Češi se ve velkém vrhají do instalací solárních panelů tam, kde by už měly hezkou řádku let být – na střechy svých domů, provozoven a výrobních hal. Podle statistik Solární asociace bylo v Česku v loňském roce připojeno 33 760 solárních energetických zdrojů! A to je už docela slušné číslo. Dlouho očekávaný boom menších decentralizovaných zdrojů energie je tady. Ovšem s tímto masivním rozvojem přichází i první problémy.

Elektrická distribuční síť naráží na své limity

Velkému počtu menších solárních elektráren přestává v některých regionech stačit kapacita elektrické distribuční sítě. Zatímco dříve bylo připojení solární elektrárny k distribuční síti obvykle bez problémů. Dnes už musí někteří žadatelé o připojení počítat s tím, že nebudou moc u své elektrárny prodávat přebytečnou elektřinu. Nebude jim umožněna možnost přetoku do distribuční sítě.

Velké rozšíření elektráren s přetokem způsobuje rizika jako jsou poruchy sítě, nestabilitu dodávek elektřiny a také možnost poškození spotřebičů ostatních zákazníků vlivem přepětí. A není to malý problém. „Přetok do sítě o výkonu jedné běžně instalované domácí elektrárny je totiž v poledne všedního dne schopen pokrýt spotřebu až 30 domácností. U obcí s větším zastoupením výroben mohou být potom toky výkonu způsobené výrobnami značné,“ vysvětluje Milan Krátký ze společnost EG.D.

Problém se týká hlavně některých regionů. "Na našem distribučním území tento problém zaznamenáváme hlavně v oblasti jižní a jihovýchodní Moravy, kde už je celkový instalovaný výkon solárních elektráren poměrně vysoký," popisuje Tomáš Kolacia z distribuční společnosti EG.D.

Případné výraznější posilování sítí pro připojování solárních elektráren s přetokem je omezeno. Sítě nízkého napětí v EG.D totiž dosahují délky srovnatelné s obvodem Země kolem rovníku, a to je přibližně 40 000 km. Reálně ale lze rekonstruovat či postavit asi 900 km vedení ročně. Pro představu, společnost EG.D plánuje v následujících třech letech do modernizace sítí investovat více než 25 miliard Kč.

Domácnosti mají jednodušší situaci

V případě nedostatečné kapacity elektrické sítě existuje možnost vhodná pro domácnosti, ty totiž mohou svoji elektrárnu připojit jako mikrozdroj. Ten musí splňovat podmínku pouze minimálních přetoků vyrobené elektřiny do distribuční sítě. To předpokládá, že provozovatel všechnu vyrobenou elektřinu sám spotřebuje.

Vylepšení elektrické sítě není jednoduchý úkol

Modernizace sítě znamená především posílení její kapacity, tedy nárůstu reálné možnosti přenášet více elektřiny. A to především během období, kdy solární elektrárny vyrábí na plný výkon. Toho lze dosáhnout kabelizací stávajících nadzemních vedení, případně rozšířením stávajících kabelových vedení o vedení větších průřezů. Většinou je rovněž nutné postavit novou distribuční trafostanici včetně kabelového vedení vysokého napětí 22 kV, ideálně co nejblíže odběrným místům.

Na všechny tyto činnosti musí mít distributor územní rozhodnutí a projednaná věcná břemena. V případě nových distribučních trafostanic je nutné i vykoupit pozemky pro jejich výstavbu. Z těchto důvodů je modernizace sítí dlouhý a náročný proces, který v případě rozsáhlejších staveb trvá průměrně 3 roky, někdy i více. Samotná stavba pak z uvedené časového horizontu zabere řádově sotva pár týdnů, maximálně měsíců.

Kromě modernizací sítí nízkého napětí je často nutné posilovat i nadřazené soustavy vysokého napětí. Vše je to běh na dlouhou trať. „Posílení sítě tak, aby lépe zvládala masivnější připojování mikrozdrojů je z pohledu našich kapacit práce na řadu let. A je nutné také doplnit, že ani u kompletně rekonstruovaných sítí, není technicky možné garantovat u 10 kW elektráren přetoky na každém odběrném místě,“ shrnuje Milan Krátký z EG.D.

Článek vznikl ve spolupráci s webem Byznys a Energie, kde si o využití energie ze slunce můžete přečíst více.