Musíme vědět, který materiál unese podlaha, jak silnou příčku postavíme, aby splnila svůj účel, zda nám záleží na co nejlepší zvukové izolaci, kolik co stojí a které řemeslné práce budou zapotřebí, případně zda všechno zvládneme sami.

Cihly jsou cihly

Pálené keramické příčkovky (plné cihly nebo keramické tvárnice) nepodléhají zkáze, jsou pevné, odolné vůči nárazu a vydrží tak dlouho jako celý dům.

Buďme však objektivní: Také příčka zděná z cihel má nevýhody – poměrně dlouho vysychá, musí se omítat a při práce se nadělá hodně nepořádku.

Dnešní trh nabízí klasické materiály v různých variantách:

  • příčkové cihelné bloky na pero a drážku,
  • příčkové broušené zdivo pro přesné zdění tenkou vrstvou malty,
  • zvukově izolační zdivo.

Moderní příčkové zdivo si vystačí se sílou 14 až 20 cm, dostatečnou pevnost a především žádanou neprůzvučnost zajistí vnitřní cementová či betonová výplň.

Právě kvůli zvukové izolaci si lze na trhu vybrat z řady výrobků. Kdo hledá zdivo se skutečně mimořádným útlumem hluku, může zvolit materiály ještě o několik málo centimetrů širší. Vybere si i ten, kdo z různých příčin potřebuje příčku co nejtenčí, třeba pouhých 8 cm, nebo dokonce 4 cm. Řešení najdou i ti, kteří chtějí příčku s kvalitní tepelnou izolací.

Máme–li celý dům či byt z cihel, je škoda vzdát se známých výhod keramického zdiva právě u příček. Tepelná stabilita, akumulace tepla a prodyšnost jsou tím nejdůležitějším.

Jinými slovy: pokud chceme cihlu, rozhodně si vybereme. Záleží jen na tom, jakým vlastnostem dáváme přednost. V současné době lze sehnat keramické příčkovky

  • dostatečně tenké,
  • broušené pro přesné a rychlé zdění,
  • s dostatečnou zvukovou izolací.

Pórobeton čili ytong

Pórobeton se u nás prodává pod obchodním názvem Ytong a také se mu tak obecně říká. Na výběr máme

  1. přesné příčkovky, čili tvárnice o sílách stěny 5—15 cm, které k sobě přilepíme tenkou vrstvou malty,
  2. nebo příčkové dílce vyrobené jako lehké prefabrikované panely na výšku stěny, které k sobě smontujeme.

Příčkovky z ytongu tepelně izolují, v silnější zdi dokonce akumulují teplo. Jsou pevné v tlaku, odolávají požáru, dokážou se vypořádat s měnící se vlhkostí vzduchu v interiéru. Jejich zvuková izolace je téměř na úrovni kvalitní keramiky.

Ve srovnání s keramickými cihlami je ytong lehčí a lépe se s nim pracuje – lze jej prakticky seříznout na jakýkoliv i nepravidelný tvar, snadno provrtat nebo v něm vysekat otvory.

Zeď z ytongu omítneme sádrovou nebo sádrovápennou omítkou, případně ji obložíme sanitární keramikou, kterou přilepíme přímo na ytong. Je to důležité i kvůli prašnosti, která by se po letech mohla objevit. Velkou předností je, že příčky z tohoto materiálu můžeme kdykoliv snadno odstranit; rozhodně rychleji a čistěji, než kdybychom bourali zeď z cihel.

Vylehčený beton

Příčky lze také vyzdít z tvárnice z vylehčeného betonu, například ze skořepinových tvárnic nebo lehkého keramického betonu.

První systém nabízí příčkové zdivo od síly 10 cm výše. Obvodové zdivo z téhož materiálu pak může mít sílu až 40 cm a lze ho zateplovat zevnitř.

Druhý systém nabízí zdivo v síle 11,5 a 17,5 cm , ale i pro mimořádně tenké vnitřní příčky do síly 7 cm. Spoj na pero a drážku šetří maltu. Snadno lze vysekat drážky pro elektroinstalaci a jiné rozvody. Do hmoty lze zatlouci hřebík, dobře v ní drží klasická hmoždinka s vrutem.

Sádrovláknité desky

Do dřevostaveb se hodí sádrovláknité desky. Zvýší požární odolnost a vylepší zvukovou izolaci. Díky difúzní otevřenosti se uplatní i ve vlhkém prostředí, akumulují teplo.

Pro suchou a rychlou výstavbu příček jsou určeny sendvičové konstrukční a izolační panely. Jedná se o velkoformátové, snadno přestavitelné panely s tepelnou a zvukovou izolací, které vkládáme do systému ocelových profilů. Cenově jsou srovnatelné se sádrokartonem.

Sádrokarton

Tzv. suché stavění příček se stalo známé především díky systému sádrokartonových desek. Vyrábějí se v základním provedení, s vyšší odolností vůči požáru, impregnované proti vlhkosti nebo akustické s úpravou omezující prostup hluku, případně kombinované. Sádrokarton bývá odlišen barvou kartonu a potisku:

  • obyčejný má bílý karton s modrým potiskem,
  • obyčejný protipožární má bílý karton s červeným potiskem,
  • obyčejný impregnovaný má zelený karton s modrým potiskem,
  • protipožární impregnovaný má zelený karton s červeným potiskem.

Sádrokartonovou desku tvoří jádro ze směsi sádry a rozvlákněného papíru či skelných vláken, které je oboustranně opláštěné speciálním papírovým kartonem. Podélné hrany sádrokartonu jsou upraveny pro snadné tmelení.

Sádrokartonové desky se vyrábějí v různých sílách. Nejužívanější je 12,5 mm, silnější desky se používají z protipožárních důvodů, ke zlepšení akustických podmínek konstrukce či kvůli zvýšení odolnosti proti průrazu, slabší desky jsou vhodné pro ohýbané konstrukce a pro takzvané suché omítky. Sádrokarton lze montovat i ve více vrstvách.

Na stavbu běžných příček použijeme sádrokarton silný 12,5 mm, na obklad podkroví 15 mm a na podlahu 25 mm. Na podkroví a podlahu lze v krajním případě použít i 12,5mm desky.

Nejčastěji využijeme sádrokartonové desky obdélníkové (1,2x2—3 m), ale na trhu jsou i kruhové nebo půlkruhové desky.

Čtvrtkruhové díly mají většinou poloměr 200—600 mm, půlkruhové 200–300 mm. Síly desek jsou od 6,5 mm, přes 10 mm, 12,5 mm, 15 mm, 18 mm až po 25 mm.

Příslušenství

Při plánování musíme počítat nejen s cenou desek, ale také s dalším příslušenstvím, zejména s nosnou konstrukcí. Nejčastěji ji tvoří pozinkované ocelové profily, ale může být i z dřevěných hranolů. Potřebujeme rovněž různý spojovací materiál pro montáž a ukotvení konstrukcí a materiál pro konečnou úpravu, například výztužné pásky, nátěry, spárovací tmely, omítky a podobně.

Materiály, které se dnes už nepoužívají

V bytové výstavbě se v minulosti používaly sádrové bloky pojené sádrovým tmelem, dřevocementové desky, připevněné na ocelovou kostru, a příčky z křemelinových desek, které se hodily se jen do suchých a trvale vytápěných místností.

Foto: Knauf, Xella CZ