Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, cs.wikipedia.org

Afričan zamiokulkas

Kulkas zamiolistý neboli zamiokulkas je krásný sukulent s pevnými zelenými listy. Je jediným zástupcem svého druhu, který je původní ve východní až jižní Africe. Jako pokojová květina se začal zamiokulkas používat zhruba před dvaceti lety. Už jste se s ním tudíž jistě setkali, ale pořád patří k rostlinám, které bývají málokdy vidět.
Je to rostlina zajímavá vzrůstem a listem. Květy, které jsou malými paličkami v toulci při zemi, jsou sice zajímavé, ale ne nijak zdobné. V Tanzanii a Malawi se používá zamiokulkas v přírodním léčitelství. V našich podmínkách spíš obdivujeme fakt, že zamiokulkas netrpí žádnými chorobami či typickými škůdci.

Co potřebuje zamiokulkas u vás doma?

Zamiokulkas je nenáročný sukulent. Upřednostňuje rozptýlené světlo, na slunci by trpěl i popálením listů. Proto jej umístěte do polostínu či na parapet, který směřuje na sever.
Rostlina má ráda pravidelnou zálivku zhruba jednou týdně. Potřebuje také dobrou propustnost půdy, proto dejte při přesazování na dno keramzit nebo jinou drenáž, která pomůže rostlině hospodařit s vodou. Také přimíchejte do substrátu pro pokojovky trochu písku. Právě přemíra zálivky a zahnívání kořenů jsou problémy, na které zamiokulkas v domácích podmínkách trpí. Proto je obsah květináče důležitý. Ideální je přesadit rostlinu každé dva roky a vždy zvolit jen o číslo větší květináč.

Jak přihnojovat a množit zamiokulkas

Zamiokulkas se přihnojuje tekutým hnojivem nebo hnojivem na list každé dva týdny v letním období. Na zimu zredukujte zálivku, přestaňte také přihnojovat a začněte opět až před koncem roku, kdy se rostlina rozrůstá. Když se objeví nové výhony, opět přejděte na zimní klidový režim s omezenou zálivkou a bez hnojiva.
V přírodě se zamiokulkasy rozmnožují přirozeně shazováním lístků, které následně zakoření v okolní půdě. Tento způsob lze v domácích podmínkách napodobit, ale není stoprocentně úspěšný. Mnohem jednodušší je rozdělit trs rostliny při přesazování.