Která okna zvolit s ohledem na úspory tepla a omezení prostupu vnějšího hluku do interiéru?

Jen zdánlivě jsou výhodnějším řešením menší okna. Uniká jimi sice méně tepla a lépe chrání před hlukem, jsou i levnější, ale do místností se dostane méně světla, což vedle jiných záporných skutečností vede k vyšší spotřebě elektřiny za svícení. Peníze ušetřené na oknech časem spolykají výdaje za energii.

Menší okna také mohou omezit možnosti větrání, zvýšit vlhkost vzduchu v místnostech a vytvořit podmínky pro vznik plísní. Také jejich pracné odstraňování může zvýšit obvyklé provozní výdaje.

Dvojité zasklení

Rám zabírá jen asi 7–8 % plochy okna, zbytek tvoří zasklení, proto je mu třeba věnovat náležitou pozornost.

Prosklená plocha běžného rodinného domu by měla představovat 10–15 % podlahové plochy jednotlivých místností.

Pokud v domě nebo v bytě měníme stará okna za nová a nehodláme investovat do velkých úprav, které jsou nutné například při rekonstrukci domu na nízkoenergetický standard, zcela si vystačíme s izolačním dvojsklem.

Vlastnosti dvojskla ovlivňuje optimální mezera mezi skly, případně její vyplnění speciálními plyny, jako jsou argon, krypton či xenon, které mají lepší izolační vlastnosti než vzduch.

Do energeticky úsporných domů se používají okna s trojitým zasklením.

Plastové okenní rámy

Okna s plastovými rámy bývají při výměně častější volbou kvůli výhodnější ceně i kvůli faktu, že v budoucnu nevyžadují nový kvalitní nátěr. Převažuje zájem o tzv. pětikomorovou konstrukci rámu, na trhu jsou ovšem už i osmikomorové. Obecně platí, že čím více komor, tím okno lépe těsní. S počtem komor však roste i cena.

Všechna plastová okna bez rozdílu by měla splňovat základní parametry: Jednak by měla mít uvnitř kvalitní ocelovou konstrukční výztuž, která zlepšuje jejich stabilitu, a mít správný profil.

Profily jsou řazeny do kategorií a písmena kategorií pak představují sílu plastové stěny. Nejlepší je kategorie A, do které jsou zařazovány profily o síle stěny 2,8 mm a více.

Dobré okno poznáme nejen podle kvality rámu a skla, ale také podle jeho stavební hloubky a konstrukce systému.

Vliv na kvalitu má i distanční rámeček mezi skly. Běžně se používají nerezové nebo plastové rámečky, které jsou výrazně lepší než dříve užívané hliníkové. Rámeček vždy tvoří tepelný most, proto je vhodné, aby byl zasazen v okenním rámu co nejhlouběji.

Přiznat, nebo nepřiznat materiál?

Když víme, že dřevěný rám je dražší, rozhodneme se pro plastový, ale potřebovali bychom něco udělat s jeho vzhledem. I tady výrobci oken nabízejí řešení: Původně bílé plastové rámy potahují fólií, která téměř k nepoznání imituje kresbu dřeva. Tento nadstandard podraží okno zhruba o 15 až 30 procent, na výběr bývá kolem třiceti imitací dřeva.

Výhodou je možnost volby odlišné úpravy vnějšího a vnitřního rámu okna. Tak lze snadno přizpůsobit okna interiéru i fasádě.

Eurookna

Mnozí však dáme přednost takzvaným eurooknům, jejichž rámy jsou vyrobeny ze dřeva. Definice praví, že jde o okna vyrobená z třívrstvého lepeného dřevěného profilu s kováním po celém obvodu. Důvod, proč se okna nevyrábějí z jednoho kusu dřeva, je zřejmý: Lepený rám drží tvar, nekroutí se a nemění vlastnosti ani tehdy, když je zatěžován vlhkým prostředím a velkými změnami teplot.

Nátěry dřevěných rámů

I tato okna však vyžadují pravidelnou péči. Natírání už však není strašákem, jak tomu bývalo dříve. Díky stále dokonalejším nátěrovým hmotám a účinnějším technologiím dnes stačí okna zvenku natírat zhruba po osmi letech a uvnitř (s výjimkou vlhkých prostor) až za několikanásobně delší dobu.

