Připomeňme, že o dřevostavbě Petra Kišky jsme v internetovém Receptáři prvně psali opakovaně. Nejprve o základech a konstrukci domu. Šikovný truhlář začal po několika letech příprav stavět v březnu 2011 a v květnu 2013 se s manželkou a synem do domu mohli nastěhoval.

Průběh stavby zaznamenával do svého blogu. Popisoval řešení jednotlivých částí stavby, aby případně pomohl těm, kteří hledají informace na internetu podobně, jako to dělal on dlouho před zahájením stavby. Mnoho zápisů věnoval veledůležitému tématu — tepelné izolaci dřevostavby.

Trocha teorie o páře

Petr Kiška postavil tzv. lehkou dřevostavbu s difuzně otevřenou konstrukcí: Nosnou kostru domu tvoří hranoly hoblované či lepené. Prostor mezi nimi je vyplněn tepelnou izolací, většinou minerální vlnou. Skladba stěny se tak podobá skladbě střechy s dřevěným krovem a izolací.

Pro dlouhou životnost a bezporuchovost takové konstrukce je zásadní spolehlivá funkčnost tzv. parozábran a parobrzd, resp. difúzních fólií.

Parozábrany brání průniku vodní páry z interiéru do stěny, parobrzdy chrání stěnu před vodou zvenčí a současně umožňují odpaření případné vlhkosti ze stěny ven. Bez těchto vrstev by do stěny pronikala nežádoucí vlhkost, ať už z kondenzátu, tedy ze zkapalněné páry, nebo z vodních srážek. Zvlhlá izolace by ztrácela očekávané tepelněizolační vlastnosti, nosnou dřevěnou konstrukci by časem poškodily plísně, v horším případě i zvýšená hmotnost izolační výplně.

Parozábrana čili fólie, která páru nepropustí, případně dřevoštěpné OSB desky s odpovídajícími parametry a parotěsně provedenými spoji, se instalují na interiérové, tedy teplé straně tepelné izolace, například hned za instalační mezeru za pohledovým sádrokartonem.

Parozábrany zajišťují nejen parotěsnost stěn či střechy, ale i vzduchotěsnost stavby. Tato vlastnost minimalizuje tepelné ztráty domu a určuje jeho energetickou úspornost, ale současně i nutnost zajistit v interiérech systém řízeného větrání, tzv. rekuperaci.

  • Kvůli správné funkčnosti musí být parotěsnicí vrstvy ve spojích zcela a navždy slepeny. Stejně pečlivě je třeba ošetřit všechny instalační a stavební prostupy stěnou!

Vnější, chladnou stranu tepelné izolace zase chrání fólie, která sice umožňuje výpar případné vlhkosti ze stěny směrem ven, ale současně zabrzdí vodu, ať už z kondenzátu, nebo srážkovou, která by se nečekaně dostala pod fasádu stavby. Tento úkol plní tzv. parobrzdy a paropropustné čili difúzní fólie.

Pro kvalitu ochrany celé dřevostavby je veledůležité pečlivé napojení střešních a stěnových parotěsných fólií.

Také ve střeše funguje paropropustná čili difuzní fólie jako pojistná hydroizolace proti vodě z deště a sněhu, které by pod krytinu mohl propašovat vítr.

Stěny

Petr Kiška si předem pečlivě nastudoval všechny náležitosti technologických postupů dřevostavby. Pomohl mu internet a samozřejmě i jeho truhlářské znalosti a zkušenosti. Leckterá důležitá fakta však zjistil až před nákupem materiálu.

Například při výběru OSB desek studoval technické listy výrobců stejně jako internetové diskuse stavebníků. Chtěl desky s nejlepším difuzním odporem, které by samy o sobě fungovaly jako parozábrana. Pak stačilo důkladně utěsnit spoje mezi deskami tzv. airstop páskou. Byly jí potřeba stovky metrů.

Jak širokou těsnicí pásku použít

„Přelepuji spoje jenom na obvodových stěnách, na příčkách by to nemělo smysl. Stejně jako u exteriérové lepicí pásky také u vnitřní airstop pásky lepím páskou šířky 25 mm ty spoje, které jsou v ploše stěny. Všechny ostatní spoje, jako jsou rohy, kouty, ostění a složité detaily kolem střešních překladů, jsem lepil páskou širokou 50 mm.

Užší páskou lepím z ekonomických důvodů a také díky výborné přípravě spoje a přesnému lepení. Použití 50mm pásky v ploše stěny mi přijde zbytečné.

Každý spoj obrušuji vibrační bruskou papírem hrubosti 120 a veškerý prach vysávám starým vysavačem. Tak se zbavím nepřesnosti na spojích desek a povrch desky je v místě spojů perfektně hladký. Broušením odstraňuji vytečený a ztuhlý tmel. Kdybych spoje takto nepřipravil, nebyly by zdaleka tak kvalitní,“ popsal Petr Kiška postup.

Systém zateplení konstrukce a dvou křížem přidaných ztužovacích rámů izoluje i místa, kde se hranoly kříží.

