Hned v úvodu je třeba předeslat, že to nebude práce pro netrpělivé, tvorba pěkné bonsaje trvá pět až deset let.

1) Platí, že bonsaj se dá udělat prakticky z každého stromku, musí to ale být druh vhodný do našeho podnebí. Pro začátečníka je dobrý třeba habr, který se snadno stříhá a na péči není náročný. Dobře se tvarují i buky, smrky, modříny, jalovce, dříny, rovněž mochna či skalník.

2) Vhodný stromek si buď koupíme v zahradnictví, nebo si přineseme semenáček přímo z lesa, nejlépe na jaře. Lepší je mělce kořenící strom, protože se mu lépe zakracují kořeny. Současně s tím zredukujeme i jeho nadzemní část, aby poloviční kořeny strom uživily. Ránu po odříznutých větších větvích ošetříme sadařským balzámem.

3) Důležitým pravidlem je, že stromek přesazený z volné přírody si musí nejprve 2–3 roky odpočinout ve volném záhonu nebo ve velké přepravce, kde se zadaptuje a vzpamatuje ze ztráty téměř poloviny své kořenové hmoty.

4) Když je stromek připravený, to znamená už přesazený do misky, v níž bude růst, začneme s jeho tvarováním. Dělá se to speciálním hliníkovým drátem, kterým se fixují zohýbané větve. Většinou se větve ohýbají dolů, aby strom působil staře. Drát je ale třeba včas sundat, zpravidla během léta, aby se nezařízl do rostoucí větve. Při tvarování nesmíme poškodit pupeny.

5) Základními tvary bonsají jsou například styl koště, dvojkmen, trojkmen, kaskáda, polokaskáda, strom na skále, lesík, vor, vichřice a další – inspiraci najdeme v odborné literatuře. Nejčastější a současně nejjednodušší tvar je volně vzpřímený styl.

6) Obecně platí, že bonsaje se stříhají a tvarují nejlépe na jaře. Stromy je však třeba drátovat průběžně celý život, zvláště větve mladých stromků totiž mají silnou tendenci vracet se k původnímu směru růstu. Starší bonsaj drží tvar lépe.

7) Bonsaje vyžadují vzdušnou půdu, proto se do ní často přidává drcená láva, rašelina nebo říční písek. Každý druh stromu ovšem potřebuje určitý typ substrátu. Speciální půda pro bonsaje se jmenuje akadama, což je v zásadě sušený jíl. Dá se použít čistá, anebo ji do substrátu jen přimícháme. Půda v miskách se musí přihnojovat i během roku.

8) Bonsaje je nutné pravidelně na jaře přesazovat, mladý stromek jednou za dva roky, starší jednou za pět let. Je to práce, která vyžaduje zkušenost, cit i zručnost, abychom stromek nepoškodili. Po vyjmutí z misky stromek položíme na bok, speciálním nářadím rozčešeme kořínky, které se mezitím neuvěřitelně rozrostly, a proto je třeba je důkladně ostříhat. Dáváme ale pozor, abychom neporušili větve a kůru stromu.

9) Bonsaje, zvláště listnáče, se zalévají denně, v létě i dvakrát denně, substrát v misce nesmí nikdy vyschnout.

10) Mírný mráz nevadí, ale bonsaj se nesmí nechat v misce na stojanu. Dobré je třeba zahrabat ji i s miskou před příchodem zimy na zahradě do záhonu a na jaře zase vyhrabat. Zimovat je lze také ve studeném skleníku.

Zdroj: Časopis Receptář, autorský rozhovor