Pračky a sušičky

Pořizujete si automatickou pračku nebo sušičku a zvažujete, které parametry je dobré sledovat a které jsou naopak jen reklamním trikem? Děláte dobře. Pračka a sušička mají sloužit mnoho let a za přijatelné provozní náklady, proto se vyplatí vybírat pečlivě.

Náklady praní zásadně ovlivňuje spotřeba energie a mnohde také spotřeba vody. Ovšem prací technologie se stále modernizují, a tak výrobci nabízejí ještě úspornější přístroje. Kategorie A+ se postupem času stala standardem, posléze dokonce třídou pro nejméně úsporné spotřebiče.

Současná doporučení spotřebitelům zní: Zajímejte se o pračky s energetickým označením A++, které ve srovnání s obvyklým áčkem uspoří pětinu energie, nebo o výrobky v zatím nejúspornější třídě A+++ s nároky na elektřinu o 30 % nižšími.

Označení spotřeby energie a vody písmenem najdete na tzv. energetickém štítku, kterým musí být spotřebič vybaven.

Před sušením

Otáčky za minutu	% vlhkosti v prádle
800	68
1200	53
1600	45

Údaj o kvalitě odstředění napovídá, kolik vlhkosti zůstalo v prádle po ždímání. To se hodí vědět zejména v okamžiku, kdy prádlo poputuje do sušičky. Míře vysušení odpovídají otáčky, kterých je spotřebič schopen dosáhnout.

Pro představu: Starší typy praček měly spotřebu kolem 100 litrů vody, dnešní vystačí s méně než polovinou. Provoz starších praček, které zdánlivě stále perou dobře, bývá i z tohoto hlediska mnohem dražší.

Technika myslí za vás

Kdo není příliš technický typ, ocení u praček elektronický displej, který se nás zeptá na podrobnosti našeho pracího záměru, a my jen mačkáme pokyny jako u bankomatu.

Nejchytřejší přístroje si zváží množství prádla a podle hmotnosti napustí odpovídající množství vody. Většina kvalitních spotřebičů s elektronickými displeji navíc ukazuje nejen to, co se v nich právě děje, ale také čas, kdy praní dokončí.

Moderní přístroje poskytují informace i o případných závadách − stačí zavolat do servisu a říci, která čísla či znaky na vašem spotřebiči blikají. Programy zvládnou odhalit pokažené čerpadlo i zdánlivé banality, jako je ucpaný filtr nebo hadici skřípnutou u zdi.

Výhodný je tzv. odložený start — pračka začne prát v noci, kdy lze využít nižší sazbu za elektrickou energii.

U moderních praček bývá hluk jen minimální; tyto typy označené ABS (Advanced Balance System) či UKS jsou vybaveny takzvanou aktivní vyvážeností, takže ani při nejvyšších otáčkách se pračka nijak hlučně neprojevuje. Tento systém navíc prodlužuje životnost pračky.

Některé pračky nabízejí i osvětlení bubnu, abychom v něm nic nezapomněli.

Čím začít výběr

Dát přednost pračce s předním nebo s horním plněním? Toť otázka – těch prvních se prodává asi dvakrát více, i když do nich zapomenutou ponožku dodáte jen stěží. (U typů s nakloněným bubnem to při nižší hladině vody jde.)Zato na ně můžete umístit police nebo položit koš s prádlem či umístit sušičku. K typům s horním plněním se zase nemusíte ohýbat.

Dnešní pračky se otevírají velmi snadno, zvětšil se i průměr otvoru (až 32 cm), dvířka otevřete až o 180°, madlo otvírání dostalo ergonomický tvar.

Velikost a objem

Vedle přístrojů s šířkou i hloubkou kolem 60 cm, si velkou oblibu získaly pračky s hloubkou kolem 40 cm, které lze umístit i do mělkého výklenku v chodbě či dokonce na WC. Pro nejmenší byty můžeme zvolit i výrobky s výškou necelých 70 cm, které se vejdou i pod umyvadlo. Hlavně v kuchyních se uplatňují vestavné pračky.

Pro praní přikrývek z dutého vlákna výrobci doporučují pračky s bubnem, který zvládne i šestikilogramovou náplň. S rostoucím objemem se však zvyšují i provozní náklady. Velké typy obvykle nabízejí také úsporné programy, aby se v nich efektivně dalo prát i poloviční množství prádla.

