Možná při návštěvě muzea, úřadu nebo činžovního domu ve staré zástavbě obdivujete složité ornamenty a rozmanité barvy podlah, které bývají u těchto budov vytvořené z teraca. Teraco, někdy také označované jako umělý kámen, nabízí obrovskou variabilitou barev a vzorů a široké využití jako dekorativní prvek. Navíc svými vlastnostmi splňuje požadavky na podlahovou krytinu namáhaných prostor do interiéru i exteriéru, vyniká dlouhou životností a vysokou odolností.

Náhražka přírodního kamene

Terrazzo, teraco či teraso je v podstatě směs imitující kámen, tvořená z pojiva (cementu), ušlechtilých kamenných drtí (mramor, křemen, žula) a barviv, která se lije přímo na místě pokládky. Následně se povrch brousí pro vytvoření lesklých ploch a upravuje tak, aby vynikla struktura použité kamenné drtě a barevnost materiálu. Pozor, teracová podlaha je zcela odlišná od terakotové, tvořené z pálené hlíny. Teraco má dlouhou historii, s podlahami z teraca se setkáváme i u staveb starých několik tisíc let. To, že se dochovaly až do dnešní doby, svědčí o odolnosti a trvanlivosti tohoto materiálu. Velmi hojně se teraco využívalo při stavebních pracích ještě v první třetině dvacátého století, kde nacházelo uplatnění hlavně jako podlahová krytina v halách, chodbách, vstupních prostorách či podestách veřejných i soukromých budov, tvořily se z něj schodiště, omítky, ale také náhrobní kameny. Většina lidí ho bude znát z doby školní docházky, protože z něj byly tvořeny podlahy na školních chodbách. Jedním z nejznámějších příkladů teracové dlažby je hollywoodský chodník slávy.

Na podlahy i obklady

V současnosti se v novostavbách s teracem setkáváme jen zřídka, bývá nahrazován nejčastěji dlažbou nebo PVC, což je škoda, protože teraco je materiál nadčasový a odolný. Je vhodné zejména do chodeb, na balkóny i terasy, vynikne však i v kuchyních a koupelnách. Velkou výhodou teraca je rozmanitost, kterou materiál poskytuje. Výsledný vzhled hmoty závisí na složení výchozí směsi, rozhoduje tedy druh použité drtě, velikost zrn, jejich počet i barevné odstíny, taktéž použité barvivo apod. Díky velké variabilitě se dá dosáhnout nejrůznějších odstínů a vzhledů konečného povrchu, vytvářet rozmanité geometrické obrazce a tvary, ale i květiny či mozaiky, je možné vkládat jiné materiály jako např. sklo a kov. Moderní stavební metody navíc umožňují použití teracových dlažeb, které zkracují dobu pokládky podlahy a přitom zachovávají vysokou kvalitu a pevnost povrchu. Teraco se používá hlavně na podlahy, komfort zvyšuje v kombinaci s podlahovým vytápěním. Slouží i ke konstrukci dalších prvků v interiéru, jako jsou teracové obklady, parapetní desky a jiné interiérové doplňky.

Ochrana povrchu

Teracová podlaha má mnoho výhodných vlastností, i když se jedná pouze o napodobeninu přírodního kamene. Kamenná drť, která tvoří podstatnou součást, mu propůjčuje vysokou odolnost při zatížení i proti mechanickému poškození. Při použití litého teraca nevznikají spáry, podlaha je celistvá, což zjednodušuje údržbu a úklid. Odolnost povrchu se ještě zvýší impregnací a voskováním, které se musí pravidelně obnovovat. Co naopak materiálu nesvědčí jsou čistící přípravky s přídavkem kyselin, které by znehodnotily obsažené složky na bázi vápence. Nevhodný způsob pravidelné údržby a nesprávně zvolená čistící chemie vede k nadměrnému opotřebení povrchu, vzniku vlasových prasklin a mikropórů.