Samozřejmě i kvalita tepelné izolace domu, individuální vnímání tepelné pohody, kombinace různých zdrojů energie, počasí a další faktory se podepisují pod ročním účtem za teplo. Tentokrát však zůstaňme jen u dřeva v kamnech.

Vlhkost chladí hořící poleno

Veličina zvaná výhřevnost udává v poměrných jednotkách, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty: V laboratorních podmínkách se výhřevnost měkkého i tvrdého dřeva s nulovou vlhkostí pohybuje v rozmezí 17 až téměř 20 MJ/kg. Nejvyšší dosahuje bříza, nejnižší dub.

Ovšem výhřevnost dřeva je významně snižována právě jeho vlhkostí, a to o tzv. výparné teplo nezbytné k odpaření veškeré vody z dřevního paliva. Čím větší je kus dřeva, tím déle se z něj voda odpařuje.

Odpařování spolyká mnoho tepelné energie z dřevní sušiny a také ochlazuje kusy hořícího paliva. Až po odpaření vody začne poleno naplno hřát; uvolňují se další látky, například z pryskyřice, a ve směsi hořlavých plynů se tvoří dřevěné uhlí. V té době spalované dřevo hřeje nejvíc.

Výhřevnost v MJ/kg při vlhkosti 0 a 15 procent

Dřevo O % 15 %
Smrk 17,9 13,4
Borovice 18,7 14,5
Bříza 19,9 15,8
Dub 17,0 14,5
Buk 17,6 15,4
Kůra 19,0

Zdroj Ústav nauky o dřevě

Dřevo vyschlé přirozenou cestou má vlhkost kolem 20 % a může v běžné praxi dosáhnout výhřevnosti asi 14, výjimečně 16 MJ/kg. To jsou hodnoty srovnatelné s průměrnou výhřevností hnědého uhlí, za černým však výhřevnost dřeva zaostává a například ve srovnání s koksem je přibližně poloviční.

Kde je hranice použitelnosti

Má smysl topit dřevem, které nestačilo zcela vyschnout? Stručně řečeno: Vlhkost by neměla překročit 30 %. Při ní má dřevo výhřevnost přibližně 12 MJ/kg.

Čím vlhčí dřevo pálíme, tím významnější část jeho tepelné energie ztrácíme. Abychom docílili požadovaného výkonu kamen, kotle nebo krbové vložky, musíme spálit větší množství otopu, čímž citelně zvyšujeme náklady za vytápění.

Z optimální vlhkosti paliva do 20 % obvykle vycházejí výrobci, když uvádějí maximální výkon topidla nebo spotřebu dřeva v kilogramech za 1 hodinu.

Při koupi štípaného dřeva, které prodejce nabízí za vyšší cenu s tím, že jde o vyschlé palivo, bychom se měli přesvědčit o způsobu jeho dosavadního uskladnění.

Při uskladňování dřeva je důležité myslet i na jeho schopnost přijímat vlhkost v závislosti na okolní vzdušné vlhkosti a teplotě. Čím sušší prostor dřevu zajistíme, tím lépe palivo využijeme.

Kupky dříví

Výhodné je skládání naštípaného dřeva do osvědčených válcových kupek, nejlépe se stříškou. Naštípaná polena klademe paprskovitě do kruhu tak, aby se vytvořené prstence mírně svažovaly do svého středu. Stabilitu kupky podpoří rovný podklad, například rošt, hrubý štěrk či kameny. Dřevo je pak ze všech stran i zespodu odvětrané. Proti dešti lze kupku opatřit přesahem stříšky, případně vhodným prodyšným pláštěm.

Čím je dřevo měkčí, tím rychleji se vysuší

Smrkovému stačí i rok, tvrdé z listnáčů potřebuje obvykle dva až čtyři roky. Každá topná sezona přináší důležité zkušenosti s místními dodavateli, s vysycháním dřeva na zvoleném místě a také, jak vyschlé dřevo poznat. Při poklepu má tzv. zvonit, když na dotek chladí, je ještě příliš vlhké.

Vysušením dřevního otopu zhruba na 10 % lze výhřevnost ještě zvýšit. Na to však již proudění vzduchu pod přístřeškem ani v suché větrané stodole nestačí a nezajistí to ani léta trvající vysychání.

