Mrkev, petržel a celer, to bývají v našich krajích ty nejčastěji pěstované a také následně skladované druhy kořenové zeleniny, na které spoléháme i v zimních měsících. V takovém případě ale samozřejmě chceme, aby nám co nejdéle vydržely plné svěžesti. Pro scvrklou a “gumovou” zeleninu nikdo do sklepa chodit nechce. Naše představy se mohou poměrně snadno splnit.
Jak na správné skladování zeleniny? To prozradí video na youtube v kanálu Receptář prima nápadů:
Nesklízejte, přikrývejte!
Předně je možné konstatovat, že v poněkud teplejších oblastech je možné nechat tuto zeleninu na záhonu prakticky tak dlouho, než ji budeme potřebovat. Tím odpadá potřeba skladování, o všechno se postará sama příroda.
Před prvními opravdu studenými dny je ale dobré přikrýt záhon například slámou. Podle některých zahrádkářů je právě tento systém tím nejlepším, i když se nepoužívá tak často, jak by to bylo možné. Většinou se snažíme zeleninu sklidit a uložit třeba do sklepa. I to má ale svoje zákonitosti.
Zelenina do krabice
Mrkev, petržel, celer, ale i další kořenovou zeleninu, jako je například červená řepa, můžeme s úspěchem skladovat v krabicích (klidně dřevěných), naplněných vlhkým pískem, ale i perlitem nebo zeminou.
Zelenina, kterou do tohoto substrátu zapícháme nebo rozložíme a zakryjeme další vrstvou, bude lahodná skutečně dlouho. Nejdéle pak vydrží uskladněná v tmavém sklepě při nízkých teplotách, které ale nesmí klesat pod bod mrazu.
Abychom zabránili hnilobě a dalším problémům, jako je zbytečná ztráta vláhy, zbavíme před uložením do beden zeleninu natě jen pár centimetrů nad krčkem.
Vybírejte dobře
Co je ještě důležité? Myslete na to, že dlouhodobější skladování snesou jen ty skutečně zdravé kusy. Nahnilé nebo třeba jen od myší nahlodané mrkve tak rozhodně nemá smysl ukládat do sklepa.
Pokud už chceme uchovat kus mrkve, o který jsme se předtím podělili třeba s divokým králíkem nebo myší, bude potřeba ji uložit nastrouhanou do mrazáku.
I když jsme ale do ideálních podmínek uložili jen zdánlivě bezvadnou zeleninu, bude záležet jen na nás, jak dlouho se nám povede ji uchovat. Bez pravidelné kontroly a odstraňování těch kusů, které by přece jen začaly podléhat zkáze, bychom se také mohli brzy rozloučit s celou sklizní.
Vzdušná vlhkost je základ úspěchu
Jak bylo uvedeno, při skladování zeleniny je potřeba, aby zůstala co nejdéle křehká a pokud možno šťavnatá. K tomu ale potřebuje dostatečnou vzušnou vlhkost, která by se měla pohybovat mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty. Více i méně není dobré. Podobných podmínek jako ve sklepě dokázali naši předci dosáhnout také v krechtech. Co to je?
Zapomenutý krecht podle našich babiček
Krecht je jednoduše a nejjasněji řečeno docela obyčejná vykopaná díra v zemi, která by měla být hluboká kolem jednoho metru. Vybereme k tomu takové místo, kde neprosakuje spodní voda, ale i přesto se pojistíme ještě vrstvou kamení, které umístíme na její dno.
Ty potom překryjeme ještě vrstvou slámy a na ni už můžeme umístit bednu se zeleninou, upravenou stejně jako do sklepa. A čím takový krecht zakrýt? Bude stačit obyčejná dřevěná deska, třeba i staré dveře.
Pro větší tepelnou izolaci ji ale ze spodní strany buď podbijeme starými hadry nebo po vzoru našich předků sem umístíme opět slámu, svázanou do malých snopů. Krecht, tedy vlastně takový malý improvizovaný sklep, je hotový a zelenina může v klidu čekat na svoji chvíli slávy. Zkusíte to také?
Zdroje: www.thespruce.com, www.rhs.org.uk, cz.hecht.cz, www.zahrada-centrum.cz