Rajčata jsou balkonovou klasikou.
Zdroj: Shutterstock.com

Zasaďte místo květin do truhlíků zeleninu: Které druhy budou chutnat i zdobit?

K pěstování vlastní zeleniny přistupuje stále více lidí, i když se s veškerými plodinami musejí vejít třeba jen na dvoumetrový balkon. Kvetoucí letničky jsou tak stále častěji nahrazovány rajčaty, paprikami a hráškem, a když zvolíte správnou odrůdu, nepřijdete ani o estetickou stránku věci.

Dá se říci, že na balkoně lze vypěstovat veškeré druhy zeleniny, které k růstu nepotřebují hlubší půdu. Dýně Hokkaido se zde asi neujme, ale rostlin s mělkými kořeny a menšími plody je na výběr celá řada. Od ředkviček přes saláty a bylinky až po rajčata a cukety.

Nejprve ale musíme vzít v potaz orientaci balkonu a míru slunečních paprsků, které sem během léta dopadají. Asi nejvýhodnější světovou stranou pro pěstování zeleniny je západ, kde se ujme téměř všechno. Na straně jižní bývá slunce za parných dnů příliš intenzivní, a tak sem soustředíme spíš středomořské byliny a teplomilné druhy zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, cukety a okurky, přičemž musíme počítat s hojnější zálivkou. Na východě se obvykle daří jahodám, hrášku a většině bylinek, na stranu severní vyséváme saláty všech druhů, pažitku, medvědí česnek či petrželku.

Na severním balkoně si vypěstujete křupavý salát. Na severním balkoně si vypěstujete křupavý salát. Zdroj: Shutterstock.com

Nádoby, zemina a hnojivo

Když jsme si vybrali vhodné druhy, budeme k nim potřebovat odpovídající nádoby. Keramické květináče lákají rustikálním vzhledem a za tu dražší cenu stojí, avšak pro balkon mohou být zbytečnou zátěží. Nebojte se nakoupit levnější truhlíky plastové, případně zrecyklujte staré kbelíky a bedýnky, které jen omladíte barevným nátěrem. Pro jižní a západní balkony volte nádoby světlých barev – tmavé odstíny by přitahovaly slunce a rostliny by se přehřívaly.

Nákup substrátu se může prodražit, pokud ho kupujete po troškách. Stejně tak vaše peněženka nebude jásat, když budete kupovat pro každou rostlinu specifické hnojivo. Většina druhů zeleniny potřebuje živnou půdu obohacenou o kompost – tuto směs tedy berte jako základ a k tomu rostlinám dopřávejte univerzální tekuté hnojivo, se kterým by měly být rovněž svorně spokojeny. Výjimku tvoří bylinky, které se spokojí s chudší půdou a většinou se vůbec nehnojí.

Malá plocha nás od pěstování neodradí. Malá plocha nás od pěstování neodradí. Zdroj: Shutterstock.com

Zelenina chutná i dekorativní

Aby truhlíky nejen dobře chutnaly, ale také krásně vypadaly, je vhodné sáhnout po menších odrůdách, které neporostou až k sousedům nad námi. Balkonovou klasikou jsou keříčková rajčata typu cherry. Nádhernou podívanou poskytnou chilli papričky různých barev, se kterými je na rozdíl od sladkých paprik i méně práce, protože je nemusíme tolik hnojit. Jenom o něco více pálí...

Popínavým plodinám typu hrášek či fazolky připravíme oporu. Může to být mřížka u zdi nebo konstrukce z dřevěných tyček, která během léta působivě obroste. Mladé saláty a bylinky průběžně sklízíme či zaštipujeme, aby si udržely košatý vzhled a nevytáhly se do výšky.

A na závěr jsme si schovali jeden horký tip: jahodový špenát. Ačkoli tato rostlina s botanickým názvem merlík hlavatý nemá s jahodami ani špenátem nic společného, určitě stojí za zaznamenání. Vytváří totiž elegantní keříčky se zubatými lístky a červenými plody, se kterými lze nakládat stejně jako s jahodami či malinami, i když jsou chuťově méně výrazné. Jedlé jsou i listy, jimiž se dá v kuchyni nahradit špenát. Rostlina tedy přinese maximum užitku, a navíc se stane dokonalou ozdobou balkonu!

Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, region.rozhlas.cz, living.iprima.cz

Akční letáky