V čem topit briketami, štěpkou a peletkami

Mnozí se rádi zahledíme do plamenů, které obepínají polena v ohništi. Dřevo díky svému složení hoří dlouhými ohnivými jazyky a současně žhnou na roštu malé rozpadající se uhlíky.

Konstruktéři topidel proto vymýšlejí, jak přivést ve správném okamžiku, do nejvhodnějšího prostoru topeniště účelnou dávku vzduchu, aby všechny prchavé látky, které se ze dřeva uvolňují, průběžně vyhořely a nevyletěly bez užitku komínem nebo naopak nezůstaly v popelu.

Řešením jsou speciální kotle

  • na zplynování dřeva,
  • kotle na štěpku,
  • kotle na peletky.

Ve srovnání s obvyklými kamny, kotlem nebo krbovou vložkou mají nejméně o polovinu vyšší účinnost a řadu dalších technických výhod a možností. Jsou však mnohem dražší, zejména topná zařízení na pelety. Ceny začínají zhruba na 60 až 70 tisících korunách, instalace s příslušenstvím vyjde na dvojnásobek. Zájemci mohou uvažovat o dotaci z programu Zelená úsporám.

Pelety, drobné špalíčky neboli granule s průměrem od několika do 20 milimetrů a dlouhé kolem pěti šesti centimetrů, vznikají lisováním rozemleté a přesušené biomasy − odpadní dřevní či pěstované rostlinné hmoty. Surovinou jsou například piliny nebo ze sláma. Vlhkost pelet se pohybuje kolem 10 % a reálná průměrná výhřevnost dosahuje hodnoty asi 16,5 MJ/kg.

Investice do pohodlí i šetrnosti k přírodě

Kdo se rozhodne investovat do kotle na pelety, tedy do topení nejmodernějším dřevním ekopalivem, měl by pečlivě vybírat, konzultovat detaily i parametry s odborníky a zvažovat všechny možné okolnosti. Včetně výhod, které jsou také podstatné, ale návratnost fakticky neovlivní.

Automatika obstarává nejen regulaci výkonu podle nastavených parametrů vytápění, ale rovněž dopravu peletek ze zásobníku do kotle.

K takovým přednostem patří pohodlná minimální obsluha, automatické funkce, ale třeba i vědomí, že zařízení je schopno rychle reagovat na potřebu tepla a v každém okamžiku pelety spalovat nejefektivněji, tedy nejen úsporně, ale také s nejmenší možnou emisní zátěží.

Velikost zásobníku určuje četnost jeho doplňování, která může být několikadenní, měsíční i delší. Je-li zařízení umístěné v obytném prostoru, automatické plnění hořáků snižuje prašnost topidla.

Také malé množství popela výrazně usnadňuje obsluhu. Odtah spalin nevyžaduje objemný komín, vhodný tah reguluje spalinový ventilátor.

Do těchto kotlů lze potřebné množství vzduchu přivádět zvenku.

Teplo lze rozvádět vzduchovým i teplovodním výměníkem nebo ho akumulovat v objemné nádrži.

Brikety jako náhrada za kusové dřevo?

Dřevní brikety, podobně jako pelety lisované z dřevního odpadu, rozemleté štěpky, kůry a pilin, také nejlépe využijeme ve speciálních kotlích na zplynování dřeva nebo na štěpku, případně i v peletových topidlech, která to umožňují.

Vyšší výhřevnost dřevních briket, štěpky či pelet dokážou využít jen kotle s vyšší účinností, tedy takové, které jsou konstruovány pro tzv. zplynování dřeva nebo spalování drcené a lisované biomasy.

V klasických krbových kamnech či vložce zastoupí kvalitní dřevní brikety kusové dřevo, když například nestihlo dostatečně proschnout. Musíme však počítat s tím, že náklady za vytápění budou vyšší, než kdybychom v běžném kotli topili dobře vyschlými polínky.

O kolik výdaje za otop narostou, to záleží na cenách obou druhů dřevního paliva, které se mohou podle místa nákupu výrazně lišit. Palivo z lisované biomasy se vyplácí nakupovat ve velkém, tedy aspoň po tunách. Někteří prodejci však nejpřiznívější ceny včetně dopravy (kolem 5000 Kč za tunu v roce 2010) nabízejí například od dodávky 4 tun.