Marie Lucová
Před zazimováním zahrady byste měli přistoupit k prořezání či zastřižení ovocných stromů a dřevin. Rozhodně se nepouštějte do žádných radikálních akcí, protože na podzim se listnaté stromy ukládají k zimnímu spánku a rány způsobené prořezem by se nemusely dobře zahojit. Obecně platí, že pro výchovný, prosvětlovací i omlazovací řez je ideální konec února a začátek března. Na podzim se proto zaměřte především na větvemi obtěžkané stromy, kterým se nedostává dostatek světla. Bez zásahu by nemusely mít na jaře dost síly k vyrašení nových pupenů. Stejně tak je potřeba zbavit stromy a keře suchých, odumřelých nebo nemocných větví, které je zbytečně oslabují.
Na vaši pomoc čekají také stromy, které zasáhla tzv. rakovina. Napadená místa odstraňte pilou a dlátem a kompletně odřežte silně napadené větve. Řezné rány uzavřete štěpařským voskem. Ovocné stromy nezapomeňte ochránit před mravenci a housenkami. Nejnebezpečnější jsou píďalky podzimní a vlnatky krvavé. Spolehlivým pomocníkem jsou lepové pásy, které upevníte na kmeny stromů.
Zkontrolujte, v jaké kondici je váš volně rostoucí živý plot, odstraňte suché větve a případně také regulujte jeho prorůstání do prostoru. Už jistě víte, že tvarované živé ploty jsou náročnější a požadují pravidelnou péči a sestřih brzy na jaře, i nyní, v podzimním čase. Uschlých větviček musíte zbavit i stálezelené dřeviny nebo jehličnany. Pokud jste neprovedli jejich zastřižení na jaře, čeká vás právě nyní. Postarejte se jen o mladé větve, řezu dřevnatých částí se vyhněte. Při stříhání začněte nejprve s bočními stěnami, které se u opadavých plotů stříhají tzv. našikmo. A ještě něco – po úpravě živého plotu rostliny vždy zalijte, i když jde o suchomilné druhy.
Maliník, ostružiník, angrešt
Po sklizni čekají na vaši péči také bobuloviny. Stromky a keře musíte zbavit starých větví a slabých výhonů, které by nevyzrály. V případě angreštu a rybízu odstraňte staré a odplozené výhony, každý rok zhruba třetinu. Nejlepší ovoce přinášejí jednoleté, maximálně dvouleté výhony světlehnědé barvy.
Angrešt poslední roky decimuje hnědé (dříve americké) padlí angreštu. Rad, jak si s touto chorobou poradit, najdete spoustu. Rostlinolékař a zahrádkář Jan Rod je přesvědčen, že jeho angreštu se padlí vyhýbá díky správnému prořezávání. Tady je návod: Výhony, které tvoří hlavní ramena, každý rok zkracujte na šest pupenů, postranní na dva až tři pupeny, výhonky zahušťující korunku odstraňte.
U maliníku a ostružiníku ponechte při prořezu pouze jednoleté mladé výhony, jejichž nevyzrálé konce lze mírně krátit. Zbavit se opět musíte odplozených výhonů. V případě maliníku závisí podzimní prořez také na tom, jestli pěstujete jednou, nebo dvakrát ročně plodící odrůdu. Odborníci doporučují pěstovat obě. Budete si pak moci pochutnávat na malinách jak v létě, tak na podzim. Jednou plodící maliníky plodí na výhonech vyrostlých v loňském roce. Jakmile vyrostou plody, výhony odumřou, musíte je proto na podzim odstřihnout u země, zároveň však raší nové, které budou plodit příští rok. Naproti tomu maliny v případě remontantní, dvakrát plodících odrůd rostou na koncích nových výhonů. Když je ostříháte, máte postaráno o bohatou sklizeň v příštím roce. Kanadské borůvky ošetřete podobně jako rybíz, ponechte jednoleté a dvouleté výhony, staré odstraňte. Jen mladé, dobře osluněné výhony vám budou přinášet voňavé a lahodné ovoce.
