Jací jsou v naší republice nejčastější paraziti, před kterými bychom své domácí mazlíčky měli chránit? Podle veterinářky Zuzany Svobodové jsou to především následující:
1. Klíšťata
V České republice se nejvíce setkáváme s klíštětem obecným (Ixodes ricinus) a v teplejších, vlhkých oblastech v okolí vodních zdrojů s pijákem lužním (Dermacentor reticulatus). Klíště obecné je aktivní od března do konce října, přičemž jeho nejsilnější sezonou je přelom května a června a pak přelom září a října. Psy i člověka nejčastěji napadají dospělci klíšťat. Klíště obecné je přenašečem boreliózy, anaplazmózy a viru klíšťové encefalitidy.
Piják lužní přenáší v našich podmínkách nejčastěji babeziózu psů. Onemocnění psů přenášená klíšťaty mohou mít závažné klinické příznaky, diagnostika nemusí být snadná, jejich léčba je náročná a mohou ji doprovázet různé komplikace. Samičky obou zmíněných druhů klíšťat, které se u nás běžně vyskytují, navíc produkují toxin, který ve větším množství způsobí těžkou slabost až neschopnost pohybu – zvířeti ochabnou pánevní končetiny. V krajním případě mohou zvířeti ochrnout dýchací svaly, takže se udusí. Nakažená klíšťata navíc znamenají i riziko pro chovatele, protože se na něj při odstraňování klíštěte může přenést borelióza. K odstraňování klíšťat proto vždy používáme ochranné rukavice.
Jedinou spolehlivou ochranou psa je prevence, proto bychom si měli dobře vybírat mezi dostupnými přípravky proti klíšťatům a volit ty nejúčinnější a z hlediska aplikace nejbezpečnější.
Na našem trhu jsou k dispozici různé přípravky – obojky, spreje, spot-on přípravky, tablety, jejichž účinnost může být různá, velmi záleží na naší osobní zkušenosti i míře pobytu psa v přírodě. Pokud chceme dlouhodobější účinnost, jsou tu například žvýkací tablety, které psa ochrání až na pět týdnů.
2. Blechy
Blechy jsou vůbec nejčastějším kožním parazitem psů. V našich podmínkách se u psů nejvíc setkáváme s blechou kočičí. Napadení blechami znamená pro psa intenzivní svědění, pes se škrábe, okusuje si tlapky, postižená místa se mohou zanítit. I jediná blecha v srsti psa u něj může vyvolat tzv. alergii na bleší kousnutí. Projevy této hypersenzitivní reakce jsou různé, ale nejčastěji pozorujeme silně svědivou vyrážku (drobné pupínky, vřídky, šupiny) a ztrátu srsti na zádech a nad kořenem ocasu.
Blechy jsou navíc mezihostiteli tasemnice psí. Zbavit se blech nemusí být ani v dnešní době nijak snadné. Spolehlivými přípravky proti blechám je nutné ošetřit všechna chlupatá zvířata v domácnosti a důkladně vyčistit celý byt (vyluxování a vyčištění koberců a čalouněného nábytku, postřik speciálními spreji, vyprání pelechů atd.).
Přípravků proti blechám je na trhu obrovské množství a liší se nejen aplikační formou (spreje, spot-on přípravky, obojky, tablety), ale i obsaženou účinnou látkou. Oblíbené jsou ochucené žvýkací tablety s účinností nejen proti blechám, ale i proti klíšťatům a dalším parazitickým roztočům, které jsou také doporučovány jako součást komplexní léčby alergie na bleší kousnutí.
3. Roztoči
Strupovka ušní (Otodectes cynotis) je malý roztoč, způsobující ušní svrab, a lze jej pozorovat v zevním zvukovodu pouhým okem (malé bílé pohyblivé tečky). Napadení ušním svrabem vede k zánětlivým změnám a hromadění tmavého, voskovitého výpotku v uchu. Pes s ušním svrabem si škrábe uši a intenzivně potřásá hlavou. Léčba ušního svrabu podáváním speciálních ušních kapek nemusí být vždy účinná, spíše pes dostane celková antiparazitika ve formě spot-on přípravků nebo žvýkacích tablet.
