obrázek z archivu ireceptar.cz

Úsporné topení: moderní kotel, akumulace, regulace

Nejvíce energie v domácnostech spotřebujeme na topení a ohřev teplé vody. Zvláště v souvislosti se zvýšením cen plynu a elektřiny si tedy řada domácností dnes klade otázku, jak ušetřit.

Kde ušetřit

Pomineme-li možnost, že topíme víc, než je třeba a dům tedy nebudeme přetápět (1 °C navíc představuje zvýšení spotřeby energie o 5 %), žádná z nabízejících se možností, jak topit úsporněji, není zadarmo.

Můžeme například instalovat okna a venkovní dveře, které nepropouštějí tolik tepla, můžeme nechat tepelně izolovat stěny domu. Náklady jdou v tomto případě do statisíců. Tato investice se v podobě úspor sice vrátí až po delší době, na druhé straně však bezprostředně zvyšuje hodnotu domu na desítky let.

Kolik tepla potřebujeme?

Tuto otázku bychom si měli položit při všech úvahách o pořízení úsporného vytápění. U rodinných domů se této hodnotě říká tepelná ztráta objektu (TZO). Můžeme vyjít z vlastní zkušenosti, přesnější je však odborný posudek (tepelný audit), který provede nezávislý odborník (projektant ústředního vytápění nebo energetický poradce). Ten pak na základě TZO navrhne nejvhodnější typ vytápění, stanoví roční spotřebu paliva a jeho cenu.

Doporučené teploty

 místnost  doporučená teplota
obývací pokoj 20–22 °C
dětský pokoj

20 °C

ložnice 16–18 °C
WC 15 °C
koupelna  24°C
chodby

15 °C

Kotle na pevná paliva 

Hnědé uhlí společně se dřevem jsou dnes nejlevnějšími pevnými palivy. Hnědé uhlí pak odborníci pokládají za strategickou energetickou surovinu nejen pro Českou republiku, ale i pro země Evropské unie.

Zatímco zásoby ropy a zemního plynu jsou omezené na 40 až 50 let, zásoby uhlí se odhadují přibližně na 100 let. Kromě toho se cena hnědého uhlí v posledním období výrazněji neměnila a příliš by se neměla měnit ani do budoucna.

Nevýhodou starších typů kotlů na hnědé uhlí je vedle nízké účinnosti nutnost často přikládat i to, že produkují zplodiny zatěžující životní prostředí. Moderní typy kotlů, které jsou na našem trhu, však spalují hnědé uhlí efektivně a snadno se obsluhují.

Ceny běžných kotlů domácích výrobců se v roce 2005 pohybují zhruba mezi 20 000 až 35 000 Kč, za zahraniční kotle zaplatíme zhruba o 10 000 Kč více, přičemž mezi jejich účinností, komfortem ovládání a životností nejsou výrazné rozdíly.

Z hlediska úspory je důležité topit v kotli na pevná paliva pouze palivem, pro které jsou určeny, a dbát i na to, aby toto palivo mělo strukturu a vlhkost předepsanou výrobcem kotle.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Také nekupujeme kotel, který má větší výkon, než je třeba (abychom tzv. měli rezervu). Provoz kotle je totiž nejhospodárnější, když po celé topné období využívá svůj výkon v maximální míře. Čím více je kotel předimenzován, tím déle pracuje s nižší účinností.

Zvláště pokud přikládáme vlhké palivo, nebo v kotli na černé uhlí spalujeme méně kvalitní hnědé uhlí, kotel nejenže nedostatečně využije jeho energii, ale při nedokonalém spalovaní vznikají kondenzáty, které postupně stále více snižují účinnost i životnost kotle deklarovanou v prospektech výrobcem.

Automatické teplovodní nízkotlaké kotle s regulovatelným výkonem jsou určeny zejména pro vytápění rodinných domů, víkendových chat, horských chalup i bazénů.

