Trh nabízí široký sortiment kvalitních nátěrových hmot a užitečných technických pomůcek. Štětce, válečky, škrabky, stěrky, brusný papír, elektrické brusky, tmely, opalovačky, chemické odstraňovače starých barev a další moderní výrobky usnadňují pracovní postupy natolik, že se do natírání můžeme pustit sami.

Kdy natíráme

Jarní měsíce se zejména zpočátku vyznačují nestálým počasím. Je proto lepší, když počátkem jara nejprve vybereme a nakoupíme vhodné barvy a technické pomůcky a s nátěrem vyčkáme do doby, kdy se ustálí počasí, až nebudou velké teplotní výkyvy a prostředí pro natírání a zasychání nátěrů bude tudíž optimální.

Detailní návody, lakýrnické tipy a doporučení najdete v elektronické publikaci Natíráme

Natěračské práce provádíme nejlépe v suchém prostředí, při relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 75 % a při teplotách v rozmezí 20—25 °C. Při zasychání (zejména v interiéru) musíme dbát na přívod čerstvého vzduchu, který však musí být bez nečistot.

Olejové, syntetické, vodou ředitelné...

Nátěrové hmoty bychom měli nakupovat ve značkových nebo specializovaných prodejnách a při jejich výběru bychom se měli poradit s kvalifikovaným prodavačem, abychom pro svůj záměr zvolili správnou, účinnou a cenově dostupnou barvu.

Trh nabízí nátěrové hmoty:

  • olejové
  • syntetické
  • vodou ředitelné
  • lihové
  • asfaltové
  • chlórkaučukové

Uvedené nátěry mohou být ve dvojím provedení:

  • transparentní
  • pigmentované

Transparentní nátěrové hmoty vytvářejí na podkladu průhledný nátěrový film, který může zůstat bezbarvý, nebo může být odbarvený rozpuštěným barvivem. Mezi transparentní nátěry řadíme například laky, lazurovací laky, napouštědla, napouštěcí fermeže a emulze.

Pigmentované nátěrové hmoty jsou směsí pojidel, ve kterých jsou jemně dispergovány pigmenty, plnidla a další přídavné látky. V praxi to znamená, že tyto barvy po zaschnutí vytvářejí na podkladu neprůhledné lesklé nebo matné nátěrové filmy s různým stupněm kryvosti a barevného odstínu. Mezi pigmentové nátěrové hmoty patří emaily, barvy, tmely a plniče.

Nátěrové hmoty dále dělíme podle pořadí nanášení jednotlivých vrstev na:

  • napouštěcí
  • základní
  • vyrovnávací
  • podkladové
  • vrchní

Kritérií rozlišení ovšem existuje ještě víc. Například podle způsobu sušení a vytvrzování, podle způsobu zasychání nátěrů, podle počtu složek nátěrové hmoty apod. Nám při výběru vhodných barev postačí, když nepřehlédneme ještě jedno důležité kritérium – a tím je odolnost nátěrů.

Určité barvy můžeme použít jen pro nátěry v interiérech, jinými barvami musíme natírat předměty ve venkovním prostředí.

Barvy pro venkovní použití musí splňovat další nároky. Především musí být odolné proti působení povětrnostních vlivů, jiné zase vůči látkám dominujícím v konkrétním prostředí, například vůči vodě, chemikáliím, slunečnímu záření, extrémním teplotám, vysoké vlhkosti apod.

Před použitím kterékoliv nátěrové hmoty si musíme ujasnit výběr barevného odstínu. Měli bychom znát i název barvy, přečíst si návod k použití i pokyny týkající se bezpečnosti práce. Doporučení v návodu jsou důležitá, a pokud je zanedbáme, můžeme se dočkat nepříjemných překvapení.

Užitečné rady

  1. Víčko a plechovku před otevřením dobře očistíme od prachu a nečistot.
  2. Pokud na povrchu barvy objevíme škraloup, odřízneme ho od stěny, vyjmeme z obalu a vložíme na sítko tak, aby z něj mohla nátěrová hmota okapat do plechovky. Se škraloupem se spíš setkáme u olejových a syntetických barev, u barev vodou ředitelných nebývá.
  3. Barvu v plechovce důkladně rozmícháme.
  4. V případě potřeby upravíme odstín barvy podle vlastních požadavků s ohledem na celkové barevné vyznění.
  5. V nutném případě (není to pravidlem) nátěrovou hmotu zředíme, a to ředidlem doporučeným v návodu výrobce.

Přečtěte si další praktické rady pro natírání v interiéru a lakování v exteriéru.

Důležité poznámky k ředění

  • V návodu doporučené ředilo přidáváme do barvy pozvolna a pouze v malých dávkách a za stálého míchání.
  • Při ředění musíme dopředu znát, čím budeme barvu na podklad nanášet: pokud štětcem nebo válečkem, pak barvu ředíme jenom málo nebo vůbec ne. Při nanášení barvy na podklad stříkáním (pneumatickou nebo tlakovou pistolí) bude stupeň ředění záviset na typu barvy a použitém zařízení.
    • Například při nanášení vodou ředitelných barev stříkáním barvu ředíme přidáním nejvýše 2 až 5 % vody, zcela výjimečně 10 % vody.
    • U syntetických nátěrových hmot musíme před nanášením stříkáním ředit více – přidáním 15 až 25 % ředidla.
    • U nitrocelulózových barev dokonce přidáváme 35–50 % ředidla.
    • Při ředění barev musíme rovněž zohlednit savost natíraného materiálu. Například barvu určenou k nátěru omítky ředíme více. Méně savé podklady, jako je dřevo a kov, ředíme jen málo anebo vůbec ne.

