Zařizujeme kuchyni

Stavět na zelené louce je vždy snazší než rekonstrukce, a tak se může zdát, že i koupě nové kuchyně bude nejlepším řešením. Kvalitu kuchyně ovšem určuje hlavně její dispozice a pak volba spotřebičů. Jak tedy co nejúčelněji využít prostor?

Hlavně v panelových domech mají lidé často tendenci ponechat kuchyni nebo aspoň její dispozici tak, jak byla. Vymění staré skříňky za nové a z úsporných důvodů si ponechají sporák či chladničku pořízenou před dvěma či třemi lety.

Samostatně stojící sporák však má řadu nevýhod, od špatné údržby kolem něj přes nevyužitý prostor až po zastaralý vzhled. Argument, že se sporákem nelze hnout například kvůli digestoři, neobstojí.

Lze totiž použít recirkulační odsavač, který vzduch účinně filtruje, nebo vzduch odvádět prodlužujícím potrubím skrytým v sádrokartonovém podhledu či za lištou na horních skříňkách.

U starších spotřebičů se vyplatí pohled na energetický štítek. Rozdíl ve spotřebě mezi starým béčkem a novým úsporným áčkem může u velké kombinované chladničky s mrazničkou činit i stovky korun měsíčně.

Kde nakoupit

Prvním krokem je volba prodejce. Levnější malí výrobci či dokonce pouze řemeslníci nemusejí za půl roku existovat – a veškeré záruky s nimi. Větší výrobci dávají záruku dva roky i delší. Vždy se však vyplatí obejít více prodejců. Ceny bývají různé, stejná sestava téže značky může být mimo Prahu třeba o dvacet procent levnější.

Je dobré zhodnotit i vstřícnost jednotlivých kuchyňských studií, prodejců, výrobců a jejich poboček a předem odhadnout, jak kvalitní a rychlý bude případný servis.

Studia nabízejí plánek, montáž, dodají a zapojí spotřebiče, mnohá vyřeší i podlahovou krytinu a další náležitosti. V panelových bytech, kde kuchyně sousedí s koupelnou, se finančně vyplatí spojit rekonstrukci kuchyně s rekonstrukcí bytového jádra – rozvody se dělají najednou.

Skříňky

Náklady na pořízení nové kuchyně lze také snížit výběrem materiálu dvířek. Nejlevněji vychází lamino, pak PVC fólie a nakonec dýha, lak a masiv.

Ovšem masiv jako přírodní materiál není příliš vhodný do čerstvých vlhkých novostaveb. Lamino je nejvhodnější hlavně pro rodiny s dětmi či starší osoby se špatnou motorikou, protože je odolné vůči nárazu. Dnešní desény lamina jsou téměř k nerozeznání od dýhy.

Nudný blok skříněk narušíme vložením prosklených typů nebo takzvaných klopen, u kterých se dvířka zdvihají nahoru. Během vaření mohou klopny zůstat otevřené; neumažeme je, když ze skříňky potřebujeme něco vyndat ve chvíli, kdy třeba hněteme těsto.

Vyplatí se širší skříňky, úzké omezíme na minimum – nejdražší na tomto vybavení je totiž kování. Další tisíce ušetříme, když horní otvírací skříňky nahradíme policemi, které působí daleko estetičtěji.

Do čeho investovat

Pracovní deska dá kuchyni punc účelnosti i zajímavého vzhledu. Efektně vypadají typy silné kolem 4 cm, a to v takzvaném softformingovém provedení.

Hrany mají zaoblený tvar – oblý roh na konci doplněný stejně řešenými policemi vypadá vždy lépe než ostrý úhel. Podobně jako karosérie automobilu, kvalitní deska dokáže kuchyni vtisknout až luxusní charakter.

Nešetříme ani na dřezu, i tam, kde je myčka, se vyplatí typy s odkapní plochou a s takzvanou přídavnou vaničkou doplněnou cedníkem na těstoviny či zeleninu.

Přesto u nerezových dřezů, a to i u provedení, jež není tak náchylné na mechanické poškození, počítejme časem s poškrábáním.

