Uzavřením venkovních prostor pomocí skel a rámů s patřičnými izolačními vlastnostmi lze snížit tepelné ztráty přilehlého pokoje i celého bytu.

Zasklený balkon či lodžie fungují zejména v zimě jako účinná izolace. Snížení úniku tepla z bytu může činit 20 až 50 procent. Přínosem bývá už pouhý fakt, že sklo chrání před deštěm a větrem.

V navazujících místnostech se rovněž sníží hlučnost a prašnost. Zasklení může též odradit zloděje od vloupání.

Co je třeba dobře promyslet?

Vše o zasklení

  • Zasklít lze i balkony nebo terasy bez střechy.
  • Většina systémů používá na zasklení sklo o síle 6 mm.
  • U rámových typů je možné osadit izolační dvojskla. Úspory tepla však dvojnásobné nebudou.
  • Skla instalovaného systému lze využívat jako klasická okna.
  • Můžete na ně instalovat žaluzie nebo nalepit bezpečnostní fólie.
  • Zasklení balkonu nebo lodžie je stavba, proto by i majitel rodinného domku měl zajít na stavební úřad a ohlásit ji. Stavební úřady zpravidla mají k dispozici prohlášení s požadavky. Některé dodavatelské firmy tyto formality vyřizují samy.
  • Dveře mezi balkonem a obytným prostorem by měly být otevřeny pouze tehdy, je-li v proskleném prostoru vyšší teplota než v interiéru.
  • V noci by dveře mezi zaskleným prostorem a interiérem měly zůstat zavřené.
  • V letních měsících se můžete setkat s opačným problémem, a to s nadměrným přehříváním. Tomu předejdete, když použijete stínící techniku, vhodné jsou zejména vnější zařízení.

Poměrně velké prosklené plochy musí odolat silným náporům větru.

Před zasklením byste proto měli nechat odborníky posoudit technický stav a únosnost stávající konstrukce balkonu, lodžie, verandy či terasy a jejího případného zastřešení.

Především z důvodů vlastní bezpečnosti byste měli volit systém, který splňuje normy a má k tomu osvědčení.

Nebezpečí však nemusí hrozit jen od větru. Železobetonová konstrukce balkonu někdy nebývá ošetřena tak, aby odolávala vysoké vlhkosti vzduchu. Právě ta může vzniknout, pokud v nových prostorách založíte zimní zahradu.

Proto je nutné takový zasklený prostor často větrat, případně se poradit s odborníkem, jak železobeton ošetřit.

Na kolik to přijde u balkonu

Zasklívání lodžií a balkonů je velice rozšířené a nabídka dodavatelských firem poměrně široká.

Nicméně ceny zasklení mohou být velice rozdílné — v případě balkonu to může být 2000 až 5000 Kč/1 m². Záleží na konkrétní situaci.

Cenu zčásti ovlivňuje také technické řešení a stav balkonového zábradlí, které se stane součástí zasklení.

Zasklení balkonu či lodžie obvyklé velikosti stojí asi 15 až 25 tisíc Kč.

V panelových domech lze náklady snížit množstevní slevou — pokud se všichni obyvatelé domu rozhodnou pro zasklení všech lodžií najednou.

Při výběru realizační firmy dejte na dobré reference od bývalých zákazníků a přihlédněte především ke kvalitě skel, kterými je v zasklívací systém osazován — sklo by mělo být silné minimálně 4 až 6 milimetrů.

Přesné informace o cenách snadno zjistíte v cenících na webových stránkách dodavatelských firem — stačí zadat slova „zasklívací systém“.

Samozřejmostí těchto systémů musí být příslušné certifikáty, zejména prohlášení o shodě a stavebně technické osvědčení.

Sklo s rámem, nebo bez rámu?

Zasklení balkonu či lodžie se v zásadě dělí na rámové nebo bezrámové. Každý zasklívací systém má přitom své výhody a možnosti použití.

Pozor na technický stav balkonu

Instalaci zasklívacího systému by měla předcházet revize současného stavu lodžie či balkonu. Je-li nevyhovující, měla by zasklení předcházet rekonstrukce balkonu, někdy i jeho zateplení.

Při rozhodování je nutno brát na zřetel technický stav balkonu či lodžie jejich konstrukci a rozměry.

Při volbě systému může výběr ovlivnit i případný požadavek stavebního úřadu na vzhled zaskleného prostoru a jeho soulad s okolím.

Ať už se rozhodnete pro ten či onen zasklívací systém, měli byste vědět, že každý z nich má nejen své výhody, ale také určité nedostatky. Například lze říci, že rámové zasklívací systémy mohou být dražší než bezrámové.