Speciální konstrukce otáčivého roštu umožňuje velmi účinné spalování hnědého uhlí, při kterém do ovzduší uniká daleko méně škodlivých látek a vzniká velmi málo popela. Kotle mají zásobník, z něhož je uhlí dávkováno automaticky – podle období je nutné zásobník doplnit i jen jednou za tři dny. Pořizovací cena kotle 5−24kW je cca 70 tis. kč.

Něco pro plynaře

Ti, kdo před časem vsadili na vytápění plynem, mohou plynový kotel doplnit krbem s krbovou vložkou nebo krbovými kamny doplněnými o teplovzdušné rozvody. Krby i kamna lze také případně napojit i na klasický teplovodní systém.

V přechodném období pak nemusíme topit plynem – když přijdeme domů, stačí přiložit do krbu pár polínek a v obývacím pokoji bude příjemně sálat oheň, který zároveň vytopí několik dalších místností. Plynový kotel pak zapojíme pouze v zimě, kdy teplo z krbu nestačí. Takto můžeme ušetřit až 40 % nákladů na topení plynem.

Akumulace

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Užitečné odkazy na internetu

Základní orientaci také můžeme získat na internetových stránkách zabývajících se energetickým poradenstvím. Například na stránkách tzbinfo je spousta informací o zdrojích a využití energie, úspoře energie a kalkulačky nákladů na vytápění.

Jednu z dalších možností, jak topit levněji, představuje vylepšení stávající otopné soustavy o jednu či více akumulačních nádrží a směšovací zařízení. Kotel pak pracuje stále v optimálním výkonu a v období, kdy by jinak bylo nutné tento výkon snížit, ohřívá vodu v akumulačních nádržích.

Tato voda pak vytápí dům v době, kdy kotel nepracuje. K akumulační nádrži je také možné přiřadit výměník, který do domácnosti dodává teplou užitkovou vodu.

Akumulační systém se uplatňuje především v přechodných topných obdobích (jaro, podzim), kdy v kotli můžeme zatápět jen jednou za dva dny, čímž za rok uspoříme až 35 % paliva.

Kromě toho provoz kotle v optimálním režimu sníží náklady na jeho údržbu, prodlouží životnost kotle a komína a kouř díky lepšímu spalování obsahuje méně škodlivých látek. Při instalaci tohoto systému je nutné počítat s prostorami na umístění jedné či více nádrží.

Náklady na zařízení a montáž systému vyjdou na 25 000 až 30 000 Kč. Při průměrné roční spotřebě tepla asi 25 000 kWh (dům s tepelnou ztrátou 15 kW) spálíme přibližně 8000 kg hnědého uhlí v ceně (v roce 2005) asi 13 000 Kč. Za rok tak můžeme uspořit asi 2800 kg uhlí, to znamená přibližně 5600 Kč. Náklady vložené do instalace systému s akumulačními nádržemi se tedy vrátí za šest až sedm let.

Regulace

Učinnost akumulačního systému mohou zvýšit ventily s termostatickou hlavicí namontované na radiátory, které budou udržovat teplotu v místnosti na stálé optimální hodnotě. Pořizovací cena těchto ventilů (včetně montáže) je okolo 1000 Kč. Montáž ventilů svěříme odborné firmě. Regulovat teplotu v domě lze také podle venkovní teploty (tzv. ekvitermní regulace). Tato možnost je na místě jen u zdroje tepla (kotle), který je schopen zpracovávat pokyny regulátoru.

Systém nastavíme podle tepelně technických vlastností domu a regulátory pak reagují na údaje čidel, které jsou umístěny venku na severní fasádě domu ve výši 2 m. Instalace regulačních prvků ekvitermního systému a jejich propojení s otopnou soustavou je práce pro odborné topenářské firmy, které propojí regulátor se zdrojem a správně nastaví pracovní pásmo regulátoru.

Ceny ekvitermních regulátorů se pohybují od 8000 do 15 000 Kč podle toho, kolik funkcí nabízejí a jak snadno se ovládají. Pokud se rozhodneme dodatečně instalovat regulační systém, neobejdeme se bez odborné konzultace s výrobcem kotle.

Foto archiv, Ekoefekt