Nové okno navíc bývá už od výrobce opatřeno až čtyřmi nátěry. Každé je nejprve impregnováno látkou proti hnilobám a plísním, poté se máčí v základních nátěrech a nakonec přijdou na řadu laky nebo krycí nátěry. Všechny hmoty bývají nanášeny pod tlakem, proto se barva dostane mnohem hlouběji a lépe dřevo ochrání.

V této souvislosti také platí, že čím je lak tmavší, tím více ochranného pigmentu obsahuje a tím méně musíme okna natírat.

Hliníkové rámy

Okna s hliníkovými rámy jsou dražší než okna dřevěná, ale nabízejí výhody, které plast ani dřevo nemají. Především nevyžadují údržbu, a protože hliník lze povrchově upravovat vypalovanou práškovou barvou, mohou mít povrchy prakticky jakýkoliv barevný odstín.

Aby se snížila cena kompletního rámu, výrobci přišli s kombinacemi: například zvenku je hliník, následuje izolační materiál a uvnitř se nachází dřevo nebo plast.

Součinitel prostupu tepla

Kvalitu nových oken charakterizuje označení písmenem U, a to buď s indexem w (celé okno) nebo s indexem g (jen sklo) a číslicí. Jde o takzvaný součinitel prostupu tepla, který stanoví schopnost okna snížit tepelné ztráty a napoví to podstatné o přínosu okna k energetické úspornosti domu.

Číselně určuje množství tepla ve watech (W), které projde oknem o ploše 1 m2 při rozdílu teplot prostředí 1 °C. Tedy například oknem se součinitelem prostupu tepla 1 W/m2K o ploše 1 m2, zabudovaném v obývacím pokoji, kde máme teplotu vzduchu 20 °C a venku je v zimě -10 °C, projde množství tepla 30 W.

Odborně se říká, že okno má tepelnou ztrátu 30 W. Někteří si možná ještě pamatují, že kdysi se tyto vlastnosti označovaly písmenem k. Je to stejná veličina, jen jsme podle evropských norem přijali mezinárodně uznávané U, platí tedy, že k=U.

Čarování s koeficienty

Pětikomorová okenní rámy mají tento součinitel prostupu tepla zpravidla 1,1 nebo 1. Ovšem my bychom se při nákupu měli zajímat o tepelné vlastnosti celého okna. A ty se mohou lišit.

Mnozí výrobci oken udávají třeba jen hodnotu použitého zasklení, tedy například hodnotu Ug = 1,1 W/m2K , přičemž g znamená glass – tedy česky sklo. Jenže izolační vlastnosti se směrem k okraji rámů zhoršují a izolační vlastnosti rámu bývají také podstatně horší než u zasklení, takže výsledná hodnota celé výplně Uw (w jako window, tedy okno) se může pohybovat třeba v rozmezí 1,3 až 1,7 W/m2K. A například podmínky získání dotace z programu Zelená úsporám stanovují celkovou hodnotu Uw maximálně 1,2.

Správně větrat

Stará okna netěsnila, do bytu neustále proudil vzduch, který snižoval vlhkost a tím zabraňoval vzniku plísní. Nová okna ale těsní velmi dobře, takže se uvnitř udrží vysoká vzdušná vlhkost, proto musíme větrat. Napadne nás, zda tím výměna oken vlastně neztratí smysl, když se bude při větrání ztrácet teplo.

Při správném větrání jsou ale ztráty minimální. Stačí několikrát denně (jsme–li celý den v práci, pak klidně jen ráno a večer) otevřít okno asi na pět až deset minut zcela dokořán. Za tuto dobu se vymění vzduch v místnostech, ale stěny nevychladnou. Naopak, po zavření oken znovu ohřejí vzduch, takže ani není třeba zvyšovat výkon radiátoru.

Předokenní rolety

Venkovní hliníkové rolety dokážou v zimě zabránit úniku tepla zevnitř ven, v létě zamezit nadměrnému pronikání tepla zvenku dovnitř a ztížit práci zlodějům, kteří by se chtěli do domu dostat oknem. Cena se pohybuje kolem 2500 Kč/m2. Rolety jsou navíc nainstalované zvenku, tudíž se neprohřívá konstrukce okna, tvoří bariéru, přes kterou neproniká dovnitř hluk a vyrábějí se na míru, takže je lze použít prakticky u kteréhokoliv okna.

Foto archiv a Shutterstock