Zdroje: ekolist.cz, magazin.specialnizahradnictvi.cz

Rajčata či saláty vypěstujete i ve vodě

Hydroponické pěstování není žádná novinka, a i když se o tom moc nemluví, stále častěji je využívané i ve velkém měřítku. Společnosti i soukromníci, kteří hledají způsoby, jak maximalizovat zemědělské výnosy na minimálním prostoru, se k této technologii opět vracejí v kombinaci s vertikálním pěstováním.

Co je potřeba k pěstování ve vodě?

V žádném případě nejde o nějaké akvárium, ale jedná se o způsob pěstování bez použití hlíny. Znáte to. Třeba potos se klidně dá pěstovat hydroponicky. Šlahoun strčíte do láhve s vodou a potos si vesele roste a táhne se do všech koutů vašeho obýváku.

S hydroponickým pěstováním zeleniny či ovoce je to stejné. Rostlina je zasazená v materiálu, který ji má za úkol přidržovat. To může být cokoli, například oblázky, které rostlinu udrží. Může to být také keramzit, moderní gelové kuličky nebo také kokosová či konopná vlákna.

Základem pěstování ve vodě je výživa

Vzhledem k tomu, že rostliny nemají možnost dostat výživu z půdy, musí jim být poskytnuta jiným způsobem. To je právě ona alchymie, kterou musí zvládnout každý, kdo chce být v této disciplíně úspěšný. Voda musí být v první řadě odstátá, aby byla prosta chlóru. Následně je nutné namíchat takový živný roztok i pH, aby to vyhovovalo konkrétní rostlině. K tomuto účelu je možné používat minerální hnojiva, anebo tekutinu z vermikompostéru, které se úsměvně říká „žížalí čaj“.

Rostlinu je nutné nechat napřed zvyknout na změnu a až pak začít s přidáváním tabletových nebo tekutých hnojiv. Připravenost rostliny se pozná podle růstu jejích kořínků, konkrétně bílých špiček.

Živný roztok musí mít pokojovou teplotu, ideálně mezi 16 až 20 °C, ale nikdy ne přes 25 °C.
Jak už bylo řečeno, sleduje se také pH roztoku, které by mělo být mezi hodnotami 5,5 a 6,5.

Co vás možná překvapí, je měření EC čili elektrické vodivosti, která určuje, zda a jak dobře zeleň vstřebává živiny z roztoku. Měření EC se provádí speciálním nástrojem, který je často také v kombinaci měřiče pH.

Pěstování ve vodě je závislé i na osvětlení

Další nezbytností je dobré světlo. Ani umělé světlo se nedoporučuje používat nadměrně, ale ve stejných intervalech jako v přírodních podmínkách. Za maximální „umělý den“ se pouvažuje 15 hodin. Nepřirozeně dlouhé svícení způsobuje zadržování dusíkatých látek v rostlinách, což je u potravin nežádoucí.

Nezpomeňte rajčata opylovat

V případě, že požadujete od vaší zeleniny či ovoce plody. Tedy například u rajčat, okurek či jahod, je ke vzniku plodů nutné opylení květů. Pěstujete-li hydroponicky v uzavřeném prostoru, pak je nutné opylovat květy manuálně štětečkem.

Související články