Často se totiž stává, že s prvním jarním oteplením, slunečními paprsky a následnými mrazíky se strom nenávratně poškodí. Právě díky bílé barvě se kmen či větev stromu při odpoledním sluníčku neohřeje tak rychle. Vápnění je důležité i pro dezinfekci kůry a zbavíte se tak i případných škůdců, kteří v ní mohli přezimovat.
Jak správně postupovat při bílení stromů se podívejte v našem videu:
Jak postupovat?
Nejprve je nutné namíchat si hašené vápno s vodou ve správném poměru, ideálně 3 : 1 - tedy 3 litry vody a 1 litr obyčejného hašeného vápna. Náš tip: Přidejte 3 až 4 lžíce tekutého mýdla. Vápno má totiž tendenci se v roztoku usazovat, díky mýdlu se roztok rozšlehá do pěny a zůstává konzistentní emulze, která se dobře nanáší na kmeny či větve stromů.
Strom pak pomocí obyčejného malířského štětce natírejte směrem od kmene nahoru. Nejprve tedy střední část a větvení kosterních větví. Můžete nanést i více vrstev, stromu to nijak neublíží. Pokud se vám během nátírání zdá, že směs je příliš řídká, můžete do ní přidat i dvě či tři hrsti jemného písku, který se dobře vetře do všech otvorů. Na jaře pak přirozeně odpadne. Díky tekutému mýdlu vzniká pěna, díky které vápno také dobře proniká do všech děr a škvírek.
Žádoucí dezinfekce nejen proti kadeřavosti
Menší ovocné stromky natírejte celé včetně špiček větví, například broskve mají tendenci bouřlivě reagovat na první jarní sluneční paprsky a okamžitě začnou rašit. Kompletním nátěrem zabráníte i kadeřavosti a strom se dobře vydezinfikuje. Někdy se stává, že v zimě více prší než sněží a vápenný nátěr se ze stromu částečně smyje. Nátěr v takovém případě obnovte, můžete to provést i třeba až v únoru. Natírání vápnem ocení především meruňky, které nemají rády příliš kyselé prostředí, takže nátěrem upravíte i jejich pH.