Zapomeňte na ruční praní

Při výběru pračky si kromě energetických parametrů všímáme nabízených programů. Nové pračky zvládnou vyprat i jemné prádlo nebo vlnu, které se dříve mohlo prát jen ručně. Aby se vlněné látky nesrážely, studená voda se v pračce nedostane k prádlu přímo, ale napouští se pod buben, kde se smíchá s teplou vodou, takže prádlo neutrpí teplotní šok.

Aby se jemné prádlo či vlna zbytečně netřely a nevznikaly tak žmolky, neměla by náplň pračky přesáhnout 1 kilogram prádla. Voda se většinou jen vypustí, silné ždímání tady není žádoucí.

Aby se při silném ždímání, které může mít až 1800 otáček za minutu, prádlo nepoškodilo, přišel renomovaný výrobce s takzvaným voštinovým bubnem, na jehož stěnách vzniká při ždímání mikroskopický vodní film, po němž prádlo lehce klouže.

Důležité jsou také programy nabízející snadné žehlení.

Hlavně nežehlit!

Důvodů, proč si pořídit sušičku, je řada. Sušička:

Snižuje potřebu žehlení až o 70 procent. Šaty lze obléci krátce po vyprání. Prádlo je načechrané (ušetříme za aviváž).
Řeší nedostatek místa na sušení.
Některé oděvy lze dokonce sušit jen v sušičkách (například nové typy péřových dek či polštářů).
Atraktivní je i rychlost sušení nejen vypraného, ale třeba jen mokrého prádla – zcela promáčené dětské oteplovačky. Dokonce i některá sportovní obuv je díky sušičce opět k dispozici během několika desítek minut.
Sušení nezávisí na počasí ani na vytápění.

Kombinovaný spotřebič šetří sice místo, ale nikoliv čas. V bubnu dimenzovaném na vyprání 5 kg prádla totiž neusušíme stejné množství. Výrobci doporučují do pračky–sušičky dát asi 3 kg prádla, jinak se sušení protáhne i na 4 hodiny, a hlavně – prádlo bude zmačkané!

Kombinací pračky a sušičky sice na trhu najdeme řadu, ale ani výrobci netvrdí, že jsou nejlepším řešením. Přístroje bývají technicky poměrně složité a riziko poruchy roste.

Za usušení sice zaplatíte průměrně kolem 8 korun za 5 kg prádla, ale ušetříte za elektrický proud nutný pro žehlení.

A sušení na balkoně? Zejména ve městech prádlo získává nežádoucí odér, navíc na něm velmi nemilosrdně ulpívají různé prachové částice. Nájemníci z nižších podlaží mohou na sušáku nalézt i „šupinky“ z pneumatik a brzdových destiček. Prádlo visící v koupelně či na sušáku u topení našemu příbytku na útulnosti také nepřidá.

Výdaje za provoz

Nicméně elektrické sušení je přes veškerý pokrok technologií energeticky náročné, tudíž v dlouhodobých provozních nákladech drahé: Na specializovaném webu Střediska pro efektivní využívání energie, o. p. s., (Seven) můžete porovnat přibližné výdaje za elektřinu při desetiletém provozu praček

plněných shora,
plněných zepředu,
sušiček,
kombinovaných přístrojů.

Kam se sušičkou

Rozhodneme-li se pro samostatnou sušičku (ceny se pohybují průměrně kolem 12 až 30 000 Kč, ale pořídíme ji již za necelých 8000 Kč), můžeme si vybrat mezi dvěma základními typy – kondenzační nebo s odvětrávacím systémem.

U kondenzační sušičky se vzduch před vstupem do bubnu ohřeje, prochází jím a odnímá prádlu vlhkost. Při výstupu z bubnu se vzduch ochladí a vlhkost kondenzuje do příslušné nádržky (kondenzát pak můžeme použít jako destilovanou vodu).

Odvětrávací sušičky jsou náročnější na instalaci, protože vzduch se z ní odvádí potrubím ven z místnosti. Tyto sušičky jsou však levnější.

Kondenzační sušičky šíří teplo. Pokud místnost nemá samostatné větrání (dveře se nepočítají), měla by mít plochu minimálně 6 m². V místnosti nám sušička vytvoří příjemné klima prosycené vůní čistého prádla.

Také u sušiček rozhodují otáčky, důležitá je i hlučnost a objem bubnu. Spotřeba proudu bývá vyšší.

Stejně jako pračky i sušičky nabízejí různé vybavení, například speciální program proti pomačkání prádla, osvětlení bubnu, indikaci zbytkového vlhka, možnost opožděného startu či senzor, který sušičku vypne v okamžiku, kdy prádlo dosáhne požadované vlhkosti. Některé materiály vyžadují lehké doschnutí, abychom je nemuseli žehlit.

Foto archiv