení, ale pokud stejně vysoký kontrast vnímáme celým zorným polem, třeba když vedle televize svítí obnažená žárovka, je nám to nepříjemné, ba cítíme únavu očí. Bolet nás budou i při sešívání černé látky černou nití, když si na to pořádně neposvítíme.
Je to jednoduché: abychom bydleli v pohodě, pořídíme si kvalitní světla v optimálním množství tam, kde je potřebujeme.
Věrná je nejlepší
Pro porovnání kvality světla existuje takzvaný index podání barev (CRI). Je to rozdíl mezi tím, jaké barvy vidíme, když na předmět svítí umělý zdroj, a jaké, když na něj svítí rozptýlené slunce. Hodnota 100 znamená přirozené podání, čili slunce, hodnota 0 je, když barvy vůbec nerozeznáme. Standardní zdroje mají indexy: žárovky 95–100, kompaktní zářivky (úsporky) 75–95, lineární zářivky (trubicové) 65–95 a ledky 70–98. V bytě bychom neměli mít světla s hodnotou nižší než 80, nejlepší je 90 a více. Když totiž kvůli osvětlení nebudeme vnímat správné barvy, nemusíme podvědomě dobře odhadovat vzdálenosti, jak jsme zvyklí, což nám může zhoršit orientaci při rychlých pohybech, nerozlišíme kontrasty věcí, dokonce se píše o lidech, které v takovém prostředí bolely oči, hlava, cítili se unaveně a nemohli se soustředit na práci.
Downlight se nazývá reflektor, který bodově svítí od stropu k podlaze a zpravidla je buď zapuštěný, nebo připevněný na konzoli.
Index se značí R a najdeme jej zpravila jen na přebalech LED zdrojů. Běžné ledky mají 80 a více, některé však i méně než 80. U čipů jde totiž podání barev na úkor světelného toku, takže si tím výrobci občas vypomáhají. Existují ovšem i specializované LED, kde je to úmyslně.
Lumeny jsou základ
Asi nejvíc nás zajímá, jak hodně světlo svítí. Na štítcích svítidel s nevyměnitelnými ledkami nebo na ledkách či zářivkách hledáme počet lumenů (lm), u klasických žárovek nás zajímají watty (W). Zůstaneme u lumenů, letmé převody najdeme v tabulce Světelný tok ve vztahu k příkonu. Někteří výrobci či prodejci v radách, jak osvětlit konkrétní prostory v bytě, watty uvádějí (ve smyslu kolik W do které místnosti), jenže si musíme uvědomit, jaké zdroje mají na mysli (ledky/žárovky). Bytoví architekti zohledňují víc proměnných, nám stačí odhad. A pro něj jsou lumeny ideální. Norma řeší intenzitu osvětlení (tzv. osvětlenost v luxech), my si zjednodušené hodnoty převedeme na světelný tok – tedy ony lumeny. Do hry samozřejmě vstupuje i třetí rozměr a zařízení pokoje, hlavně barva stěn a předmětů, a v některých místnostech další požadavky.
Stmívací lampa na čtení i pro odpočinek
Obývací pokoj - Centrální svítidlo pro osvětlení celého prostoru a několik dalších svítidel podle činnosti. Například směrová světla pro čtení 320–450 lm nebo na velmi jemné práce až 1500 lm, ale jako tlumené osvětlení při sledování televize stačí 320 lm. Vhodné je stmívání třeba od 320 lm do 4200 lm v lampě směrované na strop. Je-li v obýváku jídelní stůl, pak by měl mít samostatně nejméně 2000 lm.
Vhodné je přímé světlo nad jídelním stolem.
Kuchyně - Centrální svítidlo, plus osvětlení kuchyňské desky: nejméně 500 lm na metr délky. Do digestoře nejméně 1000 lm (obvykle bývá méně a do hrnců pak není vidět). Pro jídelní stůl platí totéž jako v obýváku. V kuchyňském koutu spojeném s obývákem je vhodnější osvětlení linky v teplé bílé a možnost světlo stmívat.
Ložnice - Centrální svítidlo pro základní orientaci (100 lm/m2) a směrová svítidla tak, aby vyhovovala pro čtení (jako v obývacím pokoji). Je-li v ložnici toaletní stolek se zrcadlem, měl by mít nasvícení na osobu (min. 450 lm), a stejně tak šatní skříně a „oblékací“ zrcadla (až 1000 lm).
Dětský pokoj - Podobné světelné podmínky jako v obývacím pokoji, důraz na osvětlení pracovního stolu nebo herního koutku a osvětlení u lůžka. Pro menší děti se nabízí orientační světlo (do 250 lm), když je při kontrole nechce dospělý vzbudit nebo když nerady usínají ve tmě. Světelné vybavení bychom měli mít možnost upravovat podle toho, jak dítě roste a mění potřeby.
Předsíň - Pro šatny, chodby a další komunikační prostory se navrhuje nižší světelný tok, ale když v předsíni není denní světlo, máme v ní zrcadla a potřebujeme na sebe dobře vidět, než se vydáme ven, můžeme ji centrálně osvětlit 3200 lm a více a doplnit samostatným orientačním světlem (250 lm), záleží, jak je předsíň velká a členitá. Ledky mají nízké příkony, můžeme si dovolit více osvětlit i obslužné prostory.
Chladné, teplé, nebo tak akorát?
Barvu osvětlení v bytě norma neurčuje, ale obecně se má za to, že chladné bílé světlo patří místům, kde pracujeme, kdežto teplejší odstín se hodí pro odpočinek. Prý to v sobě máme zakódované. Odpradávna byli lidé aktivnější přes den, kdy je přirozené světlo bělejší, a relaxovali za soumraku, v němž převažuje červená. A navíc u ohně, jehož plamen má do bílé daleko. Moderní člověk vymyslel teplotu chromatičnosti, měří ji v kelvinech (K) a pro osvětlování bytu ji považuje za velmi důležitou. Klasické žárovky svítí teplým světlem, zářivky a ledky mají údaj uvedený na přebalu a vybíráme je podle potřeby. Každý totiž můžeme mít z barev umělého osvětlení jiný pocit. A o to jde, nenechat se svazovat trendy, ale vytvořit si vše tak, jak nám to vyhovuje.
