Smutnice si libují ve vlhkém prostředí.
Zdroj: Shutterstock.com

Smutnice: Jak se k vám otravné mušky vlastně dostanou a jak s nimi zatočit

Útoky škůdců se nevyhýbají ani pokojovým rostlinám, které pěstujete v relativním bezpečí domova mezi čtyřmi stěnami. Jedním z nejběžnějších predátorů jsou larvy smutnic. Skrývají se v substrátu a okusují rostlinám kořínky, což vede ke žloutnutí listů a postupnému odumírání celé rostliny. Odkud se berou a jak se jim bránit?

Smutnice

Výskyt smutnic obvykle zaznamenáme až poté, co okolo pokojových rostlin začnou poletovat maličké mušky šedočerné barvy. Jde o smutnice ve stadiu dospělosti, které sice rostlinám samy o sobě neškodí, ale každá z nich dokáže do substrátu naklást až 200 vajíček. Z těch se posléze líhnou larvy, jež se hladově vrhají na rostlinné kořínky a dokážou pokojovky zcela zahubit. Boj s nimi naštěstí není nijak složitý a pokud problém rozpoznáte včas, obejdete se i bez chemických přípravků.

Larvy smutnic

Larvy smutnic si můžeme přinést domů spolu s novou pokojovou rostlinou, aniž bychom to tušili. Kontaminované mohou být dokonce i substráty, které koupíte balené v pytlích. U levnějších značek se proto vyplatí zeminu před použitím sterilizovat – propařit v hrnci, zahřát v troubě nebo v mikrovlnce. Uznáváme ale, že tento proces není zrovna voňavý. Alternativním a méně zapáchajícím řešením je nechat substrát pořádně vyschnout. Smutnice totiž potřebují k životu vláhu, zatímco v suchu hynou.

Jak se zbavit smutnic

Z tohoto faktu vycházíme i při ochraně rostlin. Obecně není vhodné pokojovky přelévat, většina druhů přemokření beztak nesnáší. Substrát v nádobách by měl mít vždy šanci trochu proschnout, než ho znovu zalijeme. Omezení zálivky na minimum je pak úkonem první pomoci při výskytu smutnic. Nejspíš se jich tím zcela nezbavíme, ale zhoršíme jim podmínky pro rozmnožování.

Dospělé smutnice lze chytat na lepové desky. Dospělé smutnice lze chytat na lepové desky. Zdroj: Shutterstock.com

Dospělé jedince můžeme chytat na žluté lepové desky, které zavěsíme kolem rostlin. Fungují jako mucholapky – smutnice je přitahována jasnou žlutou barvou, sedne na lep a už nemůže odletět. Past je to jednoduchá a ekologicky neškodná.

Larvy v zemině se zadusí, pokud její povrch posypete vrstvičkou jemného, nejlépe křemičitého písku. Písek rovněž znemožní dospělým samicím klást do hlíny vajíčka, čímž se rozmnožovací cyklus smutnic přeruší.

Při větším zamoření se vyplatí investovat do parazitických hlístic Steinernema feltiae. Prodávají se jako preparát určený k rozmíchání ve vodě, kterou potom rostliny zaléváte. Pro hlístice jsou larvy smutnic velkou pochoutkou, budou je požírat tak dlouho, dokud v květináči nezůstane ani jediná. Samy hlístice rostlinám nijak neškodí a když už v substrátu nebudou mít co k snědku, časem vyhynou i ony. Jde o nejšetrnější způsob, jak smutnice spolehlivě zlikvidovat. Užívání chemických postřiků v prostředí bytu se obecně moc nedoporučuje, protože jedy v nich obsažené by útočily nejen na škůdce, ale i na naše vlastní zdraví. Hlístice nás naproti tomu nijak ohrozit nemohou.

Zdroje: www.zahrada-centrum.cz, www.bydlimekvalitne.cz

Akční letáky