Nejprve je třeba připomenout, že opravdu není lednička jako lednička, respektive že jsou mezi nimi výrazné rozdíly, které bychom měli znát. Kromě rozdílů ve velikosti se liší také umístěním chladicího zařízení. Proto může mít některá nejchladnější prostor nahoře, zatímco jiná naopak ve spodní části. Jsou samozřejmě i takové, kde je chlad rovnoměrně rozprostřen po celém jejím vnitřku a nemusíme tak o ničem přemýšlet. My se nyní nicméně soustředíme na chladničky klasičtější, tedy na ty s chladnější a teplejší zónou.

Pozor na různé zóny v lednici

Které potraviny potřebují nejnižší teplotu? Jde hlavně o suroviny, z nichž teprve budeme připravovat třeba zítřejší oběd. Tedy maso včetně rybího, sýry a mléko, ale také uzeninu. Pokud ale budeme do lednice ukládat patřičně vychladlé zbytky již hotových pokrmů, budou patřit také právě do těchto míst. Pamatujme, že by se v nejchladnějším místě lednice měla teplota pohybovat mezi bodem mrazu a 4 °C.

O něco vyšší teplotu potom snesou mléčné výrobky, jako jsou třeba jogurty, tvarohy a podobně. Stejně tak sem můžeme uložit vařené nebo pečené maso bez omáčky, vejce nebo máslo. S úspěchem v těchto prostorách uchováme také uzené maso a uzené sýry, stejně jako nejrůznější pomazánky a podobně.

Zásuvky na zeleninu – ale ne na všechnu

Většina ledniček má také buď samostatné přihrádky nebo zásuvky na zeleninu. Jak již jejich název napovídá, patří sem právě tyto poživatiny, tedy zelenina v syrovém stavu. Ale pozor - ne všechny druhy zeleniny patří do chladu. Jsou i takové, kterým bude nejlépe při pokojové teplotě nebo v trochu chladnější spíži. Patří mezi ně například okurky, nepřezrálá rajčata, papriky nebo dýně či lilkovitá zelenina. Asi jen málokoho by dnes napadlo skladovat v lednici třeba cibuli nebo česnek či dokonce brambory. Zeleninové zásuvky naopak využijeme v případě, kdy potřebujeme uchovat listovou zeleninu, košťáloviny nebo zeleninu brukvovitou – tedy květák nebo brokolici.

Zdroj: Youtube

Dveře na bylinky i sirupy

Police i zásuvky tedy máme plné, přichází čas na dveře. Je potřeba počítat s tím, že jde o prostor s největší variabilitou teploty. Zatímco uvnitř chladničky zůstává při jejím běžném a ohleduplném využívání teplota víceméně stejná, prostor dveří se s každým otevřením přece jen trochu ohřeje.

Nebude to ale vadit například bylinkám, které navíc při každém pohybu dveří krásně zavoní. Je to také místo jako dělané pro nejrůznější omáčky k masu a podobně. Bez problémů zde vydrží i sirup do vody, ať již ten kupovaný, anebo doma připravený.

Hříchy, které si ani neuvědomíme

Prostory v lednici bychom tedy měli přehledně rozdělené, přesto se ale stále můžeme dopustit hříchů, které bychom s trochou nadsázky mohli označit za “smrtelné” nebo alespoň za zdraví velmi nebezpečné.

  • Je nutné důsledně oddělovat potraviny syrové (zvláště pak maso) od těch, které se již nebudou tepelně upravovat. Bakterie se mohou množit i v chladném prostředí (i když pomaleji) a zažívací problém by byl brzy na cestě.
  • Dalším problémem, který se vinou naší šetrnosti často objevuje, jsou potraviny uskladněné v lednici i po datu jejich spotřeby. Je zřejmé, že pár dnů u potravin, které mají trvanlivost třeba tři roky, nehraje až takovou roli, ale půl roku prošlý jogurt je už na pováženou.
  • Měli v obchodě v akci vači oblíbenou potravinu, a tak jste se rozhodli vyskládat ji do lednice tolik, kolik se jen vejde? I to je velká chyba, protože příliš zaplněný prostor nemůže dostatečně větrat a lednice pak nemůže dobře plnit svůj účel.
  • Jak často čistíte lednici? Jednou za týden, za měsíc nebo snad v ještě delších intervalech? Jednou týdně je tak akorát, to bychom si měli pamatovat. Do lednice, i když vypadá na první pohled čistě, ukládáme potraviny v obalech, které na sobě mohou mít choroboplodné zárodky, uchováváme v ní syrové maso a vejce – to všechno jsou malé časované bomby, plné bakterií.
  • Dalším, nikoliv ale posledním, prohřeškem, kterého se mnozí často dopouštíme, je ukládání do lednice ne zcela zchladlého jídla. Raději se zbavme představy, že vlažná polévka v lednici vychladne. Samozřejmě, že se to stane, ale její okolí se na čas zbytečně zahřeje, na stěnách se bude srážet voda, zvýší se spotřeba energie – zkrátka tohle není dobrý nápad…

Možná vás nic nepřekvapilo a děláte všechno správně, možná už příště nebudete ukládat do lednice okurku nebo rajčata, která ještě potřebují pár dní dojít v teple. Každopádně: bez lednice si dnes, a zvláště v letních parnech, svůj život neumíme představit. A tak bychom se s ní také měli naučit opravdu správně zacházet. A k tomu jsme teď zase o kousek blíž.

Zdroje: cotemaison, agriculture, realsimple