A jiná jednoduchá varianta? Proč se nedomluvit s přáteli či kolegy z práce, jestli by pro vás svou oblíbenou doma pěstovanou kytku nedali vykořenit a darovali vám ji. Pak už stačí rostlinu vlastnoručně zasadit a hned máte květinu i s příběhem. A potom se jen správně starat a následně se z ní těšit. A jak jste na tom se znalostí těch nejznámějších pokojovek?

S pokojovými rostlinami má zkušenost mnoho milovníků rostlin. Ale ne každý je ostřílený a šikovný pěstitel, a ne každý se v nich opravdu vyzná.

Co to je pokojová květina

Pokojová květina je rostlina pěstovaná v umělých klimatických podmínkách v interiérech. Většinou nemají rády teplotní výkyvy během celého roku a nesvědčí jim hlavně zimní chladné počasí. Obvykle plní dekorativní funkci, ale mají i další významnější využití. V době, kdy je kolem nás nezdravé ovzduší, se to hodí dvojnásob! Snižují totiž hladinu oxidu uhličitého a mnoho dalších nezdravých látek v obytných místnostech, a tak skvěle prospívají lidskému dýchání. A to se opravdu hodí! Zlepšují i náladu, protože, když se dočkáme krásných květů, komu by to neudělalo úsměv na tváři.

Nejoblíbenější a nejznámější pokojové květiny. Znáte je?

Monstera (Monstera deliciosa)

Nádherná tropická popínavá rostlina, která je velmi oblíbená. Tvoří masivní řapíky s obrovskou čepelí, která je většinou proděravělá či laločnatá. Původem je z Mexika a Střední Ameriky, odkud se dostala do dalších tropických i subtropických zemí, kde je vysazována jako okrasná rostlina nebo pro exotické plody. Dokáže dorůst do obrovských rozměrů, tak je jí lepší dát do prostoru a někdy jí třeba zajistit i oporou, aby se nezlomila. Potřebuje dostatek světla a polostín, kde na ni nebude přímo zářit slunce. Měla by mít stále vlhkou zeminu, ale určitě ji nepřelévejte. Máte doma suchý vzduch? Tak ji určitě pravidelně roste a v létě 2 x týdně hnojte. Hned vám bude lépe prospívat.

Fikus benjamin (Ficus benjamina)

Fíkovník drobnolistý pochází z tropické jižní a jihovýchodní Asie. Lidově se mu říká benjamin. Ve volné přírodě dorůstá do výšky až 30 metrů, ale jako pokojová rostlina této výšky nedosáhne a dokonce jej lze pěstovat jako bonsaj. Co se péče týká, je naprosto nenáročný. Ke zdárnému růstu potřebuje světlo až polostín, ale pozor, nesnese průvan. Nerad se přizpůsobuje změnám, proto ho nechte tam, kam jste ho původně umístili. Pokud ho přesunete někam jinam, změníte světelné podmínky, teplotu nebo vlhkost, Benjamin většinou brzy zareaguje opadáváním listů. K zdárnému vývoji miluje mix běžné pokojové hlíny s trochou písku. Co mu nesvědčí? Nenechte ho stát ve vodě a zalévejte ho, jakmile je vrchní vrstva hlíny suchá a během topné sezóny občas roste vodou. Na jaře a v létě můžeme rostlinu 1 x za tři týdny hnojit. A ještě jedna maličkost, nemá rád přesazování. Teprve ve chvíli, kdy se mu nevejdou kořeny do květníku, dopřejte mu větší.

Chamaedorea sličná (Chamaedorea elegans)

V některých atlasech je nazývaná chamedorea zdobná nebo jako oštěpuška nádherná. Jedná se o dvoudomou rostlinu z čeledi palmovitých. Pochází z Mexika a Střední Ameriky. Libuje si v polostínu a zvládá i nižší teploty. Proto ji můžete klidně dát na chodbu, kam dopadá alespoň trošku sluneční světlo. V létě ji klidně postavte ven či na terasu, jen vyberte stinnější místo. Čím jí prospějete? Má ráda rovnoměrnou vlhkost půdy a vysokou vlhkost vzduchu, pokud jí to nemůžete dopřát je zapotřebí rostlinu vydatně rosit. Od jara až do podzimu je možné jednou za 14 dní hnojit.

