Renesanční truhla s gotickou deskou a výplněmi

Tipy pro kutilské opravy starého nábytku

Objevili jste na půdě truhlici a rozhodli jste se ji renovovat? Chcete sedávat na prastaré židli po babičce? Mistr uměleckého řemesla Michal Zetek radí, jak zvládnout jednodušší opravu starého nábytku.

Jako kluk bydlel Michal Zetek přímo naproti truhlářské dílně, a tak se skoro samozřejmě šel učit truhlářem. Pracoval v podniku Výtvarná řemesla, roku 1991 začal podnikat, v restaurátorském kurzu získal mistrovský certifikát, platný pro všechny státy Evropské unie.

„Skutečný restaurátor nábytku musí být truhlář, manuálně zručný, který si poradí trochu se železem, zná základy chemie, má výtvarné nadání, cit pro barvy, prostorové vidění, protože řadu prvků je třeba dodělat, znalost historie i architektury, kterou nábytek kopíruje, a trpělivost. Takže je to v podstatě devatero řemesel,“ vysvětluje sympaťák v džínech a triku.

Tvrdí, že renovovat se dá všechno, co nám za to stojí, ať už finančně, nebo citově.  

Vůně starých časů

Michal Zetek opravoval řadu kulturních památek, vedle jiných i oltářní lavice v Oseku, a mnoho cenných starožitných kousků pro sběratele včetně románské truhly, gotické skříně či Napoleonova sekretáře. Když je potřeba, pustí se klidně i do opravy běžné dveřní lišty, kterou sousedovi okousal pes.

restaurátor Michat Zetekrestaurátor Michat ZetekAutor: Archiv ireceptar.cz

Stálí klienti jezdí za restaurátorem i ze zahraničí. Zpravidla si cenu za práce účtuje podle počtu hodin, které oprava spolykala. Některé náročné renovace však spotřebují mnohem více času, než je obvyklé. Třeba barokní sekretář dával Michal Zetek dohromady 690 hodin!

A jak to bývá s kovářovou kobylou, která chodí bosa: Vlastní byt si zařídil moderním nábytkem a jeho manželka marně čeká na opravu jednoduché stoličky do kuchyně…

Michal Zetek používá k opravám výhradně technologie staré dvě stě až tři sta let. A kvůli materiálu skupuje starý nábytek. Zoxidované dýhy totiž nejdou ničím nahradit.

„Když koupím skříň za dvanáct tisíc a mám ji rozřezat na náhradní díly, je mi to líto, ale jinak to nejde. Někdy se mi to vrátí, jindy ne,“ směje se.

Nové dřevo se k renovacím starého nehodí

Při našich drobných domácích opravách nebude pan mistr tak přísný, přesto nekompromisně zavrhuje použít k renovaci strého nábytku nové dřevo.

Renesanční truhla s gotickou deskou a výplněmiRenesanční truhla s gotickou deskou a výplněmiAutor: Archiv ireceptar.cz

Ačkoliv v obchodech s barvami a laky můžeme koupit škálu hotových impregnací, politur, barev, lepidel, tmelů atd., doporučuje vyrobit si je doma z tradičních komponentů.

  • Například málo poškozený povrch lze nejlevněji i nejlépe oživit smícháním olivového oleje, červeného vína a octa.
  • Nebo na zpevnění zteřelého dřeva můžeme využít kalafunu rozpuštěnou v lihu. Ale popořadě…

Oprava židle

I bez restaurátorských znlostí a zkušeností lze ze starého nábytku odstranit špínu a zbytky starých barev – odmýt ho a obrousit, nebo lépe vykoupat v louhové lázni. Kdo si na takovou práci netroufne, třeba kvůli hodnotě starožitného nábytku, může využít  specializovaná pracoviště. Například odborné vyčištění skříně zpravidla přijde asi na 1000 korun.

Je–li židle napadena červotočem, zavezeme ji do nejbližší restaurátorské ozařovny, nebo ji natřeme dostupnými prostředky z drogerie. Účinek však nemusí být úplný, navíc prostředek pravděpodobně změní barvu dřeva. A předmět pak nelze používat na uskladnění potravin. Poté povrch preventivně napustíme například Lignostopem.

