Příčinou levnějšího zateplení může být pochopitelná finanční opatrnost, snaha vyhnout se úvěru a podobně. Rozhodující roli může hrát technický stav domu nebo plán rekonstruovat ho v průběhu více let a další okolnosti.

Nevyplácí se však šetřit na síle izolační hmoty. Povídali jsme si o tom s Václavem Švábem, ekoporadcem z plzeňského Environmentálního informačního centra občanského sdružení Envic. To se zaměřuje na osvětu, vzdělávání a poradenství v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vedle jiného se speciálně věnuje úsporám energií v rodinných domech. Poradili zde už řadě stavebníků z celé České republiky.

Informace o zateplovacích materiálech a postupech můžete získat během akci, které organizuje plzeňské sdružení Envic.

„Majitel má několik možností, jak zateplení realizovat: Své požadavky zadá stavební firmě a ta se o další včetně projektu postará. Stejně tak může oslovit projektanta a s hotovým projektem pak najít vhodnou firmu, případně stavět svépomocí,“ říká Václav Šváb. Připouští i další možnost, týkající se všech, kdo sami přikládají zednickou lžíci k dílu.

„Ano, ultrašikovní kutilové a znalci devatera řemesel mohou sami všechno důležité nastudovat, promyslet, naplánovat a zrealizovat.“

Prvním krokem jsou opatření proti vlhkosti

Základní otázka při zateplení starého domu se týká jeho vlhkosti: Je-li přítomna, musí se bezpodmínečně odstranit odvlhčením a hydroizolací. Pouze na vysušenou stavbu je možné aplikovat nějaký druh kontaktního zateplení.

Vlhké zdivo ztrácí svou přirozenou tepelně izolační schopnost a teplo jím snadno uniká. Voda je výborný tepelný vodič.

Ale i po důkladných odvlhčovacích stavebních úpravách je zejména u starších budov vhodné vybrat takový izolační materiál, který je schopen dobře propouštět vodní páry. Ty by jinak kondenzovaly a vlhkost by se stala zdrojem stavebních poruch, případně plísní.

V těchto případech se lépe než polystyren uplatňují izolace z dřevovláknitých desek, foukané drcené celulózy, minerální vlny. Tam, kde se nelze vlhkosti zbavit (některá stará zdiva určitou míru vlhkosti dokonce vyžadují, aby nepopraskala) lze zateplení začlenit do tzv. provětrávané fasády. Do ní se obvykle dává měkká vláknitá izolace podobně jako do střech. Hodí se minerální vlna, měkké dřevovlákniité či konopné desky, drcená celulóza aj.

Kdo projektuje zateplení, ale i ten kdo s těmito hmotami pracuje, by měl znát doporučení výrobce, jak stavbu tou kterou izolací zateplit, případně absolvovat proškolení. Při volbě vhodné izolační hmoty je důležitá rovněž její tuhost a nasákavost.

Odborné výpočty pomohou s výběrem

Odborníci znají výpočty, které jasně prokážou, které izolace a který systém jsou vhodné, a například, že obyčejný polystyren by mohl být špatnou volbou. Nepolystyrenové izolace jsou vesměs dražší materiály, na druhou stranu potěší ekologicky založené stavebníky svým přirozeným původem nebo nižšími energetickými náklady na výrobu.

Při hledání správného izolačního materiálu bychom měli vědět, co se skrývá pod pojmem difúzní odpor. Tak se odborně nazývá schopnost materiálu propouštět vodní páru. Tzv. faktor difúzního odporu, označovaný řeckým písmenem μ (mí), vyjadřuje těsnost materiálu. Platí: Čím těsnější je vrstva materiálu, kterou se snaží vodní pára proniknout, tím větší klade difúzní odpor.

Izolační materiály určené na fasádu by měly patřit spíše mezi propustnější materiály. Jejich propustnost se však významně liší.

„Nedovedu si představit, že by se dům rekonstruoval bez výpočtů síly tepelné izolace a průchodnosti vodních par izolací,“ upozorňuje Václav Šváb. Svěří-li majitel domu zateplení kamarádovi zedníkovi, který sílu a druh izolace vybere jen odhadem, nemusí to být nejlepší řešení. Měl by vědět a počítat.

