Vánoční svátky jsou oblíbeným obdobím roku a jedná se o dny, který by měly být plné klidu a rodinné pohody. V průběhu času se někdy zapomíná na tradiční zvyky, které je škoda si právě v tuto slavnostní dobu nepřipomenout. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma. Štědrý den, který je posledním dnem adventu, spadá na 24.prosince a jedná se předvečer slavnosti Narození Páně. Následuje doba vánoční, ta trvá v římskokatolické církvi až do neděle po 6. lednu následujícího roku. Bez kterých tradičních zvyků by se Vánoce neobešly a je škoda na ně zapomínat?

Na tradiční vánoční zvyky se podívejte v tomto YouTube videu na kanále MAS Vizovicko a Slušovicko:

Zdroj: Youtube

Vánoční cukroví

Bez této tradiční součásti Vánoc, která navíc báječně chutná, by se toto období zcela jistě neobešlo. Vždy se však odlišovalo, a to i v současnosti, dle množství národních a regionálních zvláštností. U nás se většina druhů cukroví peče z mouky, másla, vajec, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů. Některé osvědčené domácí recepty se mezi hospodyněmi předávají dokonce z generace na generaci. Zpravidla se to týká oblíbeného lineckého, perníčků a vanilkových rohlíčků. A proč se vlastně vánoční cukroví připravuje? Jeho pečení totiž domácnost ochrání před neštěstím a zlými silami.

Pověste si doma jmelí

K vánočním svátkům patří také dle tradic jmelí. Nejenže tato rostlina byla vždy oslavována pro své kouzelné a magické účinky, ale fungovala i jako ochrana proti ohni i jako zábrana před čarodějnicemi a zlými duchy. Dle legendy bylo jmelí údajně dříve stromem, z jehož dřeva pocházel Kristův kříž. Později hanbou uschnul a proměnil se v rostlinu, která má vykoupit umučení Krista a přinést dobro a lásku všem, kteří pod ní projdou. Má to však háček, jmelí přináší štěstí jen těm, kteří jej dostanou darem. Příjemný je zvyk líbání pod zavěšeným jmelím. Původ má patrně již u starých Keltů. Polibek má dvojici přinést lásku a plodnost po celý další rok.

Štědrovečerní večeře byla tichá, noc však bujará

Štědrovečerní večeře měla vždy slavnostní atmosféru a zpravidla probíhala v klidu, tichosti a úctě k danému dni. Vždy se jednalo o společný prožitek a jisté rozjímání. Později večer se však situace změnila a začalo se vždy slavit. Nejen v rámci rodiny a příbuzných, ale chodilo se v ulicích, kde mladící práskali biči, ponocní a pastýři vytrubovali, a dokonce se mnohdy střílelo i z pušek a bouchalo se dynamitem.

Rybí šupina pod talířem

Další tradicí bylo kdysi umístění šupin z kapra pod talíře. Měly přinést v nadcházejícím roce celkovou hojnost a také dostatek peněz. Někdy se k tomuto zvyku využívaly mince, anebo kombinace obojího.

Volné místo u stolu

Při prostírání stolu se vždy připravovalo i místo pro možného pocestného, který by mohl přijít a požádat o příbytek a jídlo. V současné době se tato tradice v některých rodinách stále dodržuje.

Věštění počasí

Kdysi si každý hospodář dělal pravidelně věštbu, jaké bude počasí. Bylo to důležité pro další úrodu. Dnes se jedná o zajímavou zábavu a společnou chvíli příjemně strávenou s rodinou. Stačí si rozkrájet jednu velkou cibuli na 12 plátků a každý kousek pak rovnoměrně posolit. Podle toho, jak který plátek zvlhl se poznalo, který měsíc bude deštivý a který naopak suchý.

Související články

Zdroje: www.bydleni.cz, www.nabytek-forliving.cz, wwwnarodnikronika.cz