Jak se bránit před hlukem

Vhodné stavební technologie, které zaručí dostatečnou zvukovou izolaci, se řídí požadavky normy ČSN 73 0532. Ta byla v posledních letech upravována a revidována tak, aby odpovídala mezinárodním zvyklostem i rostoucím požadavkům na účinnost tlumení hluku. 

Při snižování hladiny hluku přicházejícího zvenčí nebo ze sousedních prostor jde, řečeno odborně, především o tzv. vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Jak jsou oba pojmy definovány?

• Neprůzvučnost je vlastnost konstrukce (stěny, stropu, překážky) propouštět zvuk v zeslabené míře. O vzduchové neprůzvučnosti mluvíme v případě, kdy dochází k šíření akustické energie ze vzduchu přes stěnu (konstrukci) opět do vzduchu za stěnou.
• Tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, mluvíme o kročejové neprůzvučnosti (týká se podlah). Kročejový hluk vzniká mechanickými nárazy do konstrukce při chůzi nebo jiné činnosti.

V principu nejjednodušší je postavit hluku do cesty dostatečně mohutnou masivní konstrukci. Tento způsob řešení zvukové izolace už je ovšem dnes na ústupu − postavit cihlovou zeď, opatřit ji omítkou a stěrkou představuje při dodržení nutných technologických přestávek týden práce (a nepořádku).

Sádrokarton + minerální vlna

Mnohem rychlejší je použití lehkých akusticky izolačních konstrukcí: Lehké akustické příčky se svislými kovovými sloupky jsou obvykle opláštěné sádrokartonovými deskami a vyplněné akustickou izolací (minerální vlnou).

Výše zmíněná norma požaduje u vnitřní příčky mezi jednotlivými místnostmi jednoho bytu zvukovou izolaci 42 dB. Tomuto požadavku vyhoví při správné realizaci jednoduchá příčka opláštěná z každé strany jednou sádrokartonovou deskou tloušťky 12,5 mm s výplní z minerální izolace tloušťky 50 mm.

V některých případech může nevyhovující zvukovou izolaci stávající stěny poměrně významně vylepšit jednoduchá předstěna ze sádrokartonových desek s dutinou vyplněnou minerální izolací.

U mezibytové příčky je situace už složitější − v tomto případě  norma požaduje zvukovou izolaci minimálně 52 dB. U novostaveb skladbu příčky obvykle navrhne odborník. Chcete-li se do stavby například při rekonstrukci pustit sami, rozhodně se s ním alespoň poraďte.  

Pozor na rozvody

V akustické příčce byste se měli pokud možno vyhnout rozvodům vody, kanalizace a topení − tyto rozvody a místa prostupů představují akustické mosty a velmi výrazně zhoršují vzduchovou neprůzvučnost.

Příčka by se měla vždy osazovat na nosnou konstrukci, ne na roznášecí vrstvy plovoucí podlahy. Zvlášť důležité je pečlivé provedení. Klíčovými detaily v akustické příčce jsou

• utěsněné dilatační spáry po obvodu příčky,
• provedení a těsnost dveří,
• pečlivé provedení rozvodů sítí v příčce (pokud se jim nelze zcela vyhnout),
• provedení prostupů příčkou (například pro topení) a její založení.

Co s podlahou?

Vzduchová a především kročejová neprůzvučnost by nás měla zajímat u podlahy − její skladba má být taková, aby se přes ni přenášelo co nejmenší množství hluku.

Pro Receptář.