Povinnou výbavu automobilu bychom měli na zimu doplnit věcmi, které nám pomohou nepříjemné zimní situace zvládnout. Jedním z užitečných doplňků jsou sněhové řetězy, jejichž použití je koneckonců na některých silnicích v zimě povinné.
Zapomínat bychom neměli ani na sněhové řetězy.
Ale také na silnicích, kde v zimě řetězy povinné nejsou, nás může překvapit kluzký ujetý sníh, závěje či sněhové jazyky — zvláště na odlehlejších neprotahovaných cestách. I mírnější stoupání pak bez nasazených řetězů sami nezvládneme.
V zimní výbavě by také neměly chybět samozřejmosti, jako jsou například škrabka na námrazu či protinámrazová fólie na čelní sklo, polní lopatka na odhrabání sněhem zapadaného auta, rukavice, podložka na sníh pro případ, že bude nutné nasadit řetězy, případně větší sáček s pískem na posyp zledovatělé vozovky.
Zvláštní případ tvoří různé přípravky na rozmrazení zámku dveří. Ty by neměly být uloženy v autě, ale měli bychom je mít vždy po ruce doma, než vyrazíme na cestu autem.
Startování
Užitečnou věcí jsou propojovací kabely, a to zvlášť v případě, že akumulátor již slouží více sezon a auto parkujeme venku.
Klasické starty roztahováním už totiž u novějších automobilů vybavených vstřikováním paliva a katalyzátorem nejsou možné.
Pokud po delším stání v mrazu klesne kapacita akumulátoru natolik, že nedokážeme nastartovat motor, je jediným řešením napojit se na „elektriku“ vozu kolegy řidiče ochotného nám pomoci.
Při startování s propojenými kabely je však třeba dodržet správný postup, abychom nepoškodili elektrickou soustavu svého vozu ani vozu dobrodince, který se uvolil nám pomoci.
- Nejprve tedy propojíme kabelem (bývá červeně značený) kladné póly obou akumulátorů.
- Potom spojíme póly záporné (kabel modře značený). Modrým kabelem přitom nemusíme propojit jen kontakty na akumulátorech, ale stačí propojit „kostru“, tedy jakoukoliv vodivou část karoserie obou vozů.
- Poté kolega řidič nastartuje svůj vůz, a po chvíli se pokusíme nastartovat my. Předtím samozřejmě umístíme řadicí páku do polohy neutrál a zatáhneme ruční brzdu.
- Pokud motor našeho auta naskočil, necháme jej běžet a propojovací kabely odpojíme v opačném pořadí (nejdříve minus póly, poté plus).
Těmto situacím lze samozřejmě čelit tím, že během delšího stání na mrazu akumulátor přemístíme do tepla našeho domova.
Parkujeme
U zaparkovaného vozu zkušení řidiči nezatahují ruční bubnovou brzdu, protože zkondenzovaná vlhkost mezi čelistmi může zmrznout a zablokuje kola i po uvolnění páky brzdy.
Zvláště na horách je důležité vybrat vhodné místo k parkování. Auto nenecháme těsně vedle budovy — mohl by je poškodit sníh sesunuvší se ze střechy, případně rampouchy uvolněné z okapu.
Také vůz nenecháváme v těsné blízkosti protahovaných cest, abychom jej nemuseli vyhrabávat z umrzlého sněhového valu.
Vhodná není ani jakákoliv prohlubeň, kdy obzvláště v předjaří může za slunečních dnů sníh roztát, a po mrazivé noci pak uvěznit kola v ledové pasti.
Vůz těsně u cesty nám zavalí sníh z odhrnované cesty.
Ve svahu je lépe vůz zajistit zařazením prvního rychlostního stupně a přední kola natočit k obrubníku nebo je podložit pevnou překážkou.
Také je vhodné zakrýt čelní sklo fólií proti námraze, eventuálně alespoň zvednout nebo podložit stěrače, aby jejich pryžové lišty nepřimrzly ke sklu. Přimrzlou lištu je pak nutné uvolňovat velmi opatrně, abychom nepotrhali její břit.
Raději bez sněhové „čepice“
Najdeme-li vůz přikrytý mocnou sněhovou peřinou, je třeba ho na jízdu připravit. Odstraníme sníh a námrazu nejen z čelní kapoty a čelního i zadního skla. Očistíme celou plochu skel, nespokojíme se s žádnými průzory jako v tanku, které neumožňují dostatečný výhled. V zimních podmínkách je bezvadný výhled z vozu zvláště důležitý!
V zimních podmínkách je bezvadný výhled z vozu zvláště důležitý!
Sněhovou duchnu raději odhrneme i ze střechy. Jsou to jen dvě, tři minuty navíc a my se tak vyhneme situaci, kdy sníh za jízdy odvátý ze střechy zaslepí zadní okno a řidičům za námi znepříjemní jízdu. Čepice z těžšího vlhčího sněhu se také může utrhnout ze střechy celá najednou a řidičům za námi pak připraví horké chvilky, kdy mohou jet i několik desítek metrů naslepo.
Odmrazování skel
Problémem je také námraza na sklech v kabině, zejména u čelního skla. Recepty, jak si s tím poradit, mohou být různé:
- Asi nejjednodušší je nastartovat zaparkovaný vůz, nechat chvíli běžet motor, a pak spustit ofukování skel na nejvyšší stupeň. Po chvíli by námraza měla zmizet.
- Pouhé oškrabování vnitřní námrazy nemá příliš velký efekt, protože promrzlé sklo opětovně pokrývá povlak zkondenzované zmrzlé vzdušné vlhkosti.
Ofukováním čelního skla si také usnadníme oškrabování silné venkovní námrazy.
Ofukováním čelního skla si také usnadníme oškrabování silné venkovní námrazy. Vzduch z ventilátoru o teplotě třeba jen několika stupňů nad bodem mrazu nahřeje čelní sklo natolik, že led na něm po chvíli snáze povolí. Zamezíme tím i jemným škrábancům, které způsobí zamrzlé drobné nečistoty při oškrabování námrazy „natvrdo“.
U moderních vozů vybavených čelním a zadním sklem se zabudovaným rozmrazováním tyto starosti samozřejmě odpadají.
