Batikovaná může být i rouška

Jedním ze symbolů první vlny koronaviru COVID-19 se v České republice stalo domácí šití textilních roušek. Při té příležitosti se ukázalo, nejen jaké množství šicích strojů skrývají naše domácnosti, ale zároveň také, kolik zručných švadlenek mezi námi je. Na jaře každý šil na tom, co měl zrovna po ruce. Rozezvučely se i staré mechanické stroje po babičkách, roušky vznikaly dokonce i za pomoci dětských či ručních šicích strojků. S trochou nadsázky můžeme říci, že nám koronavirus pomohl znovu objevit šicí stroj a možnosti, které nám nabízí. Když už bylo roušek pro všechny potřebné dost, neskončily stroje zpátky na půdách. Naopak. Mnoha domácím švadlenkám se šití zalíbilo natolik, že se pouštějí do stále složitějších modelů. A pokud chtějí být opravdu originální, mohou pro své šití použít předem obatikovanou látku.

Co kus, to originál

Výhodou batikování je skutečnost, že každý kus má punc originálu. Žádné tričko nebude stejné jako druhé. Pro ty, kteří s technikou ještě nemají zkušenosti, se hodí menší kusy látek nebo třeba trička. Pomocí batikovaných vzorů si můžeme podle svých představ vyladit i obytné prostory. Skvěle batika vypadá na polštářích, závěsech, ubrouscích a nebo třeba i zarámovaná jako obraz. Naopak kdo rád šije složitější modely, může si látku obarvit předem.

Batiku znali už staří Egypťané

Možná ani netušíte, jak staré kořeny batikování má. Nejstarší nálezy použití této techniky pocházejí z 5. století před n.l. v Egyptě. V nejrůznějších koutek světa lidé vymýšleli způsoby, jak získat na látce zajímavý vzor dávno před tím, než začaly továrny chrlit kilometry rovnoměrně potištěných látek. Vždy šlo o to nějakým způsobem zakrýt či zavázat některá místa tak, aby zůstala neobarvená. Po obarvení látky a odstranění zábrany (provázky, gumičky, vosk) neobarvená místa vytvářejí žádaný vzor.

Název batikování má své kořeny v javánském slově mbatik, které označuje psaní voskem. V 60. letech se v USA objevuje v souvislosti s barvením textilu termín tie dye (původně tied-and-dyed, tedy svázaný a obarvený). Ač by se zdálo, že podomácku obarvená trička se zářivými kruhy patří minulosti, opak je pravdou. Díky široké nabídce barev se batikování věnuje velké množství těch, kteří rádi tvoří.

Než začnete batikovat

  • K batikování používáme přírodní materiály – bavlnu, hedvábí
  • K barvení volíme nejlépe barvy určené přímo na batikování. K sehnání jsou barviva určená pro různé druhy textilu. Některé je potřeba povařit, jiné je možné aplikovat za studena.

Tři způsoby jak obatikovat tričko

Nabízíme inspiraci jak snadno ozdobit tričko technikou batiky. K barvení se používají barvy za studena (konkrétní užití závisí na návodu výrobce). Pokud batikujeme nové tričko, pak jej nejprve vypereme, abychom odsranili apretaci z výroby. Do pračky nepřidáváme aviváž. Tím docílíme toho, že látka bude dobře přijímat barvu. Při barvení pracujeme s namočeným tričkem.

  • Zmačkání – tričko zmačkáme a zafixujeme gumičkami. Zvolíme vhodné barvy a nalijeme je na takto připravený textil. Po doporučeném čase, kdy se ponechá barva působit v uzavřeném igelitovém sáčku, stačí odstranit gumičky, vymáchat a máme výrobek hotový.
  • Spirála – postup obdobný jako v předchozím případě, ale za pomoci dřevěného kolíku nebo třeba konce vařečky vytvoříme z trička spirálu. Gumičkami pak tričko zafixujeme tak, aby bylo rozdělené do 6 pravidelných částí. Při barvení zvolíme stejnou barvu na protilehlé výseče a také na rubové straně. Dále je vše obdobné, jako v prvním případě.
  • Shibori – (česky též šibori) – tričko od pasu začneme namotávat na silnější papírovou trubku, ještě lepší je nějaký nenasákavý materiál. Pak postupně zagumičkujeme v pravidelných rezestupech. Místo gumiček můžeme použít i provázky, ale širší gumičky se pro tento účel hodí lépe. Dále vše podobně jako v předchozích postupech.

Na závěr se trička namočí v ustalovacím přípravku podle návodu výrobce a po vyprání už je můžeme nosit. Všechny tři zmíněné postupy zachycuje následující video:

Zdroj: Youtube