Vždy jsme snili o víkendové chatě, která by ležela ve vrcholových horských partiích, kde bychom mohli v zimě jezdit na běžkách a v létě na kolech. Rádi totiž sportujeme a není nad to, když se člověk po náročném pracovním týdnu pořádně provětrá na čerstvém vzduchu.

Dlouhou dobu jsme nemohli najít to pravé místo. Asi před deseti lety jsme narazili na pozemek, který byl nabídnut k prodeji a nacházel se přímo na okraji Národního parku Šumava. Pozemek ležel na konci obce a nebyl dosud napojen na inženýrské sítě. Přesto jsme neváhali ani chvilku.

Jak se rodí dům

Ačkoli jsme měli již od začátku hrubou představu o podobě domu, nechali jsme se inspirovat nabídkou typových projektů. Nechtěli jsme dům, který by jakýmkoliv způsobem vyčníval, ale takový, který by zapadl do okolí a zároveň se hodil pro rodinnou rekreaci.

Podoba domu byla do velké míry ovlivněna regulativy Národního parku Šumava, které předepisují určitou barvu fasády, barvu i sklon střechy, poměr dřeva na fasádě a podobně. Nijak nám to nevadilo – nepotřebujeme třípatrový dům ani sklep.

Základní dispozice domu nám byla dopředu jasná, velká místnost, dále samostatný pokoj a koupelna s WC v dolním patře a v horním podlaží dva samostatné pokoje, každý s příslušenstvím. Méně jistí jsme si už byli materiálem, z kterého si náš dům necháme postavit. Zvažovali jsme klasický zděný dům, ke dřevostavbě jsme chovali určitou nedůvěru. Přesto jsme se nakonec rozhodli právě pro ni, a to hlavně ze dvou důvodů: jedním byla rychlost výstavby, tím druhým pak výborná tepelná izolace. Jelikož jsme dopředu věděli, že tam budeme přijíždět jen příležitostně, byla pro nás možnost rychlého vyhřátí domu určující.

Nyní už zbývalo jen vybrat tu pravou firmu. Kvůli naší práci nepřipadalo v úvahu, abychom na stavbu přijížděli pravidelně dozorovat. Potřebovali jsme proto dodavatele, který ponese záruku za celou stavbu. Našim požadavkům nakonec vyhověla horažďovická firma ATRIUM.

Obtíže na stavbě

Rychlost výstavby dřevěného domu se opravdu potvrdila. Firmě stačily pouhé tři měsíce: v srpnu 2009 se začalo s pracemi a ke konci téhož roku už jsme dům přebírali. Během stavby jsme přijížděli spíše jen ze zvědavosti, opravdu kontrolovat nebylo nic třeba.

Komplikace hned v začátku stavebních prací způsobil zdejší terén. Musela se vytvořit plocha pro jeřáb, což bylo vzhledem k nerovnostem pozemku velice obtížné. Aby toho nebylo málo, v jednom kuse pršelo, takže půda byla ještě ke všemu promočená.

Jiné komplikace se však na stavbě nevyskytly. Nejprve byla položena betonová základová deska, pak během jednoho dne vyrostla hrubá stavba. Z předem připravených panelů (s okny i vchodovými dveřmi) se dům jeřábem poskládal jako stavebnice. Jedná se tedy o čistou dřevostavbu – výjimku tvoří jen stropní deska, která je, stejně jako ta základová, z betonu.

Během stavby už se dispozice nijak neměnila. Jedinou úpravou bylo vytvoření galerie nad schodištěm, se kterou se v původním záměru nepočítalo. Nešlo ani tak o marnivý požadavek, jako spíš o estetické vylepšení prostoru nad schodištěm. Jinak nám výsledná podoba domu naprosto vyhovuje a nic bychom neměnili. Se stavební firmou jsme byli velice spokojeni a mohli bychom ji jedině doporučit.

Jednoduché, ale komfortní

Dokud oba pracujeme, můžeme náš dům na Šumavě využívat pouze rekreačně, především o víkendech. Více času tady tráví naše děti. Synové sem přijíždí i se svými rodinami a každý pár má v horním patře samostatný pokoj s koupelnou.

Nejvíce času trávíme v obývací části domu, kde jsou bezesporu dominantou krbová kamna. Kromě krbových kamen je dům vytápěn elektrokotlem napojeným na teplovodní systém s možností dálkového ovládání mobilním telefonem.

Zdroj:

  • Připravil Ondřej Zaorálek, text redakčně zkrácen
  • Foto Martin Zeman
  • Článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 1/2012