Izolační materiál je třeba vybírat podle jeho tepelné vodivosti. Tu udává součinitel tepelné vodivosti, který výrobci tepelných izolací uvádějí u svých výrobků. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší má daný materiál tepelněizolační vlastnosti.

Tepelný odpor materiálu, tedy jeho schopnost zadržet teplo, závisí na síle materiálu a jeho tepelné vodivosti.

Značí se značkou R a udává v jednotkách m²K/W.

Ve stavební praxi a požadavcích norem se používá tzv. součinitel prostupu tepla označovaný písmenem U – jeho hodnota je vypočítána z tepelného odporu zmíněného výše a dalších parametrů. Výpočet zájemci naleznou v odborné literatuře nebo na internetu.

Součinitel prostupu tepla informuje o tom, kolik wattů projde 1 metrem čtverečným při rozdílu teplot 1 Kelvin. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla nižší, tím jsou lepší tepelněizolační vlastnosti dané stavební konstrukce (stěny, střechy, okna atd.)

Ať je izolační vrstva jakkoliv silná, stavebník zaplatí za lepidlo, perlinku, hmoždinky, omítku, barvu, vypůjčení a stavbu lešení a práci tutéž částku.

Čím lepší tepelněizolační parametry dosahuje materiál, ze kterého je tepelná izolace vyrobena, tím tenčí může být vrstva tepelné izolace.

Každý centimetr izolace stojí peníze. Ale pozor, současně platí: Cenový rozdíl například mezi polystyrenovými deskami až dvojnásobně silnými je vzhledem k celkovým nákladům na zateplení fasády poměrně malý. Proto se není třeba obávat významného zvýšení ceny při koupi silnější tepelné izolace.

Orientační tabulka uvádí v procentech, jak se zhruba liší cena kompletního zateplení fasády podle tloušťky a druhu použité izolace, přičemž základem srovnání (100 %) je izolační systém s polystyrenovou deskou o síle 200 mm.

Izolační materiál R
Tepelný odpor m2K/W
U
Součinitel prostupu tepla W/m2.K
Cena
(zhruba)
v %
Fasádní
polystyren 50 mm
1,35 0,74 85
Fasádní polystyren 100 mm 2,65 0,375 92
Fasádní polystyren 200 mm 5.30 0,189 100
Fasádní polystyren 300 mm 7,95 0,124 110
Minerální vlna
300 mm
7.55 0,133 210
Foukaná celulóza
v dřevěném roštu
270 mm, DVD 60 mm
7,62 0,131 200

Jak velké budou výhody

Síla tepelné izolace spolu s dalšími stavebními tepelně izolačními opatřeními určuje, jak bude dům náročný na energii potřebnou k vytápění.

Stavebník může úpravami zateplit dům tak, aby významně snížil tepelné ztráty a tím i náklady na topení. Velmi kvalitním celkovým zateplením a dalšími opatřeními lze potřebu energie stlačit až k hodnotám odpovídajícím některé ze tří kategorií tzv. nízké energetické náročnosti domu. Podle množství tepla potřebného pro vytápění na 1 m² podlahové plochy za 1 rok se takový dům označuje jako

Nezateplené domy spotřebují často více než 300 kWh/m² za rok!

  • Energeticky úsporný: Spotřebuje se v něm méně než 70 kWh/m² za rok.
  • Nízkoenergetický : Má svou hranici potřeby tepla 50 kWh/m² za rok.
  • Pasivní: Vystačí si se spotřebou nanejvýš 15 kWh/m² za rok.

U nízkoenergetických domů je obvykle součástí řešení též větrací systém se zpětným získáváním tepla z vyvětrávaného vzduchu. U pasivních domů je použití takového systému nezbytné.

Ale stejně tak si může stavebník vytknout cíl méně náročný. I v tom případě ušetří část dosavadních provozních nákladů za vytápění, mnohdy významnou.

Kolik centimetrů? Aspoň osm, ale raději šestnáct!

