Žehlení si můžeme usnadnit mj. volbou vhodné žehličky.
Zdroj: Evgeny Atamanenko / Shutterstock.com

Při žehlení většina lidí opakuje stejné chyby. Jak žehlit chytře a šetřit časem?

Žehlení má své zaryté odpůrce i zastánce. Někdo nežehlí vůbec, jiný je zase považuje za příjemnou relaxaci. Čas od času ovšem musí sáhnout po žehličce každý z nás. Poradíme, jak si žehlení usnadnit.

Stará žehlička na dřevěné uhlí.Pravdou je, že oproti našim předchůdcům máme práci s žehlením výrazně jednodušší. Například ve starověké Číně ženy prádlo vyhlazovaly ohromnými pánvemi naplněnými žhavým uhlím. Žehličky připomínající ty dnešní se objevily až v 15. století. Nahřívaly se na ohni, byly vyrobené z litiny, a tudíž i velmi těžké. Krejčí mívali speciální žehličky, které byly duté a vkládalo se do nich žhnoucí dřevěné uhlí. První elektrické žehličky se objevily koncem 19. století v New Yorku, ve velkém se ale začaly používat v USA i Evropě až po 1. světové válce.

Jak vybírat žehličku

Prvním krokem ke snadnému žehlení je výběr správné žehličky. Standardem je už dávno žehlička napařovací, kterou seženeme v nejrůznějších podobách i cenových relacích. Na co se zaměřit při výběru?

Napařovací žehličky s nepřilnavou žehlící plochou žehlení výrazně usnadní.

  • Zní to banálně, ale žehlička by nám prostě měla padnout do ruky. Dnes už takřka všechny přístroje splňují ergonometrické požadavky, každý ovšem máme jinou ruku, a tak nám může vyhovovat to, co by jinému mohlo vadit. Proto je jistější žehličku nakupovat v kamenném obchodě, kde máme možnost si ji vyzkoušet. Samozřejmostí by měl být dostatečně dlouhý kabel, který nás nebude omezovat v pohybu – měl by být dlouhý alespoň 2-2,5 m.
  • Nezanedbatelná je i hmotnost žehličky. Pokud nemáme žádná zdravotní omezení, měli bychom zvolit těžší žehličku, která prádlo vyhlazuje už díky své váze. Pokud naopak máme problém například se zády nebo rameny, bude vhodnější volbou tzv. parní stanice, kdy nádržka na vodu není součástí žehličky.
  • Kvalitu žehlení významně ovlivňuje příkon – čím je vyšší, tím rychleji se nažhaví žehlicí plocha a uvolňuje se více páry. Příkon by neměl být nižší než 1400 W, ideální je ovšem 2000 W a víc. S příkonem úzce souvisí intenzita a množství stále produkované páry – tzv. parní výkon, který udává, kolik gramů páry žehlička vypustí během jedné minuty provozu. Optimální je parní výkon 40-50 g/min, při vertikálním žehlení by to měl být víc než dvojnásobek těchto hodnot. Kromě toho by žehlička měla disponovat i funkcí zvanou parní ráz, při kterém se jednorázově vypustí větší množství páry. Jeho hodnota by měla být 100-200 g/min, využijeme ho hlavně při žehlení hodně pomačkaného prádla.
  • Žehlení značně usnadňuje kvalitní žehlicí plocha. U levnějších přístrojů se obvykle používá nerez, hliník nebo teflon. Tyto povrchy jsou méně odolné vůči poškrábání, na změnu teploty reagují pomaleji a mají kratší životnost. Odolnější jsou žehlicí povrchy keramické, smaltované nebo safírové, které vedou teplo lépe a rovnoměrněji a snadno kloužou po textilu.
  • Životnost žehliček prodlužují a žehlení usnadňují doplňkové funkce. Patří mezi ně odvápňovací systém (označovaný obvykle jako Anti Calc nebo Calc Clean), který předchází usazování vodního kamene, odkapávání vody při žehlení při nízkých teplotách zase zabraňuje systém Anti Drip (někdy také Drip Stop). Výhodné je, pokud žehlička umožňuje vertikální napařování, které využijeme při narovnávání závěsů či záclon nebo při žehlení jemných textilií.

Na praní záleží

Před praním otočíme všechno prádlo naruby. Doporučují to výrobci oblečení kvůli případnému blednutí barev, výhoda je to ale i při následném žehlení. Na značné části textilních materiálů totiž mohou při žehlení vznikat lesklé plochy, tímto způsobem předejdeme jejich vzniku na lícové straně.

Při praní snížíme počet otáček. Pokud nesušíme textil v sušičce, klidně postačí 700-800 otáček/min, které jsou vůči němu šetrnější. Při nižších otáčkách se textilní vlákna nelámou a prádlo se tolik nepomačká.

Aviváž nahradíte z domácích zdrojůPoužijeme aviváž. Ta prádlo změkčí a vyhladí, žehlení pak bude snazší. Pokud jsme odpůrci přemíry chemie, stejnou službu nám prokáže i kalíšek obyčejného octa, který nalijeme do nádobky na aviváž v pračce.

Vyprané prádlo před pověšením vytřepeme. Látka se tím vyhladí, natáhne a zbaví záhybů. Košile, halenky a trička věšíme na ramínka, ostatní oblečení připneme kolíčky na místě švů – zakryjeme tak jejich otisky.

Usušené prádlo složíme a vyžehlíme co možná nejdříve. Před žehlením je roztřídíme podle materiálů a žehlit začneme nejdříve textil, který vyžaduje nejnižší teplotu – žehlička se rychleji zahřívá než chladne.

Přeschlé a pomačkané textilie kropíme teplou vodou. Ta se do látek vsakuje rovnoměrněji a dobře zvlhčené materiály se snáze vyžehlí. Můžeme také prádlo sundat ze šňůry ještě trochu vlhké, žehlení bude ještě snadnější.

Vyžehlené prádlo necháme alespoň hodinu vychladnout. Pokud bychom je hned uložili do skříní, mohlo by se opět zmačkat nebo dokonce začít plesnivět.

Jak vyčistit připálenou žehličku?

I té nejzkušenější hospodyni se stane, že při žehlení textilii připálí. Na žehlicí ploše mohou zůstat připečené zbytky, které je třeba šetrně odstranit. Zakoupit můžeme speciální přípravky, které si s nimi poradí, jejich cena se ale pohybuje v řádu stokorun. Na odstranění připálenin postačí i obyčejná zubní pasta. Připálené zbytky co nejdříve setřeme vlhkým hadrem a žehličku necháme vychladnout. Na vychladlou žehlicí plochu naneseme trochu zubní pasty a jemnými krouživými pohyby připáleninu odstraníme. Pak povrch opláchneme vlažnou vodou, abychom odstranili zbytky pasty.

Pokud na žehlicí ploše vznikly hrubší připáleniny, které zubní pasta nedokáže odstranit, použijeme ocet. Žehličku mírně nahřejeme a žehlicí plochu očistíme hadříkem namočeným v octu. Poté opět povrch nezapomeneme opláchnout čistou vodou.

Akční letáky