Palačinková rostlina (Pilea peperomioides)
Pilea je u nás posledních pár let velice populární rostlinou. Jedná se o vzpřímený sukulent původem ze subtropických a tropických oblastí jižní Číny. Dorůstá výšky cca 30 cm a podobně i do šířky. Typickými znaky jsou její kulaté penízkovité listy rašící z jednoho stonku, protože se nevětví. A čím starší rostlina je, tím větší listy má. Díky svému specifickému tvaru listů je známá také pod názvem Chinese money plant, protože stejně jako palačinku může její kulatý list připomínat i penízek. Dokonce má i vtipné pojmenování a říká se jí UFO rostlina.
Pilea byla dlouho tajemnou a neznámou rostlinou
Jednou z mnoha zvláštností palačinkové rostliny byl dlouho její neznámý původ. Ještě donedávna ji neznali ani botanici. Šířila se výhradně amatérskou cestou díky odnožím. K přesnému určení jejího původu došlo až v 80. letech minulého století. V roce 1945 si pileu přivezl domů z Číny norský misionář, načež se rostlina postupně začala šířit mezi amatérskými pěstiteli ve Skandinávii. Vzhledem k severskému minimalistickému stylu bydlení se stala velmi oblíbenou a designovou rostlinou.
Pilea se stala misionářskou květinou
Rozuzlení záhady nastalo ve chvíli, kdy do britského Kew (Království botanické zahrady) dorazil kvetoucí vzorek rostliny a došlo k porovnání s rostlinami ve starých herbářích. Byla prokázána shoda s exemplářem ve sbírce čínských rostlin uchovávaných v letitých edinburgských herbářích. Jak se však dostala čínská rostlina do Velké Británie, bylo stále záhadou.
První vzorky rostliny putovaly přes Švédsko a Norsko, kam je přivezli norští misionáři, kteří se zrovna stahovali z Číny do Indie. Po Norsku a celé Skandinávii se začala rostlina velmi rychle šířit, jelikož se velice snadno množí díky podzemním oddenkům. A tak si tehdy palačinková rostlina vysloužila lidový název misionářská květina.
Chraňte ji před sluncem
Pěstování palačinkové rostliny není žádná věda, spíše naopak. Roste skoro sama a je naprosto nenáročná. Přestože jde o sukulent, nemá pilea moc v oblibě přímé sluneční paprsky. Ve volné přírodě totiž běžně roste jako podrost stromů, a tudíž má k typickým sukulentním rostlinám trošku daleko. Po delším pobytu na slunci začínají její listy většinou postupně blednout. Nejlépe vám bude palačinková rostlina prospívat v místech s polostínem.
Miluje teplo a mráz je její nepřítel
Palačinkovou rostlinu můžete pěstovat celoročně při pokojové teplotě, zvládne však i přezimování třeba v chladnějších místnostech. V takovém případě je nutné snížit zálivku na minimum. Po správném zazimování vás může pilea potěšit i květem. Ven do zahrady ji můžete umístit jen v teplém období, ne během zimy, protože rostlina není mrazuvzdorná.
Dopřejte jí dostatek vláhy, ale nepřelévejte
Rostlině vyhovuje vlhký substrát, ale mezi jednotlivými zálivkami jej nechte lehce proschnout. Velice ocení i občasné rosení. Pilea by nikdy neměla stát ve vodě a je dostačující ji zalévat jednou týdně. Snese spíše krátkodobé sucho než trvalé přemokření.
Ocení vhodnou půdu
Pro pileu je ideální přimíchat do substrátu malé množství písku, aby byl dostatečně propustný. Určitě bude potřebovat pěstební nádobu s drenážním otvorem, aby tudy mohla protéct ven přebytečná voda ze zálivky.
Množení
Protože se pilea nikdy nevětví, postupně se s přibývajícím věkem odspodu stále více vyholuje, žloutnou jí spodní listy a postupně opadávají. Starší a vzrostlejší rostliny si časem možná řeknou o oporu a jednou za čas není od věci rostlinu pootočit, protože se naklání za světlem. Rostlina se rozmnožuje malými rostlinkami, které vyrůstají z podzemních výhonů. Stačí je jen oddělit i s kořeny a zasadit. Starší rostlinu je také možné zmladit ustřižením vrcholu a zakořeněním ve vodě.
Zdroje: www.primanapady.cz, www.zahradkarskaporadna.cz, www.dumazahrada.cz