Proto si oblibu získávají dřezy z umělého kamene, které jsou odolné vůči chemikáliím, ovocným šťávám i mechanickému poškození. Pravda, cena bývá vyšší, od sedmi tisíc korun výše, zato nám s největší pravděpodobností vydrží celý život. Bílý smalt se už téměř nepoužívá.

Z umělého kamene mohou být samozřejmě i pracovní desky. Ty pak nabízejí tzv. bezespárové řešení, které umožňuje velmi snadno udržovat čistotu.

Výška pracovní plochy s dřezem by se měla pohybovat kolem 90 až 105 cm, standardních 86 cm stačí pro osoby kolem 160, maximálně 165 cm vysoké.

Nepodceňme však ani výšku dřezu, jen o několik stupňů větší náklon nad dřezem při mytí nádobí končívá už po několika minutách bolestmi páteře.

Velká obliba rohových dřezů je velmi diskutabilní. Patří do vyšší cenové kategorie, nevyužijeme příliš horní a spodní skřínky. Než zvolíme toto řešení, doporučujeme zkusit se v některém studiu natáhnout až do rohu – dosáhneme tam vůbec? A totéž platí i o horní skříňce.

Zásuvky

Dopřejme si raději jinou atrakci – zásuvkové skříňky široké 60, 80, 90 či 120 cm vybavené takzvanými plnovýsuvy.

Lze je zcela otevřít, takže máme výborný přehled o uložených potravinách či nádobí, vše lze snadno a bez námahy vyjmout, velmi snadno se zde udržuje pořádek. Žádné pracné ohýbání, klekání a vstávání.

Přehledné zásuvky lze využít až do posledního centimetru – vystačíme si pak jen s několika horními skříňkami.

Je-li nám padesát a pořizujeme si novou kuchyni už do důchodu, neváhejme – přibývající léta tělu na pohyblivosti nepřidají.

Obdobně oceníme potravinové skříně vybavené výsuvnými regály s kovovými rámy nebo výsuvnými policemi.

Důležité maličkosti

Bílé kuchyně nahrazují v poslední době hlavně světlá provedení (buk, olše, jabloň, smrk, třešeň či javor), případně jemné pastelové barvy (vanilka, různé odstíny modré či zelené). Zvláštním případem jsou kuchyně, které přímo navazují na obytný prostor.

Tady je třeba vybírat velmi pečlivě, nežádoucí jsou bílé plochy chladniček i sporáků, dřez se často umisťuje za rampu, která je součástí takzvané ostrůvkové kuchyně podobně jako barový pult oddělující kuchyni od obytné části.

Toto řešení je náročnější na stavební úpravy (instalace odpadu a přívodu vody). U těchto kuchyní se také příliš nepoužívají klasické keramické obklady, ale desky z nerezu, mozaika, sklo nebo dřevěné obklady se speciální úpravou.

Horní skřínky se často zapouštějí do sádrokartonových rámů, aby splynuly se zdí a co nejméně evokovaly kuchyňské prostředí.

Mívají často výšku pouze 30 nebo 42 cm (skříňky s klasickým otvíráním bývají vysoké 58 či 88 cm).

Nejvyšší bývá mycí centrum – kolem 105 centimetrů, naopak varná plocha je i níže než 78 centimetrů nad podlahou. Důvod? Snadná manipulace s nádobím a rychlý přehled o hrncích na zadních plotýnkách.

Nižší skříňky lze umístit i nad sebou, ale pozor! Ergonomická pravidla říkají, že pohodlné a bezpečné ukládání a vyjímání nádobí zaručuje poslední police umístěná maximálně 185 centimetrů nad podlahou. Výšky jsou vůbec důležité.

Prostorově ideální je umístění ploch do L, U nebo souběžné.

Důležité je také řazení pracovních ploch. Pro praváka se doporučuje toto pořadí (bráno zleva):

mycí centrum (dřez),
přípravný prostor,
varná plocha (sporák).

Na začátku i na konci jsou umístěny odkladní plochy. Toto řazení odpovídá běžné přípravě jídla. Minimální pracovní plocha má být 60 cm, raději však 80 cm široká. Pohodlnější vaření umožňují různé závěsné programy. Vše od kořenek, krájecích prkének až po nože nebo cedníky je po ruce.

Foto archiv