„Zjednodušeně lze říct, že nosnou zeď z pálených cihel širokou obvyklých 30 nebo 45 cm velmi dobře tepelně izolují fasádní desky z minerální vlny nebo běžný fasádní polystyren silný 16 cm,“ uvádí příklad Václav Šváb.

„Kdo chce tutéž zeď zateplit tak, aby jen vyhověl nejnižší, požadované, hranici české normy, vystačí s 8 až 10 cm minerální vlny nebo polystyrenu,“ dodává ekoporadce.

„Také tato síla izolace zajistí úspory energie potřebné na vytápění, zlepší tepelnou pohodu domu a zabrání kondenzaci vody a tvorbě plísní na vnitřních zdech.

Nepokládáme ovšem za rozumné snižovat sílu izolace pod hodnoty doporučené českou normou, tedy cca 16 cm izolace pro cihlovou zeď! Navíc, jak patrno z tabulky, cenový rozdíl mezi různě silnou izolací je nesrovnatelný s efektem zateplení, které silnější izolace přináší.“

Správné zateplení zlepší řadu vlastností domu:

  • Sníží každoroční náklady na vytápění.
  • Brání tepelným ztrátám mj. odstraněním tzv. tepelných mostů, tedy míst, kudy teplo uniká z nezatepleného domu nejvíc (základy, spáry, ostění) a která zapříčiňují kondenzaci vody a vznik plísní na vnitřních stěnách.
  • Zvýší vnitřní teplotu stěn a tím i tepelnou pohodu místností.
  • Sníží přehřívání pokojů v létě.
  • Chrání zdivo proti mrazu, prodlužuje životnost stavby.

Praktické tipy z infocentra sdružení Envic

Na zateplení domu si nechte vypracovat projekt — zadejte ho buď projektantovi nebo objednejte u dodavatelské firmy, která s projektanty spolupracuje.

  • Zateplení domu řešte komplexně — pamatujte například na sokl a základy stavby.

Využijte nejvhodnější tepelnou izolaci. Vedle polystyrenu a minerální vlny existuje například celulózová drť, dřevovláknité desky, len, konopí, rákosové rohože apod. Liší se například tím, jak propouštějí vodní páru. To je důležité tam, kde hrozí problémy z vlhkostí.

  • Kvůli vlhkosti zvažte také možnost zateplit dům provětrávanou fasádou s izolací z minerální vlny, celulózy apod. Existuje i polystyren s drobnými otvory, díky kterým lépe propouští vodní páru.

Nová okna nechte umístit až na úroveň zdiva fasády. Tepelná izolace pak bez přerušení překryje i rámy oken, a tak vlastně nevznikne žádné ostění, které by bylo třeba izolovat tenkou (a tedy nedostatečnou) tepelnou izolací. Je dokonce možné rámy oken upevnit až před zdivo tak, aby ho mohutný blok izolační hmoty s patřičným zářezem chránil také z boku (viz snímek).

  • Spáru mezi okenním rámem a izolací je vhodné vybavit speciální exteriérovou okenní páskou (viz týž snímek). Podobně je dobré ošetřit interiérovou spáru vnitřní páskou. Obě zamezují průniku vlhkostí a pronikání vzduchu a prodlužují životnost osazení okna.

Při zvažování, jak a čím zateplit dům, se můžete s dotazy obrátit na informační centrum občanského sdružení Envic, ic.plzen@envic.cz, telefon 377 220 323.

Nezapomeňte, že výměna oken bez tepelné izolace stěn může zhoršit vlastnosti stavby; zvýší vlhkost vzduchu, která na studených nezateplených stěnách kondenzuje a tvoří se plísně.

  • Po výměně netěsných oken za těsná je v každém případě nutné větrat více než před výměnou nebo si pořídit větrací systém.

Při volbě tepelných izolací a oken je dobré se řídit alespoň hodnotami uváděnými českou normou (ČSN 73 0540). Doporučené hodnoty zajišťují dobrou tepelnou izolaci. Ale i normou požadované nejnižší hodnoty jsou přijatelným řešením.