Kvalita oken s nízkým únikem tepla vynikne až po řádné montáži

Starými okny uniká kolem 35 až 40 % tepla. Jejich výměnou zpravidla snížíme tepelné ztráty a hluk, který do interiéru proniká z ulice. Změnou k lepšímu může být i pohlcování slunečního záření.

Ztráty tepla netěsnými okny jsou výrazné; při špatné konstrukci může být únik tepla okny až 5x větší než tepelné ztráty stěn. Při výměně však nezáleží jen na kvalitě nových oken, hodně důležité je i jejich správné osazení.

Dříve tolik diskutovaný problém, zda zvolit okna plastová, hliníková či dřevěná eurookna, dnes ovlivňuje spíš typ stavby a její umístění. V historických centrech měst památkáři nic jiného než dřevěná okna nepovolí, v panelácích se zase dodržuje jednotný vzhled a navíc se okna mění často kompletně v celém domě najednou. Samozřejmě: jde i o peníze.

Kolik stojí okna a montáž

Cenové nabídky se velmi liší, záleží na materiálu, typu zasklení, výrobci, kraji i roční době, kdy okna pořizujete. V zimě se standardně nabízejí výrazné slevy.

V průměru počítejme s tím, že dvoudílné plastové okno o rozměrech 2100x1600 mm přijde zhruba na 10 až 12 000 Kč, cena téhož rozměru ve dřevě se bude pohybovat kolem 15 až 17 000 Kč. Rozdíl v ceně mezi plastem a dřevem tak lze odhadnout asi na třetinu, ale nemusí být pravidlem. Například okna z plastových konstrukčních profilů s nadstandardním počtem komor mohou stát zhruba stejně jako dřevěná.

K ceně za okno je třeba připočíst u dvoj až třídílného okna kolem 800 Kč za demontáž, 1000 Kč za montáž, 400 Kč za vnitřní a 650 Kč za vnější parapet. Velká balkonová paneláková sestava tak vyjde včetně zednických a malířských prací v interiéru kolem 25 až 30 000 Kč.

Hliníková okna, případně kombinace dřeva a hliníku, bývají dražší. Zhruba o 20 až 30 % se prodraží okna s trojskly.

U všech materiálových provedení platí, že průměrně o sto procent víc je třeba připlatit za individuální výrobu oken kruhových. Zkosené typy bývají v porovnání s klasickými tvary dražší asi o 30 %.

Které parametry hlídat

Požadavky na nová okna začínají u parametru označovaného jako součinitel prostupu tepla Uw s jednotkou W/ (m²K).

Parametr vypovídá o izolačních vlastnostech oken. Čím nižší je hodnota tohoto součinitele, tím okno propouští méně tepla a lépe izoluje. Dnes požadovaná hodnota by měla být maximálně 1,1 W/(m²K).

Pro zajímavost — stará paneláková dřevěná okna mívala součinitel prostupu tepla 2,7 W/(m²K), v závislosti na technickém stavu i horší.

Ovšem pozor: Někteří vykutálení prodejci a dodavatelé používají hodnotu Ug, jenže to je hodnota pouze pro zasklení! Drahé teplo totiž uniká i rámem okna a ten má v porovnání se zasklením horší izolační vlastnosti. Uw je parametr hodnotící izolační vlastnosti okna jako celku.

Podstatná je také celková propustnost slunečního záření (g), tedy údaj, kolik okno propouští dovnitř solárního záření. Tento součinitel má hodnoty od 0 do 1, při hodnotě 1 se dostane veškeré teplo slunečních paprsků dopadajících na okno do interiéru.

Čím vyšší je hodnota tohoto součinitele, tím více využijeme solární zisky, klesá tak spotřeba tepla na vytápění. V horkém létě nám však tato schopnost může komplikovat život, případně vyvolá nutnost pořízení předokenních rolet či dokonce klimatizace.

Málo se při výběru oken řeší i další důležitý faktor, a to parametr distančního rámečku mezi skly — hodnota Y. Ovlivňuje totiž vznik kondenzátu, hlavně na spodní hraně křídla. Udává množství tepelné energie, která uniká vlivem distančního rámečku mezi skly. Čím nižší hodnota, tím lépe.

Zatímco hliníkové distanční rámečky mívaly Y 0,077 W/(m²K), současné plastové rámečky nabízejí Y = 0,034 W/ (m²K).