Jako izolaci dřevěných stěn použil bloky minerální vaty o sílách 160, 80 a 60 mm. Nejsilnější vkládal mezi konstrukční hranoly (s půdorysem 160x60 mm). Ty pak překryl vodorovným roštem z latí 60x80 mm a svislým roštem z latí 50x60 mm. Vodorovný nese 80mm a svislý 60mm vrstvu vaty.

Bloky vaty řežal s nadmírou 1 cm při šířce 60 cm, při menších rozměrech přidával jen milimetry tak, aby výřez pasoval do rámu přesně a těsně, ale bez deformace.

„Nedoporučuji větší nadmíru právě kvůli deformaci a obtížnému vkládání tuhého materiálu. Tato část izolace musí obstát i pod náporem větru. Nejprve desku vložím do rámu ze strany sousední desky, přitlačím ji, prohnu a vložím z opačné strany. Tím jsou sousední desky natlačeny těsně k sobě,“ píše ve svém stavebním blogu

Skladba pláště dřevostavby ve směru z interiéru

  • Sádrokartonové desky (12 mm), popřípadě palubkový obklad.
  • Instalační rovina vyplněná 50mm izolační vrstvou minerální vaty.
  • Ztužující a vzduchotěsná vrstva 15 mm silných dřevoštěpných OSB desek s protmelenými spoji přelepenými vzduchotěsnicí páskou.
  • Celková síla většiny obvodových stěn domu dosahuje zhruba 430 mm, izolace minerální vatou 350 mm. Nosný rám domu z hranolů 60x160 (případně 50x160) mm, vyplněný minerální izolací o síle 160 mm.
  • Přídavná vodorovná konstrukce z hranolů 60x80 mm v roztečí 590 mm vyplněná minerální izolaci o síle 80 mm.
  • Přídavná svislá konstrukce z hranolů 50x60 mm s roztečí 590 mm vyplněná izolaci 60 mm.
  • Vnější ochranná, difúzně otevřená fólie (parobrzda) proti zatékání dešťové vody a větru.
  • Podkladní svislé hranoly 50x30 mm a fasádní palubkový obklad ze sibiřského modřínu.

Základy a podlaha

Extrudovaný polystyren lepil na beton základového soklu PUR lepidlem. Pro podzemní část použil panely o síle 100 mm, nad zemí je však pata dřevěné konstrukce domu kryta až 180 mm odolného polystyrenu. Pro zakrytí prahů a na další detaily využil zbytky PUR–PIR panelu ze střešní, nadkrokevní izolace. „Panely mají mnohem lepší součinitel prostupu tepla než vata a nejsou nasákavé,“ vysvětluje své řešení.

Na betonový základ, pod litou anhydritovou podlahu pokládal pěnový grafitový polystyren síly 50 mm a 40 mm, a to postupně ve čtyřech vrstvách, celkem 180 mm.

  • Horkovzdušnou pistolí přitom spodní desky vytvaroval tak, aby překryly spoje asfaltové hydroizolace betonu, tedy aby seděly celou plochou na podlaze.
  • Pod třetí vrstvou jsou uloženy topenářské a vodovodní trubky, pod čtvrtou elektrické kabely.

Střecha

Podobně vybíral nadkrokevní izolaci: „Po dlouhém studování různých možnosti jsem se rozhodl pro novinku na trhu, panely z PUR–PIR pěny o síle 180 mm a se součinitelem prostupu tepla U = 0,12 W/m².K.

V projektu mám sice U = 0,10 W/m².K, což odpovídá pasivnímu standardu, ale náš rozpočet nebyl nafukovací. Pokud bych chtěl dodržet číslo z projektu, dostal bych se s cenou za samotnou střešní izolaci na nějakých 160 až 180 tisíc. Se šrouby, fóliemi, páskami, tmely, pěnami bych byl na nějakých 200 tisících. Takto jsem vše pořídil zhruba za 140 tisíc korun.“

Thermotest

V zimě na přelomu let 2012 a 2013, po zprovoznění vytápění, záběry thermokamery neodhalilly, že by tepelná izolace v nějakém místě nedostačovala. Na jaře se Kiškovi do domu nastěhovali a ani během letních veder Petr nezjistil, že by se palubkový strop přehříval.

„Sahal jsem na stropní dřevo, ale bylo chladné, zřetelně dobře chráněné izolací,“ říká a dodává: „18cm panely z moderní pěny se zdají být pod střechou slabé, ale pěna je mnohem hustší než běžná minerální vata, má významně nižší parametr prostupu tepla. Potvrdilo se mi, že je to dobré řešení.“

Námětky

Ovšem instalace nadkrokevní izolace dala Petrovi zabrat. Vedle jiného vyžadovala zhotovení 42 námětků ve čtyřech různých rozměrech a sklonech.

  • Námětky, zvýšené konce krokví dovolují zvýší i prostor mezi krokvemi a latěmi se střešní krytinou. Tím vznikne místo pro usazení nadkrokevní izolace.
  • Zvýšení konců krokví současně umožní, aby nosné trámy střešní konstrukce i svislé stěny mohly být zcela zakryté izolačním materiálem.Toto řešení je pro dobře zateplené domy s trámovou střešní konstrukcí obvyklé.

Foto Petr Kiška