Zdroj: Unsplash

Šipky jsou pro každého, kdo má dvě ruce a dvě nohy

Když se řeknou „šipky“, vybaví se nám hospoda. Ale už dávno není hra a sport šipky jen vybavením  hospod. Hrají se na světové úrovni, i když mezi světovou elitou šipkařů nenajdete téměř nikoho, kdo by v šipkách začínal jako malé dítě, tak jako třeba atleti nebo hokejisté. Doba pokročila a šipky se staly opěvovaným sportem.

Světoví šipkaři jsou bodří chlapíci a většinou mají lehce nesportovní postavu. No vlastně mají postavu ekvivalentní pravidelným návštěvníkům hospod, protože odtamtud sport šipky vzešel. Šipkaři mají za sebou většinou drsný život, rukodělnou pracovní kariéru a nejsou nejmladší. Mají už ale své nástupce, kteří vlastní od pubertálních let terč pověšený ve svém pokoji, šipky hází místo školních úkolů a mají své celebrity, které prošlapali šipkám cestu na výsluní sportu. Světovým ikonám je okolo padesáti let, jejich nástupcům, kteří teď září, je okolo třiceti let. Když třeba dnes ve vyhledavači napíšete“ Michael van Gerwen“ na prvním místě se vám hned objeví Wikipedie se záznamy o tomto hráči a další internetové zmínky o něm.

Mezi profi hráči šipek najdeme spoustu zajímavých zaměstnání, které před svou kariérou šipkaře vykonávali.  Právě například Michael van Gerwen měl vysněnou dráhu profesionálního fotbalisty, ale jeho výsledky nebyly kdovíjaké a raději než fotbal házel šipky se svými dvěma kamarády. Pracoval jako pokrývač a třeba Rob Cross, než se stal profesionálním sportovcem, pracoval jako elektrikář. Odtud také pochází jeho přezdívka „Voltage“. Například James Wade – nejmladší hráč na světě, který vyhrál major PDC turnaj World Matchplay, dříve pracoval jako mechanik. Najdeme i takový případ jako je celebrita Michael Smith, který studoval vysokou školu a místo poslední zkoušky se rozhodl, že pojede na šipkový turnaj.

Téměř žádný ze slavných hráčů, kteří jsou už v šipkařském důchodu a užívají si desítky milionů na svých kontech, jež vydělali za své veleúspěšné kariéry, nebyl profi šipkařem. Zmiňme třeba Phila Taylora, který ani nedokončil střední školu a pracoval jako dělník. Až ve čtyřiceti letech se stal světově známým Dennis Priestley, který do té doby obchodoval s černým uhlím. Ve čtrnácti letech odešel ze školy také Eric Bristow, pracoval jako zedník a v osmdesátých letech pak zazářil jako šipkař.

Z těchto informací a příběhů o slavných hráčích plyne jedna věc a to ta, že příznivec a milovník hry šipky nemusí házet a hrát šipky od školních let. Dobrým, ne-li prvotřídním hráčem se můžete stát i v dospělém věku. Šipky jsou sport, který nevyžaduje speciální prostor, žádné zvláštní finančně náročné potřeby, čas na trénink a na hru si můžete určit sami podle svých preferencí. A navíc: Je to více zábava než dril a i proto se šipky staly celosvětově oblíbené.

Akční letáky