    Mějme na paměti, že nadměrným ředěním barev:

    • Zvyšujeme pěnivost barvy.
    • Snižujeme její lesk.
    • Snižujeme celkovou kvalitu barvy.
    • Snižujeme odolnost a životnost nátěru.

    4 tipy od lakýrníka: dámská punčocha − ideální pomocnice

    1. Zředěnou nátěrovou barvu před použitím scedíme přes husté síto nebo tkaninu. Nejlépe se k tomu hodí dámská silonová punčocha, která je pro scezení barvy přímo ideální pomůckou.
    2. Máme-li nátěrovou hmotu adjustovanou v několika menších obalech a záleží-li nám na přesném odstínu konečného nátěru, pak barvu z menších nádob přelijeme do větší nádoby, dobře ji zde promícháme a teprve poté barvu ředíme či tónujeme.
    3. Veškeré úpravy nátěrové hmoty provádíme až po jejím zahřátí na teplotu prostředí, ve kterém ji budeme nanášet.
    4. Optimální teplota pro zpracování a úpravu barvy se pohybuje v rozmezí 18 až 24 °C.

    Jak docílíme nátěru s dlouhou životností

    Aby nátěr obecně — a dřeva zvláště — měl dostatečnou ochranou účinnost a dlouhou životnost, musíme při práci dbát na to, aby byl na podklad nanesen následujícím způsobem:

    • souvisle
    • bez pórů
    • v dostatečné síle
    • s použitím vhodného druhu barvy
    • vhodnou technikou

    Vzhledem k tomu, že i při použití moderních barev s vysokou kryvostí a s využitím kvalitních pomůcek nemůžeme zhotovit nátěr bez pórů, musíme na podklad nanášet barvu v několika vrstvách, a to tak, aby se jednotlivé póry překrývaly. Raději tudíž natíráme v několika tenčích vrstvách postupně, než bychom na podklad nanášeli barvu ve velké vrstvě a pouze jednou.

    K prvnímu nátěru kovu (železa) slouží tzv. základní nátěr, který nanášíme v jedné nebo v několika tenkých vrstvách.

    Dobré napuštění podkladu je jednou z důležitých podmínek dokonalé přilnavosti dalšího nátěru.

    K prvnímu nátěru dřeva (nebo dřevovláknitých, dřevotřískových desek, omítek a dalších savých materiálů) použijeme penetrační (nebo-li napouštěcí) nátěr.

    Při napouštění dřeva dbáme na to, aby zvolené napouštědlo dobře vsáklo do podkladu, zpevnilo tak jeho povrch a snížilo jeho savost.

    • Při napouštění dřeva vystaveného povětrnostním vlivům každopádně použijeme napouštědla obsahující fungicidy (chemické prostředky proti parazitním houbám a plísním).

    Tato napouštědla použijeme i při všech opravách venkovních nátěrů dřeva, zvláště pak tehdy, když dřevo bylo dlouho bez jakéhokoliv nátěru.

    Ochrana dřevěných výrobků, zejména těch ve venkovním prostředí, patří k nejproblematičtějším, protože dřevo při styku s vodou „pracuje“, je snadno napadnutelné škodlivými mikroorganismy a vlivem vody a slunečního záření dochází u neošetřeného dřeva k rychlé a nevratné degeneraci dřevní hmoty.

    Dobře a včas provedené venkovní nátěry by měly všem nežádoucím jevům zabránit, nebo alespoň výrazně zpomalit jejich škodlivé působení.

    Další tipy od lakýrníka: Pečlivost se vyplácí

    • Před nátěrem (zejména při použití vodou ředitelných barev) musíme napouštědlo z povrchu a z pórů důkladně vytřít ředidlem. To platí i pro borovicová okna z prosmoleného dřeva.
    • Než začneme natírat nová okna, překontrolujeme, zda jdou lehce otevírat a zavírat; v místech, kde dochází k drhnutí, musíme postižená místa opatrně, ale dostatečně zbrousit brusným papírem, protože každý nátěr tuto vůli dále snižuje.
    • Okna ve venkovním prostředí napustíme penetračním nátěrem, který obsahuje fungicidní přípravek, zabraňující růstu dřevokazných hub a plísní.
    • Jako penetrační nátěr může posloužit i naředěná základní barva, ale ne u oken vystavených vlhkosti a povětrnostním vlivům.
    • Při tmelení dbáme na to, aby vrstva tmelu nebyla silnější než 0,5 mm, jinak tmel popraská.
    • Okenní křídla a dveře natíráme pokud možno ve vodorovné poloze.
    • Přechod z nového nátěru na původní musíme upravit vybroušením do ztracena.

    Natíráme střechy

    Pro údržbu a opravy starších a poškozených střešních krytin se hodí speciální moderní nátěrové hmoty, které se nanášejí ve větší síle. Jsou mimořádně pružné, takže zakryjí i jemné trhliny a drobné netěsnosti v místech spojů či v mezerách mezi různými typy krytin. Uplatní se i tehdy, když nedokážeme přesně určit místo, kudy střechou prosakuje. Lze je také použít na nejrůznější typy podkladů.

    Jak postupujeme při natírání starší střechy:

    1. Pevný podklad zbavíme prachu, mechů, řas, nečistot a usazenin – krytinu omyjeme vodou pod tlakem s přídavkem saponátu a pak ji opláchneme čistou vodou.
    2. Naneseme penetrační nátěr hydroizolační hmotou zředěnou podle savosti podkladu v poměru 1:1 nebo 1:2.
    3. Krytinu poté natřeme jednou až dvěma vrstvami hydroizolační hmoty. Není-li výrobcem doporučeno jinak, vrstvy nanášíme v síle 0,5–1 mm v intervalu 24 hodin. První nátěr naneseme malířskou štětkou nebo štětcem, další vrstvu raději válečkem nebo vysokotlakým nástřikem.