Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, cs.wikipedia.org
Krásný zamiokulkas zdobí listem
Kulkas zamiolistý čili zamiokulkas je rostlina, která není u nás běžná a dostala se k nám zhruba po roce 2000. Překvapí ohromně vitálním vzhledem a je to rostlina skutečně odolná, která si poradí s výkyvy i přešlapy v péči. Jako každá rostlina, ani zamiokulkas nemá rád přelití, a to je nejčastějším důvodem jeho úhynu.
Zamiokulkas pochází z Madagaskaru, ale přirozeně se vyskytuje i v jiných částech afrického kontinentu. Je to rostlina na první pohled pevná a dužnatá. Zdobná je právě lístky a květenství je spíš nezajímavé. Patrně také přispívá ke zkvalitnění ovzduší ve svém okolí a díky pěknému vzhledu a nenáročnosti je oblíbenou rostlinou ve vnitřních veřejných prostorách.
Podívejte se na krátké video. Jednoduše popisuje nejen pěstování, ale také množení exotického zamiokulkasu.
Jak pěstovat zamiokulkas?
Aby vám rostlina prospívala, potřebuje dostatek spíš rozptýleného světla a dobře propustnou půdu. Zálivka nemusí být nijak intenzivní. Zamiokulkas v oddenku ukládá vláhu, a proto dobře zvládá i výkyvy v zalévání. Pokud však skutečně přeschne, pak i shodí listy. Můžete jej přihnojovat tak jako ostatní pokojovky, tedy tekutým hnojivem každé dva týdny, kromě zimního období, kdy je vhodné omezit i zálivku.
Pokud se rostlině daří a roste, pak je dobré přesadit ji každé dva roky do o velikost většího květináče. Na dno dejte drenážní vrstvu a zbytek dosypejte běžným substrátem pro pokojovky. Během přesazování máte možnost zamiokulkas rozdělit. Tento způsob rozmnožování je prostý a bývá bezproblémový. Trs rozdělte na dva až tři trsy podle velikosti rostliny a kořenového balu.
Rozmnožení zamiokulkasu listy
Pokud se chcete pokusit o rozmnožení pomocí listů, i to je možné, ale trvá to poměrně dlouho.
Lístky odstřihněte čistými nůžkami a připravte si nádobu s vodou se širokým hrdlem. Přetáhněte hrdlo potravinářskou fólií nebo igelitovým sáčkem, který budete muset zajistit gumičkou nebo provázkem. V igelitu či fólii udělejte malý otvor. Jen takový, aby se lístek dotýkal hladiny vody a jinak držel ve fólii. I když bude vody pomaličku ubývat, kořínky nemusí být přímo ve vodě. Stačí jim i vysoká vzdušná vlhkost uvnitř nádoby. Po měsíci byste měli pozorovat už poměrně dobře viditelné kořínky na konci každého lístku, kde jste provedli řez.
Stejně tak můžete v malé PET lahvi odstřihnout jen několik proužků plastu a udělat pro lístky téměř na míru stojánek, ve kterém se tak akorát zaklesnou a budou odebírat vodu z láhve, tak jak je to patrné právě ve videu výše.