V únoru, kdy nejčastěji přesazujme pokojové rostliny, si obvykle nejvíce uvědomíme, jak nádoba, v níž rostlinu pěstujeme, začne časem omezovat růst jejích podzemních orgánů. Pokud bychom tedy nevyhověli požadavkům rostliny na optimální pěstební podmínky, pravděpodobně bychom se nedočkali nijak velkých, ani zdravě vypadajících rostlin. Pěstební nádoby, jejich velikost, odpovídající druh zeminy a optimální světelné a tepelné podmínky jsou nejdůležitějšími kritérii, která musíme při pěstování zohlednit.

Juka

Yucca elephantipes se v našich domácnostech objevuje nejčastěji jako vícekmenný strom s lesklými asi 60-20 cm dlouhými listy. K nám se dovážejí kousky rozřezaných kmenů. Z těch se pak po zasazení do nádob vyvinou kořeny a listy. Mladší rostliny přesazujeme každoročně na jaře, starší až po třech nebo čtyřech letech. Zakoupit můžeme obvykle exempláře o maximální výšce 200 cm. Přes léto je můžete umístit na balkóně a letnit. Milují výsluní. Velkou výhodou je, že obvykle netrpí žádnými chorobami ani škůdci.

Parožnatky z korun stromů

Méně obvyklým typem nepřehlédnutelných rostlin jsou parožnatky (Platycerium). Tyto zajímavé kapradiny rostou ve svých domovech na stromech, a tak bychom jim v našem interiéru měli najít odpovídající místo, kde jejich krása náležitě vynikne. Každá rostlina má listy dvojího typu. Sterilní listy jsou ploché, ledvinovité, přitisknuté ke kůře svého podkladu. Jsou to právě jejich čepele, které v přírodě zachycují potřebnou vláhu a výživu. Ačkoli tyto listy do roka odumírají, zůstávají nadále na rostlině, nahrazeny jsou novými listy. Do odumřelých listů prorůstají kořínky platyceria, čímž se rostlina sama částečně vyživuje. Asimilační, tedy druhé listy, mají nápadnou svěže zelenou barvu. Jsou vidličnaté až parohovitě dělené. Díky jejich neobvyklému tvaru se nedají v žádném interiéru tyto rostliny přehlédnout.

Monstera skvostná

Monstera deliciosa často vytváří silný polodřevnatý kmen. Vzdušné kořeny u vzrostlých rostlin často dosahují až na zem. Řapíky listů mohou narůst až do délky až 40 cm. Čepel je dlouhá něco mezi 40-80 cm a široká 30-60 cm. Není pochyb, že tuto tmavě zelenou rostlinu s půvabně jakoby vyřezávanými listy nelze přehlédnout. K výzdobě menší místnosti vám tak spolehlivě poslouží pouhá jedna rostlina. Monstery skvostné přesazujeme asi jednou za tři roky. Velkou pozornost věnujeme zálivce. Zatímco v létě potřebují tyto rostliny hodně vláhy, při nižších zimních teplotách je zaléváme jen velmi málo.

Kroton

Kroton (Codiaeum variegatum) patří mezi rostliny s velkými dekorativními listy zajímavých tvarů i barev. Pestré zbarvení se mění ze světle zelené na oranžově žlutou až po jasně červenou. Díky barvám, tvaru i vzrůstu je tato rostlina rovněž těžko přehlédnutelná. Tyto rostliny jsou vhodné do teplých a světlých bytů. Z hlediska světla se jedná o velmi náročné rostliny. Potřebují také vyšší pokojovou teplotu a vzdušnou vlhkost. Plně vybarvené listy bude mít jen rostlina, které se dostává hodně světla. Přesazování se doporučuje každým rokem na jaře do směsi listovky, pařeništní půdy a drnovky s pískem.

Ledviník

Mezi nádherné a těžko přehlédnutelné kapradiny, které jsou oblíbenými pokojovými rostlinami, patří Nephrolepis exaltata. Svým elegantním vzhledem a svěže zeleným olistěním je vynikající rostlinou do moderních interiérů. Zde znamenitě zjemní strohé linie. Většinou netrpí chorobami, což je jeho obrovské plus. Vyhovuje mu teplejší místnost a světlé místo. Měl by být chráněn nejen před přímým sluncem, ale i před průvanem.

Diefenbachie

Oblíbená, i když silně jedovatá je také vzrůstná Dieffenbachia picta, nepřehlédnutelná díky svému dekorativnímu olistění. Tato rostlina vám bude vděčná za pravidelnou a vydatnou zálivku. Nesmí stát na plně osluněném místě. Na jaře a v létě se jí zavděčíme přihnojováním minerálními hnojivy. Potřebuje teplou místnost s dostatečně vlhkým vzduchem a rosení listů. Diefenbachie nesmí vyschnout. Mladé rostliny přesazujeme každoročně, starší pak už jen jednou za dva, nebo tři roky.

Fíkovník pryžodárný

Zcela výjimečné oblibě u pěstitelů se těší Ficus elastica. U zdravých vzrostlých jedinců dosahují listy velikosti 30–45 cm. Na vrcholu vyrážející nové listy jsou vždy chráněny červenými palisty. Fíkovník roní při poranění nebo odlomení listů bílou tekutinu, takzvaný latex, který může citlivým osobám způsobit kožní vyrážku a na sliznicích otok. Proto dáváme zvlášť dobrý pozor při jeho přesazování. Plusem těchto fíkusů je to, že se spokojí s běžnou vlhkostí bytového prostředí, a že jim nevadí ani ústřední topení. Na velké listy se usazuje prach, který je třeba pravidelně stírat mokrým měkkým hadříkem.