Každý jsme sice trochu jinak teplomilný, ale obecně se má za to, že v obývací místnosti by mělo být 21 °C, v kuchyni 20 °C, v předsíni a na chodbách 18 °C, na schodišti 15 °C a nejtepleji v koupelně: 24 °C.
Nízká teplota nám není příjemná a ani nám nesvědčí. V chladnu a ve vlhku se daří plísním, které mohou výrazně narušit imunitní systém.
Větší teplo je ovšem dražší. Už jeden stupeň navíc znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %. Spotřebu však můžeme i snížit — volbou vhodného topidla, zateplením a dalšími opatřeními. Některá jsou zásadní a vyžadují velkou investicí, jiná lze uskutečnit snadněji.
Termostatické ventily
Dobrým řešením pro rozumné topení jsou termostatické ventily. Uspoří 15 až 20 %. Návratnost investice je přibližně 1,5 roku. Termostatická hlavice automaticky reaguje na změny teploty v místnosti a přivírá či otevírá průtok. Životnost kvalitních a správně nainstalovaných termostatických ventilů se odhaduje na minimálně 25 let.
- Vedle ventilů s kapalinovou náplní existují i dražší hlavice s paroplynovou náplní, které reagují na změnu teploty rychleji, a to až o desítky minut dříve.
Izolace stěny za radiátorem
Tepelněizolační kovová fólie nalepená na tenkém pásu pěnového polystyrenu za teplovodní radiátor slouží k úspoře tepla vyzařovaného topným tělesem. Fólie odráží do místnosti 91 % sálavého tepla.
Díky těmto vlastnostem fólie uspoří až desetinu tepla potřebného na vytápění místnosti. Tam, kde nelze regulovat spotřebu paliva, se instalací této fólie zvýší teploty v místnosti o 0,8 až 4,4 stupně.
Silikonové těsnění
V řadě domácností se značná část tepla ztrácí netěsnostmi ve dveřích a v oknech. S dobrým utěsněním lze dosáhnout i lepšího a zdravějšího vzduchu, protože můžeme krátce a intenzivně větrat. Čerstvý chladný vzduch se brzy zahřeje.
K utěsnění oken a dveří můžeme použit různé systémy
- Polyetylenové těsnění nalepíme na vnitřní stykové hrany křídel.
- Nejlepší zkušenosti, aspoň pokud jde o kvalitu a životnost, jsou se silikonovým těsněním vkládaným do frézovaných drážek.
Když například dobře utěsníme starší okna a dveře v rodinném domě, snížíme spotřebu energie k vytápění zhruba o šestinu.
Dvojitá a trojitá skla
Úniku tepla zabrání též okna s dvoj nebo trojsklem. Pokud máme kvalitní rám, můžeme vyměnit pouze skla. Pro tyto účely existují různé typy skel, některá jsou opatřena vrstvou mnohonásobně snižující vyzařování tepla.
U trojskel lze nahradit prostřední sklo speciální fólií. Takové sestavy skel mají asi jedenapůlkrát lepší izolační vlastnosti než obdobná dvojskla.
Zasklená lodžie
V jedno bytovém družstvu v Orlové svého času porovnávali ekonomickou návratnost domů celkově zateplovaných s domy, kde byly pouze zaskleny všechny lodžie. V prvním případě byla návratnost investic spočítána na 26 let, ve druhém do devíti let. Zasklení lodžie přineslo snížení nákladů za otop v jednom bytě až o polovinu.
Lodžii se dá zasklít pomocí lehké konstrukce, jejíž obvodový rám tvoří tenkostěnný uzavřený hliníkový profil. Skla silná 6 mm jsou osazena do zasklívacích profilů, polovina jich je napevno zatmelených, druhá je posuvná. Skleněné tabule, chráněné průhlednou lištou z plastu, pojíždějí po kluzné podložce.
Jiné úspory
Podlahové vytápění je v provozu efektivnější než klasické radiátory zavěšené na zdi. Zvolíme-li automatickou regulaci, budou úspory ještě zřetelnější.
Musíme však pečlivě spočítat náklady a zvážit návratnost; instalace radiátorů vyjde levněji. Do úvahy musíme vzít způsob užívání vytápěných místností. Podlahovému topení trvá poměrně dlouho, než prostor optimálně zahřeje, proto se nehodí do víkendových objektů. Provozně nejúčinnější a zároveň nejúspornější je kombinace systému pod podlahou a systému radiátorů.