To, co dělá z předsíně tak náročné místo na zařizování, je obvykle její omezený prostor a pak spousta úkolů, jež musí plnit. Musíte zde odkládat boty — včetně mokrých a špinavých — svrchní oblečení, deštníky, tašky nebo dokonce kočárek, vítat hosty i přijímat krátké návštěvy typu pošťáka, často ukládat spoustu oblečení.

Předsíň je jako hlavní náměstí ve městě — stejně jako z něho se dostáváte do okolních ulic, tak musíte z předsíně přicházet do jednotlivých pokojů i příslušenství. Na rozdíl od domu, který mívá závětří, zádveří a teprve pak předsíň nebo dokonce halu, v bytě je předsíň na všechno úplně sama.

Pěkně od podlahy

Jen málokdo může tvrdit, že vstupuje do předsíně čistou nohou. Takové štěstí mají asi jen majitelé aut a podzemních garáží v domě, kteří tak mohou zapomenout na problémy s pískem či blátem, jež si většina ostatních smrtelníků nosí od podzimu do jara na podrážkách.

A ještě jedna rada: Před zakoupením botníku si pečlivě změřte hloubku zásuvky! Máte-li doma syna s botami číslo 46 a výše, nemusely by se vám tam jeho „lodě“ vůbec vejít.

Jestliže se přesto rozhodnete pro uzavřený botník, měl by mít alespoň v zadní části odvětrání, případně na čelních dvířkách použitý některý z perforovaných materiálů, kovem počínaje či výpletem konče.

Běžná předsíň vyžaduje odolnou a snadno čistitelnou podlahovou krytinu.

  • Osvědčený materiál představuje dlažba s protiskluznou úpravou či takzvané slinuté dlaždice s minimální nasákavostí.
  • Vhodné jsou i kvalitní laminátové podlahy, nejlépe se zámkovým systémem, jenž je odolnější vůči pronikání vody (přesto pozor při vytírání!).
  • Vhodným řešením může být i linoleum, mnohem méně PVC nebo korek.

Hlavně levnější typy PVC se časem ochodí, při častém vytírání budete muset používat nejrůznější poliše, aby PVC nezačalo vysychat a pak praskat. Korek je zase dost citlivý na mechanické namáhání, a to i ten, který je upraven lakem nebo vinylovou vrstvou proti oděru.

Kdo má větší psy, měl by zapomenout na dřevěné podlahy. A koberce? Celoplošné určitě ne, někdy bývají příjemné jutové či sisalové běhouny, jimiž propadají nečistoty a pak je můžete rychle vysát. Pod malé formátové koberce, mnohde velmi oblíbené, nezapomínejte použít protiskluzné podložky.

Nebojte se barev

Barva stěn se v předsíních většinou doporučuje světlá, to kvůli optickému zvětšení prostoru. Musí být také odolná vůči otěru – komu by udělaly radost bílé šmouhy na tmavém plášti při každém kontaktu se zdí?!

Velmi dobře vypadají i teplé odstíny žluté či oranžové. Naopak bílé zdi se spoustou bílých dveří a zárubní, kterých v předsíni bývá požehnaně, působí fádně.

Ale i výrazná, tmavá barva na jedné či dvou stěnách (například červenohnědá), jež doplní světlé odstíny na zbývajících zdech, může působit velmi příjemně a předsíň zútulnit.

Do větších prostor se také doporučuje použít kontrastní barvy, tmavé zárubně na světlých plochách jsou však nevhodné, neboť by zbytečně ztmavily celý prostor.

Dlouhou úzkou předsíň zkrátíte tmavou barvou na konci, tmavý strop zase zlepší proporce u příliš vysokých předsíní.

Dříve velmi oblíbené obklady stěn korkem nebo palubkami – nebydlíte přece na chatě – dnes vystřídal přiznaný pohledový beton, kámen, omyvatelné nátěry kámen imitující, ale hlavně speciální malířské úpravy. Nemají nic společného s dříve používaným latexem. Zdi můžete lehce otírat vlhkým hadrem a přesto dýchají!

Světlo, svítidla, nábytek

Vedle podlahy a barev je v malé předsíni samozřejmě důležité světlo. Hodně světla. Proto by dveře měly být prosklené, část příček může být třeba i z luxferů, které momentálně slaví svůj velký návrat.

Podstatné je také umělé světlo. Potřeba je jak stropní, tak také vedle zrcadla. Vhodná jsou svítidla umístěná po stranách ve výšce jeho horní hrany nebo nad zrcadlem – pak ovšem s možností nasměrování. Dopadající světlo by vás nemělo oslňovat.