Trudník psí (Demodex canis) je parazit doutníkovitého tvaru žijící v chlupových váčcích, který způsobuje onemocnění kůže zvané demodikóza psů. Je to časté onemocnění štěňat a mladých psů, které se projevuje vypadáváním srsti a zarudnutím postižené kůže. Onemocnění nemusí být svědivé. Pokud má zvíře dobře fungující imunitní systém, většinou se vyléčí samo. U starších zvířat souvisí vznik demodikózy často s dalším souběžně probíhajícím onemocněním ovlivňujícím imunitní systém. Léčba těžších forem je možná podáním celkově působících léků. Většinou dojde k rychlému ústupu potíží, ale zvíře zůstává celoživotním nosičem demodikózy a feny mohou parazity přenášet na svá novorozená štěňata.
Zákožka svrabová (Sarcoptes canis) je původcem svrabu (prašiviny) psů. Je to extrémně svědivé, nakažlivé onemocnění psů postihující zpočátku málo osrstěná místa: ušní boltce, hřbet nosu, slabiny, okolí kolenního a loketního kloubu, hrudní kost. Onemocnění může být doprovázeno zánětem kůže, mokváním, vznikem strupů a ztluštěním pokožky. Zákožky jsou paraziti o velikosti 0,2 mm, kteří potřebují ke svému vývoji hostitele (psa). Žijí v kůži, ve které si budují chodbičky na ukládání vajíček, živí se tkáňovým mokem. Psi se nakazí kontaktem s postiženým zvířetem (u loveckých psů od lišky a další zvěře) nebo nepřímo chovatelskými potřebami (hřebeny, kartáče, deky, pelechy). Diagnostika i léčba svrabu by měla být svěřena do rukou zkušeného veterináře. V minulosti bylo nutné celé zvíře ostříhat a opakovaně koupat v účinných přípravcích. Dnes stačí podávat bezpečná, celkově působící antiparazitika ve formě spot-on přípravků nebo ochucených tablet.
Dravčík psí (Cheyletiella yasguri) parazituje zejména na štěňatech. Žije na povrchu kůže, živí se tkáňovým mokem a velmi rychle se pohybuje (tomuto onemocnění se někdy říká pochodující lupy). Onemocnění je velmi nakažlivé pro ostatní zvířata a vzácně i pro lidi a projevuje se silným celotělovým svěděním. V srsti postižených zvířat nacházíme velké množství kožních šupin.
Ochrana psů proti vnějším parazitům
Na ochranu psů před vnějšími parazity lze využít různé ektoparazitární přípravky v různých aplikačních formách (spreje, obojky, spot on, tablety). Majitelé psů by měli vybírat uvážlivě, poradit se se svým veterinářem a zohlednit věk zvířete, bezpečnost a účinnost přípravku a bezpečnost aplikace. Spreje by se například neměly aplikovat cca dva dny před a dva dny po koupání a je nutné vždy přesně dodržet doporučení výrobce, co se týče podání – počet stisků na hmotnost zvířete, rovnoměrná aplikace na celé tělo atd. Antiparazitární obojky je potřeba důkladně upevnit, aby je pes neztratil, a jsou účinné jen tehdy, pokud je má zvíře stále na sobě.
Antiparazitární přípravky ve formě spot-on (tekutina balená v plastových ampulkách) se aplikují přímo na kůži mezi lopatky, popř. na celá záda. Psa bychom neměli v místě aplikace hladit, dokud se přípravek nevstřebá. Účinná látka se prostřednictvím kožního mazu dostává hlouběji do kůže a odtud se postupně uvolňuje zpět na povrch, kde odpuzuje nebo usmrcuje případné parazity.
Nejmodernější a nejúčinnější formou ochrany jsou v současné době určitě ochucené tablety. Obsahují malé množství účinné látky, které zajištuje velmi vysokou ochranu, a přitom jsou pro zvíře šetrné.
Na závěr je třeba zdůraznit, že v boji proti zevním parazitům nestačí pouze správná ochrana samotného zvířete, ale též důkladné vyčištění prostředí, ve kterém zvíře žije. To znamená vyprat všechny pelíšky a deky, důkladně vymýt a vydezinfikovat boudy a kotce a ošetřit je vhodnými prostředky.