Co s domovními odpadními vodami a splašky, když v dosahu rodinného domu nebo víkendové chalupy není kanalizace? Nabízí se několik řešení za rozdílné ceny, jejichž poměr se však mění.

Provoz relativně levných žump se kvůli požadavku vyvážet obsah do čistíren odpadních vod stále víc prodražuje.

Kdo nově řeší způsob likvidace odpadních vod, třeba kvůli přístavbě domu, nenalezne levné řešení ani v tříkomorovém septiku s přepadem přečištěné vody. Septik sám o sobě už současným vodoprávním předpisům nevyhoví.

Žumpa

Bezodtoková, vodotěsná, betonová či plastová žumpa je jen relativně levným řešením. Cena jímky se řídí velikostí, danou počtem uživatelů, respektive četností vyvážení splašků do čistírny odpadních vod.

Na umístění jímky do hloubky menší než 3 m při zastavěné ploše do 300 m² stačí ohlášení stavebnímu úřadu, pro větší či hlouběji umístěné žumpy je nutné stavební povolení a poplatek 300 Kč.

Jeden odvoz a zpracování může stát až tisíc, ale někde i dva tisíce korun. Pořízení plastové jímky střední velikosti a její zabudování vyjde zhruba od 30 až 40 tisíc korun výše. Při vyšší ceně deseti a více odvozů ročně však strmě rostou provozní náklady.

Septik

Má zpravidla dvě nebo tři komory s přepady pro přečištěnou vodu, v nichž se usazuje kal, který je třeba jednou za čas vyvézt. Odpadní voda se v minulosti přepadem vypouštěla trativodem do půdy nebo vodního toku. Dnes již není legálně možné čili vodoprávní úřad nepovolí vypouštět odpadní vody ze septiku do jakéhokoliv zdroje povrchové nebo podzemní vody. Přes nově postavený septik nelze takto vypouštět odpadní vody již od ledna 2008.

Samotný septik vodu totiž nepřečistí dostatečně. Proto jeho stavbu v současnosti povoluje vodoprávní úřad, který obvykle požaduje doplňující zařízení — především pískový zemní filtr a případně za ním další jímku, kterou je třeba vyvážet jako žumpu. Předpisy se však zpřísńují a septik jim vyhovuje čím dál tím méně. I ten, kdo přistavuje dům, musí nyní řešit otázku, kam s odpadní vodou:

  • K septiku může přidat vodotěsnou jímku na vyvážení a dokládat pravidelné vyvážení jímky do čistírny odpadních vod.
  • Nebo si vybuduje mechanickou či kořenovou domovní čistírnu odpadních vod se všemi dalšími náležitostmi. (Může mezi nimi být např. souhlas majitele vodního toku s tím, že přečištěnou vodu do něj lze vypouštět.)

Plastový septik pro čtyřčlennou rodinou lze pořídit zhruba za 25 tisíc korun. S dalšími zařízeními a zabudováním přijde téměř jistě na víc než 50 tisíc korun. K provozním nákladům patří vyvážení kalu, například 2 x ročně. Mohou do nich být započítány i rozbory přečištěné vody, prováděné kvůli jejímu dalšímu využití.

Bakterie se živí nečistotami a kyslíkem

Mechanická domovní čistírna odpadních vod čistí odpadní vody mechanickou a biologickou cestou. Prokysličuje a míchá obsah nádrže v jednotlivých komorách pohybem disků, karuselu či spíše vzduchem z kompresoru.

Nejčastěji jde o plastové samonosné nádrže válcového tvaru, které se ukládají pod úroveň terénu. Uvnitř je v přepážkách umístěno čistící zařízení: především systém provzdušňování a promíchávání kalu.

Na čistícím procesu se podílejí kultury přirozených mikroorganismů, které žijí z organického znečištění vody a dodávaného kyslíku.

Současné mechanické čističky odpadních vod využívají k provzdušńování především kompresor a systém prvků, jimiž přichází do jednotlivých komor vzduch a současně je vířen a vracen k přečištění vznikající kal. Nicméně každá čistička má kalový prostor, který je po určitém čase třeba odčerpat.

Stavební povolení i povolení k vypouštění do povrchových nebo podzemních vod vydává vodoprávní úřad. (Poplatek 300 Kč.) Důležitý je patřičný certifikát od výrobce zařízení.