Kopie renesanční židle z masívního dubu: Před úpravou, zatmelená a slepená, přebroušená, namořená Kopie renesanční židle z masívního dubu: Před úpravou, zatmelená a slepená, přebroušená, namořená Autor: Archiv ireceptar.cz

Dále vyspravíme drobné praskliny barevnými truhlářskými tmely a vosky, případně zalepíme rozviklanou konstrukci, zručnější kutil zvládne i dotvoření drobných poškozených nebo chybějících částí i barevné sjednocení nového dílu se starým.

Celé kouzlo zakončíme povrchovou úpravou. Chceme–li ponechat židli přírodní, napustíme ji nejlépe barevným vodovým mořidlem a pak voskem nebo tvrdým olejem.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Michal Zetek nedoporučuje syntetické laky, protože se vpíjejí dovnitř a dřevo nenávratně poškozují.

V případě leštěného nábytku je třeba použít šelakovou polituru, pro přilepení dýhy je vhodný kostní klih.  

Samozřejmě můžeme židli natřít i běžnými barvami na dřevo.

Co s malovanou truhlou

Nejprve zjistíme, jaké barvy byly použity.

  • Klihové lze opatrně oživit octovým roztokem s vodou, případně saponátem či mýdlem. Roztok vyzkoušíme na malém kousku.
  • Křídové barvy by však voda zničila. Ocet barvy zjasní, což mnohdy stačí.

strarý barokní sekretářstrarý barokní sekretářAutor: Archiv ireceptar.cz

Pak truhlici podle potřeby zatmelíme a provedeme menší retuše a korekce příslušnými barvami (temperovými, olejovými, vodovými).

Konzervujeme opět včelím voskem.  

Co s kováním a panty

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Michal Zetek nedoporučuje odrezovač. Kování by pak vypadalo jako nové a ztratilo by zajímavou patinu.

Nejprve je očistíme od rzi, nejlépe drátěným kartáčem a brusnou vlnou. Poté je namažeme olejem a nejjednodušší povrchovou úpravou bude opět včelí vosk. V podstatě panty pouze zakonzervujeme.

V případě, že chceme tradiční horní otvírání truhlice změnit na přední, a vytvořit si tak například botník nebo skříňku na televizi, spíše svěříme úpravu odborníkům.

Hlavní chyby

Největší chybou je pouštět se do oprav bezhlavě a narychlo. Je třeba si ujasnit, z jakých materiálů byl daný kus nábytku vyroben a jak zásadní opravu potřebuje.

Majstrštyk mistra Zetka: renovace barokního sekretářeMajstrštyk mistra Zetka: renovace barokního sekretářeAutor: Archiv ireceptar.cz

Zvážíme, zda zákrok zvládneme sami a také si upřesníme svou představu o dalším využití nábytku. Zda bude sloužit jen jako dekorace, nebo k dennodennímu provozu domácnosti.

Mnohdy je lepší nechat věci původní patinu a opravu provést jen citlivě, v podstatě ji pouze zakonzervovat, než vyrobit nový naleštěný předmět bez historického kouzla.

Také si musíme připravit potřebné nářadí včetně štětců, dláta, smirkového papíru, nebo jemnější ocelové vlny, truhlářských svorek a další.

pohled do dílnypohled do dílnyAutor: Archiv ireceptar.cz

Staré technologie:

Louhová lázeň

Louh rozpustíme v horké vodě (asi 200 g na kbelík vody, podle intenzity původního nátěru) a nanášíme jej štětcem na nábytek (nejprve vyzkoušíme na malém kousku). Ošetření zakončíme neutralizací, a to octovou vodou.

Zalepení konstrukce kostním klihem

Koupené granule zalijeme trochou horké vody, necháme je nabobtnat a podle potřeby klih zředíme.

Barevné tmely na praskliny

Bílou plavenou křídu smícháme s barevnými pigmenty a kostním klihem.

Oživení povrchu

Olivový olej a ocet smícháme v poměru 2:1, přidáme červené víno na požadovaný odstín.

Zpevnění povrchu

Kalafunu rozpustíme v lihu, až vznikne nasycený roztok – podle potřeby zředíme.

Mořidlo

Dříve se vyráběla lihová nebo vodová, ze škeblí či ořechových skořápek, dnes je lepší koupit hotová.

Konečná úprava přírodním lakem

Šelak vytvoříme rozpuštěním pryskyřice v lihu, opět vznikne nasycený roztok, který podle potřeby zředíme.

Vosk

Rozpuštěný včelí vosk smícháme s barevnými pigmenty.

Foto Jan Malý a archiv MZ