Stres a pocit štěstí

Civilizace nám dopřává bezpečné útočiště, rychlou dopravu, poznávání vzdálených končin světa, doposud nevídané možnosti komunikace a spoustu skvělých technických vymožeností, které nám mají usnadnit práci. To je sice částečně pravda, ale pokud byste se podívali na lidstvo očima Yuval Noah Harariho, autora bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva, rychle byste zjistili, že civilizace nás žene dál v začarovaném kruhu stresu, nároků a touhy po tom mít víc. Jako všechno, i civilizace si žádá něco za něco. Pokrok nás vyrval z lůna matky přírody, ale naše mysl i tělo po zeleni a jednoduchém bytí stále touží.

Zeleň navrací pohodu a štěstí Japoncům

I Japonci si všimli, že v jejich extrémně vyčerpávajícím způsobu života je potřeba vrátit člověka do přírody. Pobyty v lese, procházky, relaxační cvičení a techniky intenzivního vnímání a napojení se na okolní zeleň se v Japonsku už nějakou dobu praktikují. Víme přeci, že naše mentální zdraví úzce souvisí s tím fyzickým a vyčerpané mysli dodává vnímání zeleně až nečekaně silnou vzpruhu. Japonci označují terapeutické pobyty v přírodě slovem širin-joku, což by se dalo chápat jako metaforická „koupel v lese“.

Věda potvrdila vliv pokojovek na zdraví i pocit štěstí

O tom, že má zeleň zásadní vliv na člověka, vypovídají i závěry mnohých studií. Jednou z nich je „Jak interakce s pokojovými rostlinami redukuje mentální a fyziologický stres vlivem na autonomní nervovou soustavu u mladších dospělých,“ ve které korejsko japonský tým v roce 2015 skutečně potvrdil význam zeleně na redukci stresu a zvýšení pocitu pohodlí až štěstí.

Jak to pokojovky dokáží, není to kouzlo

Pokud čekáte nějaké nadpřirozené schopnosti našich zelených olistěných přátel, pak vás studie zklame. Tak jako za pocitem zamilovanosti i za štěstím v kontaktu s přírodou je chemie. Rostliny snižují pocit úzkosti i deprese díky bakterii obsažené v půdě. Mycobacterium vaccae se stala středobodem studie z roku 2007 v Henry Wellcome laboratořích bristolské univerzity, kde přišli na to, že tato bakterie stimuluje neurony, zvyšuje produkci serotoninu a snižuje úzkost. Není divu, že nás práce v zahradě a s pokojovými květinami činí šťastnějšími.

Pokojovky nás doslova nabíjejí elánem

Pokojové rostliny náladu nejen pozvednou, ale také zvyšují naši produktivitu a stimulují kreativitu. Vazbu mezi pokojovými květinami na pracovištích i ve školách nelze ignorovat. Těžko říci, zda jsou to přímo rostliny, které nás nabijejí elánem, nebo pocit štěstí, který zažíváme v jejch přítomnosti. Tak jako tak, v blízkosti rostlin se cítíme i pracujeme lépe.

Přítomnost pokojovek je důležitá

O tom, že mají pokojové rostliny vliv na ovzduší, není pochyb. Poměrně stará, ale často zmiňovaná studie NASA o významu a čistících schopnostech pokojových rostlin, je překonaná. Nicméně rostliny mají vliv na ovzduší, i když ne v takové míře, jak se kdysi předpokládalo. Více než čistota vzduchu nás stimuluje samotná přítomnost rostlin.
O pocitu návratu do přírody se zmiňuje i vědecký časopis „Journal of physiological Anthropology”. Odtržení od zeleně i venkovních prostorů má na člověka spíš skličující vliv. Práce a kontakt s rostlinami nám dává pocit znovusplynutí s přírodou, kterého se nám nyní dostává čím dál méně.

Pokojovky i zeleň stimulují paměť

Dalším bádáním spojeným s pobytem v zeleni a interakcí s pokojovými květinami se zabývala studie university v Michiganu, jejíž výsledky byly zveřejněné ve vědeckých časopisech „Psychological Science“ (2008) a „Journal of Affextive Disorders (2013). Závěry studie jsou velmi zajímavé. Pobyt v přírodě dokonce o celou pětinu zlepšuje naši paměť, respektive redukuje zapomínání.

Pěstujte pokojovky! Budete se cítit lépe nejen vy, ale i vaše okolí.

Zdroje: https://affinityhealthcorp.com, https://www.nbcnews.com, https://time.com, https://lsa.umich.edu