Čísla kolem oken

Výměnou starých oken za nová ušetříte kolem 20 až 30 % nákladů na vytápění.

Rozměry oken by měly tvořit 1/10 až 1/8 obytné plochy dané místnosti.

2/3 místnosti by měly být alespoň 1 hodinu denně přímo osvětleny.

Z tepelně–technického hlediska je ideální vzdálenost skel 18 až 20 mm, z akustického hlediska ještě více. Proto mívala špaletová okna vzdálenost skel 10 až 20 cm.

Optimální je špaletové okno s izolačním dvojsklem ve vnějším křídle a jednoduchým zasklením vnitřního křídla, vzdálenost křídel by měla být více než 10 cm.

Na jižní stranu orientovaná velkoformátová plastová okna by neměla být příliš tmavá, teplotní roztažnost materiálu v kombinaci s případnou nekvalitní montáží může skončit jejich netěsností.

Osazení oken

Popis montáže oken ve zkrácené podobě vypadá docela jednoduše: Aby se nepoškodila fasáda, provádí se zpravidla zevnitř. Demontují se křídla starých oken, odstraní vnitřní parapetní desky a vnější parapetní plech, na několika místech se naříznou stávající rámy a dřevo se vypáčí.

V ostění se pak opraví všechny nerovnosti či dutiny a kaverny.
Osadí se nové okno (rám), které se zafixuje ve vodorovném a svislém směru kalibrovanými podložkami a ukotví dlouhými vruty do ostění.
Připojovací spára se vyplní montážní pěnou, nechá se zatvrdnout a přebytečná pěna se seřízne do roviny.

Pozor na normy

Současná okna mají splňovat požadavky ČSN 730540–2, té odpovídají například pětikomorové profily a minimálně Uw = 1,1, nejlépe s plastovým distančním rámečkem. Kovové či hliníkové rámečky se už nedoporučují, mohou způsobovat kondenzaci. Vícekomorové profily (např. sedmikomorové) jsou zbytečné, na izolační vlastnosti rámu má vliv především jeho konstrukce, ne počet komor.

Profily mají mít dvoustupňové těsnění ve funkční spáře, tedy mezi rámem a křídlem.

Při výběru je třeba si dát pozor jak na parametry Uw a Ug, tak na již výše zmíněný materiál distančního rámečku mezi skly a také na hloubku zapuštění skla do rámu. Aby se totiž omezila kondenzace vodní páry na styku skla a rámu, doporučují výrobci okna, kde je sklo více zapuštěné do rámu.

Nerezové a hliníkové distanční rámečky se dnes nahrazují provedením ze ztužených plastů, které jsou „teplejší“ a omezují kondenzaci.

Mezi stěnou a oknem se používají nově speciální těsnicí pásky. Důvod? Difuze vodních par; připojovací spárou po obvodu rámu okna má pára velkou tendenci unikat ven. Jenže směrem ven teplota klesá a pokud je venku pořádné chladno, vodní pára začíná kondenzovat a zeď vlhne. Tomu zabraňují

parotěsné pásky použité v interiéru,
zvenčí pak paropropustné vzduchotěsné pásky.

Pozor na meziokenní vložky

Ve starých panelácích se často používaly tzv. meziokenní vložky. Při výměně oken musíme staré odstranit a nové nainstalovat. Ty pak musí splňovat příslušnou normu (ČSN 730540–2) i požadavky na požární odolnost. Zejména jsou důležité vložky mezi byty a mezi prostorem schodiště a bytu: zde se totiž požaduje požární odolnost konstrukce.

Co znamenají zkratky

Uw = součinitel prostupu tepla celého okna (w — windows, česky okno). Udává se v jednotkách W/m²K a vyjadřuje, kolik tepla projde za hodinu 1 metrem čtverečním celé okenní konstrukce při jednostupňovém rozdílu teplot vně a uvnitř.

Uf = součinitel prostupu tepla rámu (f — frame, tj. rám)

Ug = součinitel prostupu tepla skla (g — glass, tj. sklo)

U = součinitel prostupu tepla udává v jednotkách W/m²K, kolik wattů tepelné energie je předáno stavebním materiálem na ploše 1 m² za hodinu při tepelném rozdílu 1 Kelvin (K) mezi teplou a studenou stranou. Čím nižší bude hodnota součinitele prostupu tepla, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti.

Foto archiv a Shutterstock