Druh obalu nesouvisí s kvalitou obsahu
Soudek, krabice na víno, kanystr, láhev – ať už ho zakoupíte či dostanete darem jakkoliv, platí rčení: Nesuď knihu podle obalu!
Pamatujete éru tzv. „krabicáků“? Jednalo se o levná vína nižší kvality, prodávaná v krabicích. Ačkoliv jsou tato vína stále na trhu, už dávno neplatí, že v krabicích jsou k dostání pouze nepříliš kvalitní vína.
Naopak – v krabicových obalech lze zakoupit vína velmi kvalitní. Oblíbené jsou kartonové obaly, opatřené kohoutkem pro snadné stáčení. Tyto obaly obsahují speciální sáček, díky kterému víno vydrží déle čerstvé. Krabicové obaly jsou využívány i těmi nejlepšími vinaři, takže rozhodně neplatí, že kartonový obal = nekvalitní víno. Dnes zkrátka obal neurčuje kvalitu nápoje – můžete narazit na draze vypadající láhev s pěknou etiketou, jejíž obsah však může být mírně řečeno „obyčejný“.
Na počátku bylo… víno
Jedná se o jeden z prvních výrobních produktů lidstva – nejstarší důkazy o pěstování hroznů vína jsou staré 14 000 let! Kdo by však čekal, že tyto důkazy pochází ze starého Egypta, nebo Řecka (starověcí Řekové měli boha vína a oslav – Bakchuse), mýlil by se. Tyto důkazy totiž pochází z oblasti Ženevského jezera, tedy ze srdce Evropy.
Nejstarší písemná zmínka o víně pochází z Bible, kdy dle Starého zákona „Noe pak obíraje se zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se a obnažil se uprostřed stanu svého.“ – jedná se tedy i o nejstarší písemnou zmínku o opilém člověku (a o vlivu alkoholu na chování člověka) – což však samozřejmě neznamená, že to byl první opilec na světě. Zcela určitě jich bylo mnoho dávno před Noemem.
Víno hrálo a dosud hraje důležitou roli v mnoha kulturách. Jde o nezbytný doplněk mnoha společenských událostí – od náboženských obřadů po okázalé slavnosti. Jde o nezbytnou součást stolování a některé pokrmy se bez něj neobejdou.
Stolní víno? Zapomeňte!
Označení „stolní víno“ sloužilo pro vína nejnižší kategorie z hlediska cukernatosti. Neznamená to však, že se musí jednat o víno nízké kvality. Lze jej vyrábět z hroznů, které mají původ v cizině, a navíc tyto hrozny nemusí být primárně určeny k výrobě vína. Je možné je doslazovat a chemicky stabilizovat. Kategorie stolních vín je zakázáno označovat ročníkem, vinařskou oblastí či odrůdou.
Vhodné je k běžnému stolování. S označením „stolní víno“ se však jen tak již nesetkáte, protože Evropská unie ho neuznává.
O příčku výše se pak nachází víno zemské (zde je důležitý původ hroznů). Dále pak jsou vína jakostní (výroba vína musí být provedena v oblasti, kde byly hrozny sklizeny) a vína s přívlastkem, která se rozdělují na další kategorie a která musí splňovat řadu přísných kritérií.
Z našich luhů a hájů
Pojďme se podívat, jak to bylo s vínem v naší zemi.
Je dost pravděpodobné, že prvními pěstiteli vína na našem území byli Keltové. První zmínky se však vztahují k Římanům a sice k římské legii, která měla základnu na jižní Moravě u obce Mušov.
V 9. a 10. století našeho letopočtu se výroba vína stala rozšířenou záležitostí. Starým Slovanům z Velkomoravské říše víno sloužilo především k liturgickým účelům a úzce souviselo se šířením křesťanství.
Za zlatý věk vinic bývá považováno 14. a 16. století n. l. V těch dobách vinice obklopovaly řadu měst a především klášterů. Velkou zásluhu na rozvoji vinařství měl český král a římský císař Karel IV.
V dobách baroka bylo víno také velmi oblíbeným nápojem. Své by o tom mohl vyrábět hrabě František Antonín Špork, který toho času nechával pouštět fontánami na svém panství místo vody víno. Řeč je o areálu bývalého špitálu v Kuksu, kde tradice pěstování vína a s tím spojené slavnosti vinobraní byly v nedávné době obnoveny. Jak to vypadá, když po kamenných kaskádách schodiště teče místo vody víno, se může každoročně podívat každý z vás.
Víno bylo a je jedním z nejoblíbenějších nápojů po celém světě. Ovšem jestli je v něm pravda, na to už musíte přijít sami!