Cenu určují použité materiály

Zatímco u bezrámových zasklívacích systémů je téměř stoprocentně jediným použitým materiálem sklo, u rámových systémů určených pro balkony a lodžie je dalším materiálem hliník (přírodní, bíle lakovaný, eloxovaný nebo jinak barevný) na výrobu rámů.

Rámový systém

Pro rámový zasklívací systém se používá sklo (buď čiré o síle 4 až 6 mm, nebo izolační dvojsklo silné 16 mm) a nejčastěji zmíněné profily z hliníkových slitin. Ke zhotovení rámů se však mohou využít i jiné materiály a konstrukce podobně jako v případě oken — třeba dřevo nebo plasty.

Rámový balkonový systém může mít jedno až osm posuvných křídel, která obvykle pojíždějí ve spodní a horní kolejnici. Ve spodní kolejnici jsou otvory pro odtok dešťové vody. K odvětrání slouží průduchy mezi skleněnými tabulemi a kolejnicemi.

Hmotnost při výšce zasklení 1,5 metru činí na 1 metr 23 kg, při použití izolačního dvojskla síly 16 mm je při téže výšce zasklení hmotnost 40 kg.

Dostatečná těsnost celé konstrukce je zajištěna bočními uzavíratelnými profily a vertikálními profily.

Rámový systém chrání balkon či lodžii proti nepřízni počasí, před prachem a hlukem. Je uzamykatelný, a tak má i bezpečnostní význam.

Maximální rozměry rámového systému jsou 12x2,5 metru, avšak v kombinaci s pevnými okny mohou být i větší.

Rámové systémy umožňují otevření až tří čtvrtin plochy balkonu nebo lodžie. Skleněné tabule se dají v případě potřeby celé vysadit a balkon může být zcela otevřený.

Bezrámový systém

Díky tomu, že skleněné tabule nejsou opatřeny žádnou konstrukcí, nebrání žádný rám průchodu světla do místnosti. Pokud použijeme posuvná skla, dá se otevřít téměř celá plocha lodžie nebo balkonu.

Bezrámový systém se otvírá pouze v jediném místě, kde ho lze otočit na čepech plastových dílů směrem do lodžie.

V případě bezrámového systému jsou dominantním materiálem skleněné tabule s broušenými hranami o síle 6 mm. Sklo je vsazené do plastových profilů, které umožňují jednotlivé tabule otvírat a posunovat. Tento systém může mít dvě až šestnáct křídel. Vzhledem k tomu, že není zavěšený, přenáší celou svou váhu na spodní pojezdový profil.

Ke spodnímu a hornímu profilu lze připevnit plechové okapové lišty. Maximální rozměry zasklívaného prostoru jsou 12x1,7 m. Tyto rozměry se mohou zvětšovat v kombinaci s pevnými okny. Hmotnost 1 metru tohoto zasklení je 27 kg.

Větrání je nutné

Pokud zasklenou lodžii či balkon dostatečně nevětráte, mohou se prostory zapařit, okna se začnou rosit, a jestliže včas nezjednáte nápravu, mohla by se objevit i plíseň.

Zejména v horkých letních dnech je důležité větrat mnohem intenzivněji. Měl by vzniknout průvan – je třeba otevřít současně okno v místnosti a zasklenou lodžii či balkon. Pokud průvanu nedocílíte, vznikne tzv. skleníkový efekt, kdy je v bytě větší teplota než venku. Výsledkem by mohla být plíseň.

U bezrámových systémů je mezi jednotlivými okny několika­milimetrová mezera. Některé firmy ovšem nabízejí jako doplněk krycí lišty, které tyto odvětrávací skuliny utěsní. Pokud je využijete, je nutno větrat jiným způsobem.

Rámové systémy mají mezi tabulemi těsnicí kartáčky, ale postačí nechat mezi křídly milimetrovou mezeru. Při úplném zavření se větrání omezí, nicméně minimální odvětrání dál funguje: Vzduch proudí mezi křídlem a kolejnicí a skrz odvodňovací kanálek.

Stavební povolení

K zasklení balkonu či lodžie většinou nestačí ohlášení stavebnímu úřadu, ale je zapotřebí splnit dané požadavky a získat povolení. Na podrobnosti se informujte na příslušném stavebním úřadu.

V bytovém domě se předpokládá dohoda vlastníků všech bytových jednotek, aby zasklení balkonů působilo jednotně a vylepšilo vzhled fasády.

Foto archiv