Zdroje: feng-shui.lovetoknow.com, leafyplace.com
Rostliny nám chybí
V době spěchu a nedostatku volného času, stejně tak jako v čase domácí karantény a jiného omezení pohybu, lidé ztrácejí možnost pobývat v přírodě. Nejde jen o to, abychom fyzicky byli venku daleko od ulic města. Jde především o pohled na zeleň.
Richard Louv, žurnalista ze San Diega, v roce 2005 publikoval svoji knihu s názvem „Poslední dítě v lese.“ Tehdy se poprvé objevil termín označující poruchu přímo související s nedostatkem pobytu v přírodě tzv “Nature-deficit disorder.” Lékařská věda zatím jeho tvrzení o dopadu absence pobytu venku nepotvrdila, nicméně procházky i dovolené v přírodě jsou obecně doporučovány pro zlepšení našeho psychického zdraví.
Japonský „home office“
Zmírnění pocitů izolace, zklidnění i zlepšení nálady jsou typickými znaky provázející času strávený venku a vnímání zeleně jako takové. Například v japonských národních parcích, tamní Ministerstvo životního prostředí podpořilo projekt vzniku “home office” pobytů. Návštěvníci parků během tohoto programu sice dál pracují na dálku, a proto mají k dispozici WiFi připojení k internetu, ale pobývají zároveň v přírodě. Japonci vědí, že zeleň je důležitá a má jednoznačně vliv na zdraví.
Harmonie domova
A tak je to i s rostlinami v našich domovech. Jsou živé, dýchají a do prostoru v němž žijeme přinášejí harmonii. Nezabydlený holý byt se stane okamžitě snesitelnějším, doplníme-li ho zelení. Lidé také celá staletí věří, že různé rostliny aktivně ovlivňují nejen pohodu, ale také energii. Které rostliny nám pomohou relaxovat a vpustí do našeho domova vlnu pozitivní energie? Tyto doporučuje čínské učení Feng-šuej.
Tchynin jazyk neboli sanseviéra je v u nás velmi rozšířená. Nejlépe si ji možná pamatujete ze škol a kancelářských budov. Je to rostlina velmi nenáročná. Často je z legrace označována za nesmrtelnou, a proto vhodnou i pro začátečníky. Podle doporučení Feng-šuej, by měla být ideálně umístěna do vchodu, aby nás chránila. Tchyniných jazyků je asi 80 druhů, takže je z čeho vybírat.
Tlustice vejčitá je také velmi nenáročná. Pochází se suchých, teplých oblastí s dlouhými obdobími bez jakékoli vláhy. V Asii má mnohé zdomácnělé přídomky jako rostlina pro štěstí, pro peníze nebo strom přátelství. Prostě tlustici doma chceme. Je oblíbeným dárkem pro přátele i rodinu, při příležitosti stěhování do nového domova, práce atd. Bývá umisťována také do vchodů restaurací a firem, aby zajistila dobrý obchod.
Dračinec pruhovaný je známí pod jménem „bambus pro štěstí.“ U nás se, tuším, prvně objevil při otevření nákupních domů s nábytkem, kde byl prodávaný ve tvaru zakroucené větvičky bambusu. Překvapivě, dekorativní bambus po několika dnech ve váze s vodou ožije a vyrazí první lístky. Pro Feng-šuej je nejdůležitější počet větviček ve váze. Každé aranžmá má jiný význam, ale nejoblíbenější je použití tří stonků symbolizujících štěstí, bohatství a dlouhý život. Naopak nesmíme nikdy použít čtyři, které značí negativní energii a smrt.
Na péči nenáročná toulcovka je také u nás rozšířená pokojová rostlina, zdobná především květem. Její přítomnost je skutečně harmonizující. V obytných částech domu očišťuje atmosféru a balancuje energie. Myslím, že při pohledu na ni, pochopíte. Srdčitým listem není nijak zvláštní, ale jednoduchost bílého květu vystihuje exotickou eleganci.
Fíkovník pryžodárný je excelentním solitérem. Jeho nádherné velké pevné listy jsou nepřehlédnutelné a překypující energií a životem. A proto není divu, že je s tímto fíkovníkem spjata hojnost a bohatství. Rostlina v přírodě dorůstá obrovských rozměrů. Květináč ji zbrzdí, ale i tak počítejte, že budete potřebovat dostatek místa a rozptýlené světlo.
Břečťan je popínavá rostlina, která s radostí vyšplhá ke střeše vašeho domu a pokryje celou omítku. Je dobře známý u nás, ale především si ho spojujeme s cihlovou výstavbou v Británii, kde často porůstá celé domy. Podle Feng-šuej brání negativní energii.
Orchideje jsou vždy nádherným přírůstkem do domácnosti, kde mají přispět k dobrým vztahům především v lásce a manželství. Jejich delikátní a smyslné květy jsou i u nás už dávno známé. Musí se o ně pečovat s citem, tak jako ony pečují zpětně o nás.