Na stropě vypadají efektně svítidla na konzolách, potřebují však více prostoru. Lepší než zářivka na stropě jsou zavěšené lampy, asi ve výšce 230 až 240 cm.

Jestliže nechcete po příchodu domů budit rodinu rozzářenými dveřmi z předsíně, lze instalovat hned za dveřmi světlo zapuštěné do zdi (například do sádrokartonového obkladu, který skryje v paneláku obvyklou a také ohyzdnou kovovou lištu kryjící rozvody) asi 40 až 50 centimetrů od podlahy, které postačí na orientaci v prostoru. Tato svítidla se často používají také na schodech, u nás je zatím najdete hlavně v hotelech a v penzionech.

Pokud jde o nábytek, tak na prvním místě bude věšák či věšáková stěna. Mokrý plášť je třeba zavěsit na tvarované ramínko, aby se zbytečně nezdeformoval a rychle oschnul.

Na mnohé háčky nejde pověsit ani poutko, takže nejpraktičtější bývají věšákové stěny s tyčí na ramínka. Do malých předsíní jsou vhodné ty‚ u nichž je šatní tyč umístěna kolmo na stěnu. Jejich čelní stěna bývá zpravidla doplněna zrcadlem.

Čím zařídit předsíň

Vedle barev a světel se do malých předsíní doporučuje použít dostatečně velké zrcadlo, v němž lze před odchodem zkontrolovat celou postavu. K tomu potřebujete odstup minimálně 55 centimetrů!

Zrcadlo lze v krajním případě použít také na vnitřní stěnu vstupních dveří, ale kvůli nebezpečí rozbití a úrazu bude v takovém případě vhodnější sáhnout po zrcadlové fólii, kterou pořídíte snad v každém hobby marketu. Horní hrana zrcadla odrážející celou postavu má být ve výšce 180 až 200 centimetrů od podlahy.

K zdánlivým drobnostem, pro klidný chod domácnosti však nutným, patří v předsíni také sedátko či židle, na níž se pohodlně zujete, nebo obujete, hned za dveřmi umístěné věšáčky na klíče, obouvací lžíci, tašky a deštníky.

Nástěnka několikrát přepásaná kloboukovou gumičkou poslouží i jako zajímavý doplněk. Na trhu najdete také nástěnky z plastu s drobnými průřezy na zastrčení vzkazů.

Z praxe lze také doporučit malé nástěnky na vzkazy či došlou poštu. Mohou být magnetické i korkové, ale chybět by rozhodně neměly! Jen pozor na špendlíky, pro připevnění vzkazů použijte raději kancelářské špendlíky s velkými barevnými hlavičkami. Praktické jsou i jiné úchytky.

Pokud máte v předsíni umístěný pevný telefon, pokuste se zde vytvořit příjemný koutek s malým křesílkem a stolkem. A jestliže se nad ním najde i místo pro obrázek – třeba i s osvětlením – jasně každému řeknete, jak vám záleží na vašem bydlení.

Místo pevných skříněk a úzkých botníků, byť se sklopnými dvířky, do nichž se boty ukládají, se často vyplatí použít pouze otevřené regály s nakloněnými policemi. Boty pak mohou dobře větrat, což je zejména u sportovních nebo uzavřených typů obuvi velmi důležité.

A co skříně?

Pokud to prostor dovolí, pořizuje si většina lidí do předsíně skříně. Jednoznačně preferujte vestavné typy na míru, které mohou vyplnit prostor až ke stropu, nejlépe s posuvnými nebo alespoň skládacími dveřmi.

Skříně zapuštěné do stěny nevypadají tak mohutně jako běžné samostatně stojící. Opticky je odlehčíte použitím matovaného skla na čelních dveřích nebo opět zrcadlovou fólií či tvrzeným sklem.

Můžete tak využít jako úložný prostor i nepravidelnou niku nebo konec chodby, nejste limitováni hloubkou a prakticky ani výškou.

Metr vestavné skříně přijde zhruba na sedm, deset, ale třeba i víc než patnáct tisíc korun. Záleží na vnitřním vybavení a použitém materiálu.

Ušetřit můžete svépomocnou výrobou. Pojezdy pro posuvné dveře bez problémů koupíte ve specializovaných prodejnách pro nábytkáře. Levnější variantou může být také využití šatních skříní. Někteří výrobci nabízejí natolik propracované, účelné systémy s řadou rozměrových variant a kombinací, že daný prostor lze téměř beze zbytku zaplnit.