Pórobetony se dle pevnosti dělí do pěti skupin, rozlišených číslem, které udává pevnost materiálu v tlaku. Mezi jejich hlavní přednosti patří lehkost, spojování tenkou vrstvou malty nebo speciálními lepidly. Tvarovky jsou velmi přesné a spáry, které fungují jako tepelné mosty, jsou eliminovány na minimum. Pórobetonové tvárnice opatřené perem a drážkou ve svislém směru je možné spojovat zcela nasucho. Při zdění je nutné pečlivě dodržovat technologický postup. V opačném případě mohou vzniknout trhliny v omítce. Snadné řezání a opracovatelnost pórobetonu umožňuje vytvářet z tvárnic atypické formáty.
Asi největší nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Při zvlhnutí ztrácí částečně tepelně-izolační vlastnosti i pevnost, po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu.
- Objemová hmotnost kusového zdiva - od 300 do 700 kg/m³
- Tepelná vodivost v suchém stavu je daná objemovou hmotností - od 0,080 až do 0,170 W/m.K
- Neomítnuté zdivo tloušťky 500 mm dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,16 W/m2.K
- Součinitel tepelné vodivosti ʎ = 0,08 W/m.K
Cihly nebo pórobeton?
- Broušené termoizolační cihelné bloky - vyšší pevnost v tlaku, mrazuvzdornost, menší nasákavost, lepší tepelně-akumulační a zvukově-izolační vlastnosti, horší opracovatelnost.
- Pórobetonové tvárnice - lehčí zdění, i když to splňují i některé typy cihelných bloků, snadnější opracovatelnost. Původně horší tepelně-izolační vlastnosti vyrovnávají nové tvárnice, např. Ytong Lambda nebo Ytong Theta.
Oba materiály postupnými inovacemi získávají srovnatelné vlastnosti a stejně tak i cenové rozpětí. Konečné řešení závisí vždy na investorovi a na konkrétní situaci.
Autor: Dana D. Daňková
převzato z webu dumazahrada.cz