K řízkování můžeme využít i výhony z řezu, jímž rostliny zmlazujeme. Většina řízků zakoření za několik týdnů. Nejvhodnější doba k řízkování i řezu je předjaří a jaro. Řízky odebíráme z vrcholu rostliny se třemi až čtyřmi listy (či páry listů), těsně nad pupenem či v paždí listu. Můžeme i odlomit boční výhon a použít ho celý, jen zkrátíme patku. K práci zásadně používáme čistý a ostrý nůž nebo i žiletku. Spodní listy řízku odstraníme, v substrátu či vodě by měl spočívat pouze holý stonek. Ten pak zasuneme do předem vyhloubené jamky v lehkém substrátu, který k němu přitlačíme. Pevnější stonky zasuneme rovnou šikmo do hloubky 3–5 cm. Substrát je třeba udržovat stále mírně vlhký, dobrému zakořenění napomáhá rovněž vyšší vzdušná vlhkost. Vhodné mikroklima vytvoříme, když řízek umístíme do pokojového miniskleníčku či průsvitného plastového kelímku nebo seříznuté PET lahve. Až zakoření a povyroste, kryt občas odklopíme, a nakonec ho odstraníme zcela. Řízky potřebují dostatek světla, ale před přímým sluncem je chráníme.
Související články
Množení spojíme s řezem a přesazením
Při zmlazovacím řezu získáme řadu pěkných řízků, které by bylo škoda vyhodit. Pokud je matečná rostlina již velmi stará a nevzhledná, vyplatí se ji řízky nebo dceřinými rostlinami nahradit. To platí zejména pro rychle rostoucí plazivé druhy nebo pro pokojovky, které tvoří trsy. Současně se zmlazováním je vhodné rostlinu přesadit do čerstvého substrátu a případně i do většího květináče.
Řízky zapichujeme do květináčků s lehkým substrátem
Nejprve ji vyjmeme z původního obalu, vyklepeme část staré zeminy a prohlédneme kořeny. Když jsou zdravé a vyplňují obsah květináče, zkrátíme je o čtvrtinu, suché nebo shnilé odstraníme úplně. U trsovitě rostoucích pokojovek nejprve prohlédneme, zda špatné kořeny nepatří pouze nejstaršímu trsu, pokud ano, rovnou ho odstraníme. Pak prohlédneme nadzemní část. Všechny staré a bezlisté výhony odstřihneme nůžkami nebo odřízneme, a to buď úplně, nebo jen na několik centimetrů nad úrovní substrátu. Jestliže najdeme nějaké nízko nasazené očko, odstřihneme výhon nad ním. Slaboučké nebo zahušťující se výhony odstraníme zcela, silné a zdravé, které se rozhodneme ponechat, zkrátíme o třetinu.
Rostlinu pak můžeme přesadit do nového květináče. Zeminu pro pokojové rostliny lze vylehčit pískem, perlitem či vermikulitem, k dostání jsou i speciální substráty pro výsev a množení.
Při řízkování používáme jen ostrý nůž, řízky dobře koření v perlitu
VHODNÉ DRUHY
Řízkování lze vyzkoušet téměř u všech pokojových rostlin. Ovšem zatímco například voděnka, scindapsus, pepřinec, břečťan, tlustice a další běžné sukulenty zakoření ochotně při pokojové teplotě, diefenbachie či kroton k tomu potřebují až 30 °C. Některé rostliny lze množit i řízky vytvořenými ze spodních částí stonku – například ibišek, juku, voděnku, scindapsus, fuchsii, dracénu, břečťan, fíkus benjamínek, monsteru, buganvileu, difenbachii, filodendron i kroton. U řady sukulentů (tlustice Pachyphytum aj.) nebo třeba u africké fialky, gloxinie či begonie stačí zase jediný list, který se do substrátu zapíchne stonkem nebo spodní částí.
Titulka Receptář 2
Zdroj: Časopis Receptář