Tlustice (Crassula)

Tlustice jsou sukulentní byliny pocházející z jižní Afriky a v menší části i ze Střední a Jižní Ameriky i Austrálie. Je jich něco kolem 200 druhů a některé z nich jsou skoro k nerozeznání. Mají rády dostatek světla, ale přímému slunci se vyhýbají. Je fajn je pěstovat v půdě pro sukulenty a zalévat je minimálně, vždy až po vyschnutí a pouze během vegetace. Strašně jednoduše se rozmnožují, stačí jen uloupnout kousek listu, nechat ho pořádně vyschnout a pak ho položit na mokrou půdu. Řízek okamžitě pustí kořínky a máte rázem novou a sazeničku.

Šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum)

Tato plazivá rostlina se do mnoha domácností dostala z ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii. Je to krásná a nenáročná liána, jejíž zářivě zelené listy jsou známé svým intenzivním čisticím účinkem. Komu by se to nelíbilo? Ke svému zdárnému růstu potřebuje dostatek světla, ale ne silné polední slunce. Šplhavnice je opravdová rostlina z džungle a miluje vlhkou půdu. Občas její listy postříkejte, zabrání to usychání jejich okrajů. Můžete ji nechat růst popínavě, když ji dopřejete viset směrem dolů. Její půda by neměla zcela proschnout, ale zároveň pozor, abyste jí nepřelévali. Hnojit ji můžete klidně každý týden 1x. Velmi dobře se množí, stačí dát její řízek do vázy s vodou a během pár dní vyžene nové kořínky.

Zelenec (Chlorophytum)

Zelenec zahrnuje asi 200 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Opět další velmi vděčná pokojová květina. Určitě jí dopřejte světlé místo, zvládne ale i polostín. Čím víc světla dostane, tím lépe vám poroste a tím barevnější bude její vzorek na listech. Je totálně závislá na dostatečné vlhkosti, takže hojně a pravidelně zalévejte, její půda nesmí nikdy vyschnout. Když ji občas správně pohnojíte, odmění se vám krásným zbarvením.

Orchidej (Orchidaceae)

Kdo by ji neznal? V současné době je nesmírně oblíbená! Její název pochází z řeckého slova orchis, které v překladu znamená varle, a to podle tvaru podzemních hlíz rodu vstavačů. Několikrát do roka vyžene dlouhé šlahouny, které jsou plné různobarevných květů. Poté si dává na pár měsíců klid. Ve volné přírodě roste pod baldachýnem tropických pralesů, takže nestojí o úplně přímé světlo. Co potřebuje především je dostatečně vlhký vzduch, takže zalévejte pravidelně, ale stačí jen opravdu zlehka, spíše jí dopřejte rosení.

Africká fialka (Saintpaulia)

Africká fialka byla nalezena na svazích dnešní Tanzanie v roce 1892. Od té doby jí bylo vyšlechtěno něco kolem 20 000 odrůd. Velkou výhodou je její nenáročné pěstování a snadné množení. Při pokojových teplotách je možné ji pěstovat po celý rok i v bytech s ústředním topením. Fialky chtějí světlo, v přírodě totiž rostou na okrajích tropických lesů a sluní se. Hodí se proto na okenní parapet. Aby se jí skvěle dařilo, potřebuje dostatek vláhy, proto i zde je potřeba pravidelně rosit.

Aloe vera

Aloe pravá je jednoděložná, vytrvalá, stálezelená, sukulentní bylina s přízemní růžicí dlouhých dužnatých a na okraji řídce ostnitých listů. Když kvete, zdobí ji žluté a červeně naběhlé kvítky válcovitého tvaru, uspořádané v hroznovitém květenství. Prahne po světle, ale přímé sluce ráda nemá. Stejně jako jiné sukulenty, nepotřebuje moc vláhy a není na škodu ji vždy nechat vyschnout.