Pořizovací ceny mechanického čisticího zařízení pro čtyřčlennou rodinu začínají zhruba na 35 tisících korunách. Je však nutné připočítat náklady za projekt, vyhloubení jámy, zhotovení nosné betonové desky a za další stavební práce.

Vodoprávní úřad může i v tomto případě požadovat další jímku na přečištěnou vodu, (lze ji používat na zálivku zahrady), takže cena se nakonec vyšplhá kupříkladu k 80 tisícům korunám. Je třeba počítat i s provozními náklady ve výši asi 1500 až 3000 korun za elektrickou energii, kterou spotřebuje nepřetržitě běžící kompresor nebo elektromotor. Výhodou kompresorových typů je minimální poruchovost.

Vodu čistí kořeny orobince, blatouchů, kosatců...

Kořenová čistírna odpadních vod se hodí pro domy s dostatečně velkou zahradou. V principu jde o uměle vytvořený mokřad, který je od okolní půdy oddělen nepropustnou fólií. Na ní jsou uloženy vrstvy štěrku a humusu s mikroorganismy a zasázeny bahenní rostliny — orobinec, rákos, ale také kvetoucí kosatce či blatouchy aj.

Odpadní voda je po nutném mechanickém předčištění přivedena do mokřadu, kde se čistí kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů.

Předčištění je nezbytné, aby hrubší nečistoty neucpaly prostupy filtračním a kořenovým polem. Na předčištění postačí jednoduchý septik, usazovací nádrž, apod.

Typické upořádání kořenové čistírny: 1 - distribuční zóna (kamenivo, 50 - 200 mm), 2 - nepropustná bariéra (PE/PVC), 3 - filtrační materiál (kačírek, štěrk, drcené kamenivo), 4 - vegetace, 5 - výška vodní hladiny v kořenovém loži nastavitelná v odtokové šachtě, 6 - odtoková zóna (shodná s distribuční zónou), 7 - sběrná drenáž, 8 - regulace výšky hladiny.

Zdroj: Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV)


Mokřad, tzv. filtrační lože, bývá 60 až 80 cm hluboké, jako propustný substrát se hodí praný štěrk. Po okraji mokřadu, kudy je odpadní voda přiváděna, jsou navrstveny kameny. V nich je uloženo přívodní, zpravidla plastové potrubí.

Velikost kořenového pole vychází z počtu obyvatel domu. Na jednoho je třeba plocha velká 5 m², kvůli dobré funkčnosti projektanti doporučují mokřad rozlehlý nejméně 30 m².

Voda je z mokřadu vyváděna sběrným potrubím, uloženým na dně filtračního pole. Součástí systému je nastavitelný výpustní mechanismus, kterým se reguluje výška vodního sloupce ve filtračním poli. Při běžném provozu se hladina vody udržuje 5 až 10 cm pod jeho povrchem.

Při mrazu lze vodní hladinu snížit, aby nezamrzla. Nebývá to však třeba, vegetace většinou systém před chladem ochrání.

Jsou to právě mokřadní rostliny, které zajišťují proces biologického číštění odpadních vod. Vytvářejí prostředí pro mikroorganismy a přivádějí do čištěné vody kyslík. Přijímají a kumulují velké množství živin, odstraňují z odpadních vod dusík a fosfor.

Nejčastěji se používá rákos obecný (Phragmites australis), schopný odolat velkému znečištění. Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) zase dobře narůstá a urychluje spuštění čistírny.

Příznivci upravených zahrad oceňují, že mohou využít i další mokřadní rostliny, které dokážou změnit filtrační pole například do podoby rozkvetlého záhonu kosatců. Kvůli dekorativnosti jsou oblíbené také orobince.

Výhody domovních kořenových čistíren

  • Poměrně jednoduchá stavba, její přirozený charakter a vzhled.
  • Minimální nároky na údržbu.
  • Stačí kontrolovat množství kalu v septiku, nastavení výšky vodní hladiny v mokřadu, stav přívodního a sběrného potrubí a na konci zimního období posekat vegetaci.
  • Celoroční provoz.
  • Dobře se vyrovnávají s kolísáním přísunu odpadních vod, který se liší jak v průběhu dne, tak týdne.
  • Nevyžadují elektrickou energii.
  • Mají menší náchylnost k poruše systému.
  • Na zahradě mohou plnit i okrasnou funkci.
  • Součástí systému může být zahradní jezírko, do něhož vytéká přečištěná voda z kořenového filtračního pole.

Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady, dosahující až 150 tisíc korun. V zimě se účinnost kořenové čistírny snižuje asi o pětinu, výjimečně může dojít k promrznutí.

Kořenová čistírna vyžaduje stavební povolení.

Jak postupovat při výběru čističky

  • Získejte základní informace o požadavcích vodoprávního úřadu (odboru životního prostředí a zemědělství), případně stavebního úřadu. Požadavky vodoprávního úřadu v tom kterém místě je nezbytné znát; v detailech se mohou se lišit i od doporučení, která v dobrém úmyslu uvádějí na svých stránkách výrobci čistíren.
  • Zajímejte se o to, kam a jakým způsobem je dovoleno v dané lokalitě vypouštět vyčištěnou vodu. Tyto skutečnosti jsou důležité pro kalkulaci předběžného rozpočtu zacházení s odpadními vodami, potažmo pro výběr a instalaci domovní čističky. Ačkoliv z čističky vytéká kvalitně vyčištěná voda, úřad nemusí povolit odtok do kanalizace, ale může trvat na zadržování v další jímce a používání vody k závlahám. Podobně může požadovat i doložení pravidelného kontrolního rozboru přečištěné vody.
  • Vyberte si firmu nebo projektanta ke zpracování projektové dokumentace, případně doplňte další informace nezbytné k projektu.

Proč si lidé pořizují kořenovky

Petr Pelikán, učitel ekologie a zoologie v Církevní střední odborné škole ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku, se s manželkou a dalšími spolupracovníky věnují zakládání kořenových čistíren od roku 1992. Tehdy byl jako starosta obce u vybudování obecní kořenové čistírny pro město.

Od té doby jich tým přátel přírody vyprojektoval a uvedl do provozu desítky. Především těch obecních. Ale čím dál tím častěji přicházejí i zájemci o tzv. domovní čistírny odpadních vod. Nejdřív se menší kořenové čistírny začaly objevovat u penzionů, dnes se o ně zajímají i majitelé rodinných domů.

„Přicházejí hlavně ti, kteří mají bližší vztah k ekologii,“ říká Petr Pelikán. „Někteří investují do staveb nízkoenergetických domů, a tak pro ně není problém si k domu pořídit i čistě biologickou čističku jako součást zahrady vyprojektované architektem a vybudované na klíč.

Jiní zase horko těžko dávají dohromady starou usedlost, ale i přes finační náročnost ji chtějí vybavit přirozeným čistícím systémem, protože jsou přesvědčeni, že to k životu na venkově patří.

Konečné náklady může zčásti snížit například stávající septik, který lze využít jako předčisťovací nádrž.

Jsou ovšem i takoví klienti, kteří nemají jinou možnost, jak čištění vody technicky vyřešit.

Rekonstruují dům, obecní kanalizace respektive čistírna odpadních vod je v nedohlednu, a když si propočítají nejen investice na pořízení, ale i ty provozní, vychází jim jako nejrozumnější řešení domovní kořenová čistírna,“ líčí Petr Pelikán motivy těch, kdo se pro kořenovky rozhodují.

Kutilové si mohou kořenové pole vybudovat podle projektu sami. Kamarád vyhloubí jámu strojem, do ní položí fólii, potrubí, nasypou štěrk, obloží čistící pole kamením, osázejí.

Kolik stojí kořenová čistírna pro rodinný dům?

Předčisťovací plastový septik o objemu 3,5 m³ přijde s instalací asi na 50 tisíc korun, vybudování kořenového pole na klíč vyjde zhruba na dalších 50 tisíc.

Ani vodu přečistěnou v kořenovém poli úřady většinou nedovolí vypouštět, a tak bývá běžným řešením bezodtokové zahradní jezírko a využívání vody na zálivku. K takovému projektu stačí stavební povolení, není třeba vodoprávní řízení, což je pro stavebníky výrazné usnadnění.

Nicméně za zahradní jezírko zaplatí investor dalších 40 tisíc korun (nebo za další jímku o něco méně). Celkem tedy vyjde domovní kořenová čistírna odpadních vod až na 150 tisíc korun včetně projektu.

Odměnou může být pěkné zahradní zákoutí, kde se líbí rostlinám i živočichům, čistá voda na zalévání a dobrý pocit.

Foto Shutterstock a Kořenové čistírny odpadních vod