Syndrom nezdravých budov je souhrnné označené pro zdravotní potíže, které mají lidé pobývající v domech s nezdravým životním prostředím a nevyhovujícím mikroklimatem. Problémy mají hlavně lidé pracující a žijící v nově postavených a zrekonstruovaných stavbách. Podle Státního fondu životního prostředí panují podmínky s negativním dopadem na zdraví až v 75 % veřejných budov v Česku.
Ve velkých kanceláýských budovách mají lidé často zdravotní potíže
Negativní vliv na zdraví
Pod označením syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome, SBS) rozumíme soubor různých zdravotní obtíží a příznaků způsobených pobytem v budově, ve které nepanují optimální životní podmínky. Lidé, kteří zde žijí a pracují trpí řadou drobných problémů ohrožujících do značné míry jejich zdraví. Jedná se většinou o nespecifické obtíže projevující se hlavně v zimních měsících. Příkladem může být pálení a slzení očí, vysychání sliznic v ústech, nosu i krku a další projevy pobytu v nadměrně suchém vzduchu, záněty horních cest dýchacích, ucpaný nos, svědění, škrábání v krku, bolesti hlavy, malátnost, ospalost, kožní problémy (svědění, suchá kůže, vyrážky a exémy), zažívací potíže, různé alergie aj. To vše je doprovázené pocity nepohodlí a stísněnosti, špatným soustředěním, snížením efektivity práce, podrážděností, celkovou únavou a často i nespavostí.
Jak se pozná nemocný dům?
Problémy mohou mít i bytové domy
Faktorů, které způsobují syndrom nezdravých budov, je celá řada, většinou se různě kombinují a překrývají. Velmi problematické jsou v tomto ohledu nově postavené či zrekonstruované budovy, zejména kanceláře typu open space, které jsou odkázané na umělou cirkulaci vzduchu. Prioritou při stavbách a rekonstrukcích je často vysoká energetická úspornost budovy a v co nejvyšší míře se využívají různé izolační materiály. Díky tomu se sice minimalizují tepelné ztráty budovy, ale objekt se izoluje od vnějšího prostředí a omezuje se dostatečný přívod čerstvého vzduchu. V takto zateplené, ale nevětrané budově se nejen zhorší kvalita vzduchu, ale může se zde i tvořit vlhkost, která přispívá k množení plísní. SBS tedy trpí většinou lidé z moderních klimatizovaných budov, kde je nevhodně nastavená celková úroveň větrání, teploty a vzdušné vlhkosti. Dalšími rizikovými faktory je zvýšená prašnost, ostré a nepřirozené světlo, výpary a těkavé látky z použitého stavebního materiálu a zařízení (lepidla, podlahové krytiny, čalounění čistící prostředky apod.).
Prevence a kontrola
Velmi suchý vzduch můžeme upravit pomocí zvlhčovače. Prospějeme rostlinám i sobě
Dům vám sám o sobě nepoví, že byl špatně navržen, má nedomyšlenou konstrukci či stojí na nevhodném místě. Pokud však na sobě pozorujete některé z příznaků SBS podnikněte kroky, které zlepší životní podmínky ve vašem pracovním nebo obytném prostoru. Optimalizujte míru větrání a zvyšte přísun čerstvého vzduchu do místností. Zajistěte pravidelnou kontrolu a údržbu systémů vytápění, větrání a klimatizace. Pravidelně vysávejte, nejlépe s přístrojem s účinnými HEPA filtry (vysoce účinné filtry částic ze vzduchu). Pořiďte si do interiéru dostatek pokojových rostlin, které pomohou udržovat čistý a svěží vzduch, dobrým pomocníkem je také zvlhčovač vzduchu. Snažte se umožnit přístup co největšímu množství přirozeného světla do interiéru. Eliminujte zdroje znečišťujících látek, pokud možno nečistěte koberce a čalounění čistidly obsahující dráždidla, skladujte čistící chemii v uzavřených kontejnerech v dobře odvětraných místnostech. Při plánování stavby a zařizování interiéru používejte v co největší míře přírodní materiály neobsahující toxické látky.
