Než začneme řešit detaily, čeká nás rozhodování o domu, o jeho podobě a umístění na pozemku. Přitom už tady lze hodně získat a hodně ztratit.

Jednoduchost se vyplácí

Především bychom si měli pamatovat, že čím je dům a jeho tvar jednodušší, tím lépe. Zkušenosti ukazují, že veškeré ozdoby, jako jsou vikýře, arkýře, atypické rohy a další, se stávají slabým místem domu a zhoršují jeho tepelněizolační vlastnosti. Všechny atypické prvky zpravidla komplikují další úpravy a opravy.

Orientace domu

O celkové tepelné pohodě domu významně rozhoduje jeho poloha na pozemku a orientace ke světovým stranám.

Umístění domu však v praxi bývá zpravidla kompromisem mezi našimi požadavky, možnostmi parcely a okolní zástavbou, do které musí být stavba vhodně začleněna.

Ideální bývá, můžeme-li si dovolit na jih či západ umístit velké prosklené plochy, a naopak je omezit na severní straně.

Prosklení na jih či na západ dovoluje maximálně využívat sluneční energii; první paprsky na jaře a poslední na podzim zdarma vytápějí místnosti.

To samozřejmě oceníme pouze tehdy, když máme dobře regulovatelnou topnou soustavu, jejíž čidla vypnou kotel, jakmile dovnitř zasvítí slunce, a my tak vlastně začneme šetřit.

Ovládat sluneční paprsky

Počítáme také s tím, že zatímco v dubnu sluneční paprsky v bytě uvítáme, v červenci bychom se jich rádi zbavili. I na to už existuje recept. Zvolit můžeme buď některý z účinných venkovních systémů zastínění, nebo na tyto světové strany domu umístíme terasu či jiné posezení, které zastřešíme markýzou nebo pergolou porostlou popínavými rostlinami.

U vícepatrových domů lze stejným způsobem využít balkon. (V tomto případě však půjde o další stavební konstrukci, takže musíme dávat pozor, abychom třeba neporušili izolaci a podobně.)

Zatímco tedy na jaře a na podzim je slunce nízko na obloze, takže paprsky do oken proniknou, v létě, kdy je vysoko, se jim účinně postaví do cesty právě markýzy, pergoly i balkony a místnosti se tak nepřehřívají.

Uspořádání místností

Podle světových stran bychom také měli orientovat místnosti uvnitř domu. Na slunečné strany patří ty společenské, tedy

  • obývací pokoj,
  • pracovna,
  • jídelna.

Pozor ovšem na kuchyni!

Její okna by měla mířit na některou z chladnějších stran, neboť horko nebude dělat při vaření dobře nám ani chladničce, která zvýší spotřebu elektřiny, jakmile na ni bude svítit slunce. Stejně tak by měla na chladnější strany mířit spíž, která zpravidla na kuchyni navazuje.

Dětský pokoj

Umístíme ho raději na východ, aby malým dětem nesvítilo slunce do očí, když jdou spát třeba už v osm hodin. I když je pravda, a to platí i pro ložnice, že současné stínicí systémy dokážou v místnosti vytvořit téměř dokonalou tmu.

Jsou však případy, kdy toto rozvržení uskutečnit nelze − například když kolem domu vede z jedné strany rušná silnice nebo tam má soused dílnu a začíná pracovat v šest ráno. Pak je třeba místnosti, ve kterých spíme, orientovat na opačnou stranu a směrem do ulice situovat obývák, kuchyni nebo jídelnu.

Úložného místa není nikdy dost

Současný trend preferuje domy nepodsklepené. Vybudovat suterén je poměrně drahé, může to přijít na dvě stě tisíc korun i více. Ovšem pro dům jde o velké plus a jsou to rozhodně dobře investované peníze. Sklep totiž nabízí množství úložných prostorů. A protože jsme národ shánčlivý, místo se vždycky hodí. Sice nám je nabídne i půda, ale ta je mnohem hůře přístupná.