Nezapomeňte u všech bobulovin doplnit zásobu živin, zejména fosforu a draslíku, proto své stromky a keře pohnojte vyšší dávkou doporučeného vícesložkového hnojiva. Přirozeným zdrojem živin je dobře uleželý kravský nebo koňský hnůj. Stačí malá hromádka. Dobře poslouží také uleželý kompost. Budoucí úrodě prospěje závlaha, ke kořenům můžete také přihrnout mulč nebo posekanou trávu.
Hnojení a mulčování
Výživu pochopitelně potřebují také vaše záhony. Skvělým pomocníkem jsou už zmíněný hnůj, rašelina či kompost. Dlužno však připomenout, že některé rostliny hnojení nesnesou. „Hnůj zarývám tam, kde příští rok vysázím náročné rostliny – třeba kedlubny nebo okurky. Decentně přihnojuji tam, kde chci sít mrkev. A zásadně nehnojím půdu, kde budu pěstovat cibuli nebo česnek,“ doporučuje Jana Poncarová, autorka blogu Pěstuj zeleninu. Obecně prý stačí na metr záhonu dvě kila hnoje.
V záhonu, který pohnojíte na podzim, si bude příští rok libovat také květák, kapusta, zelí, rajče, lilek nebo tykve. Živiny půdě vrátí mulčování – přiláká žížaly, které ji načechrají. Je to snadné, protože využijete shrabané listí nebo posečenou trávu. „Záhon napřed zbavíte plevele, zeminu načechráte, nejlíp rycími vidlemi. Potom jej pokryjete vrstvou mulče, stačí asi pěticentimetrová vrstva. Mulč hráběmi zatlačíte lehce do země,“ radí Jana Poncarová. Přes zimu se rozloží, a když ne, tak ho jednoduše shrábnete a dáte na kompost.
Další možností je stále populárnější zelené hnojení. Některé rostliny, například měsíček lékařský, svazenka, hrachor, jetel nebo bob, totiž umí půdu obohatit o potřebné živiny, ochrání půdu před vysoušením sluncem, vymývání živin deštěm či erozí. Kořínky půdu načechrají a provzdušní, mikroorganismy je budou milovat. Současně zelené hnojení pomáhá půdě od únavy. A na květech si ještě pozdě na podzim pochutnají motýli nebo čmeláci.
Šikovní pomocníci
Rýč, hrábě, kultivátor, pilka, nůžky nebo vysavač na listí. S těmito pomocníky vám půjde úklid zahrady od ruky jedna radost.
Přemýšlíte, jaké nůžky si pořídit? Při výběru se zaměřte hlavně na délku ramen, jejich tvarování s ohledem na vaše ruce a samozřejmě na celkovou robustnost konstrukce nůžek. Jednoruční nůžky jsou vhodné pro mladé výhony, obouruční nůžky nebo zahradní pilka pak pro silnější výhony. Použít lze také univerzální nebo teleskopické zahradní nůžky. Ostří může být jednostranné, které se hodí na suché a tvrdé dřevo, nebo oboustranné, které se hodí pro mladé, zelené výhony a lze jím odstřihnout větev přímo u kmene. Na podzimní prořezávání stromů nepoužívejte motorové pily ani jiné stroje, které by způsobily příliš hluboké řezy v nesprávném úhlu.
Podzimní práce zahrnují odklizení spadaného listí ze zahrady. Kromě klasických hrábí vám pomohou zahradní vysavače, které fungují podobně jako ty domácí. Na hřídeli hnacího motoru mají umístěný ventilátor se speciálním tvarem lopatek, které vytvářejí podtlak. Lopatky zároveň slouží k nadrcení listí, jehož objem se po rozsekání sníží asi na čtvrtinu. Vzniklá drť se následně hromadí ve sběrném vaku. Většina zahradních vysavačů může po odstranění sběrného vaku, demontáži nasávací trubice a nasazení speciální trysky fungovat i jako výkonný fukar. S ním je možné listí shromažďovat na hromady nebo ho vyfoukávat z nedostupných míst či okapů. Elektrické vysavače bývají lehčí a tišší, na rozlehlejší zahrady se hodí spíš benzinový vysavač. Vybraný stroj musí však disponovat silným motorem, jinak od země neodlepí navlhlé listí. Praktický je také stroj s plynulou nebo stupňovitou regulací výkonu.