Zahradní domek také dobře poslouží jako skladiště zahradní techniky, zimních pneumatik a sportovního vybavení, ale sklep má výhod více:

  • je propojený s domem, takže pro uložené věci dojdeme suchou nohou,
  • teplota v něm je poměrně konstantní, takže poslouží i k uchovávání úrody ze zahrady,
  • snadno zde vytvoříme technické zázemí.

Rozhodně by tu neměla chybět malá koupelna nebo aspoň umyvadlo na mytí jak psích nohou, tak třeba štětců po natírání nebo špinavých bot.

Garáž ano, nebo ne?

Pro dnešní moderní auta není garáž nutná, stačí mít na pozemku stání s přístřeškem, ale uzavřená garáž vedle auta navíc umožňuje skladovat jízdní kola, zahradní nářadí a podobně.

Kvůli nižším pořizovacím nákladům se dnes mnozí projektanti snaží umístit garáž a technické zázemí nad zem do jednoho křídla domu a propojit je s obytnou částí, abychom třeba mohli nákupy vyndávat z auta rovnou do bytu.

Velmi často se však stává, že z garáže nevstupujeme do zádveří, ale na chodbu, která je společná pro obývák nebo kuchyni, což není moc praktické. Nejenže nosíme do bytu špínu, i když se přezouváme, ale cítíme pachy benzinu, barev a dalších věcí, které se běžně v garáži skladují.

Potřebujeme však garáž? Zvláště pokud máme dům umístěný na pozemku daleko od příjezdové komunikace a museli bychom k němu budovat několik desítek metrů dlouhou cestu, můžeme se vzdát pohodlí a vyčlenit místo pro auto jinde.

Garáž, nebo lépe jednoduchý přístřešek chráněný ze severu a ze západu, odkud přicházejí nejčastěji vítr a déšť, lze postavit třeba hned u plotu. Neřeší to ovšem ukládání věcí.

Tajemství ukrytá ve zdi

Od začátku je třeba mít také jasno o tom, co se bude dít ve zdech – tedy o elektroinstalaci, vodovodním řadu, rozvodech internetu a kabelové televize nebo telefonu. Tento problém přitom řeší nejen majitelé novostaveb, ale také každý, kdo se rozhodne pro rekonstrukci.

Stejně tak počet elektrických zásuvek a vypínačů. Zde se řada z nás dopouští chyby, když si jich pořídí málo a pak lituje. Typickým příkladem je kuchyně – jedna či dvě zásuvky za pracovní deskou a dvě v rozích rozhodně nestačí. Vždyť kolik spotřebičů budeme muset zapojit: chladničku, mikrovlnku, elektrickou troubu, myčku, kávovar, konvici, mixér, topinkovač – a najednou zjistíme, že bychom těch zásuvek potřebovali nejméně deset.

Ač dům navrhuje projektant, nečekejme, že užitečné detaily za nás vyřeší on; počet zásuvek a jejich rozmístění bychom měli určit sami.

Rozdvojky sice pomohou, ale může to být nebezpečné, protože zásuvky mají své vlastní okruhy a jsou jištěné na určité výkony, takže zapojíme–li na jednu zásuvku několik spotřebičů najednou, můžeme vyhodit pojistky.

Podobně bychom neměli šetřit na vypínačích, třeba v ložnici nebo v dětském pokoji rozhodně oceníme kromě toho hlavního u dveří ještě druhý či třetí umístěný u postele.

Nadstandard, který potěší

Ještě před stavbou bychom si také měli rozmyslet, zda chceme

  • klimatizaci,
  • centrální vysavač
  • nebo třeba shozy prádla – tedy jakési potrubí, kterým se prádlo dostane z koupelny do suterénu, kde je prádelna a sušárna.

Pozor také na umístění bojleru. Zde je důležité, aby byl co nejblíže koupelně a kuchyni. I když jej třeba budeme muset ukrýt do nějaké skříňky. Rozhodně bychom neměli opakovat chybu domů ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se instaloval do sklepa a teplá voda se odtud vedla i dvě patra. Čekání na teplou vodu nás pak může vyjít draho. Z kohoutku totiž při plném výkonu vyteče až patnáct litrů za minutu, ročně tak můžeme bez užitku vypustit do umyvadla stokoruny.

Foto archiv