Štědrý den (potažmo večer) je magický čas. Naši předkové věřili, že v tenhle den v roce se plní přání a zjevují se různá proroctví. Velký význam mělo, na jaký den v týdnu Štědrý den připadne.
Nejlepší volbou bylo pondělí, které slibovalo velkou úrodu a hojnost medu. Špatné nebylo ani úterý s velkou sklizní vína a obilí. Příznivá byla i středa. Naši předkové věřili, že přináší dostatek vína, ale žádný med. Čtvrtek předpovídal úrodný rok, avšak mizivou sklizeň vína. Krutou věštbu přinášel pátek. Tenhle pátý pracovní den věštil dlouhou a tuhou zimu. Sobota slibovala hodně žita, ale málo ovoce. A neděle? S ní byla spjatá teplá zima.
Pozor, smůla!
Nikdo nechce být nešťastný. Proto, když smůla na Štědrý den obchází lidská obydlí, lidé z pověrčivosti jsou schopní dělat „psí kusy“, jen aby se jim vyhnula.
Nesmí se prát, ani zametat
Prvním předpokladem bylo, že se na Štědrý den nesmí prát a zametat, protože by si jinak „vymetli z domu štěstí“, ale i duše svých předků, kteří je přišli navštívit. Zakázané bylo i věšení prádla, které symbolizovalo neštěstí a oběšence. A kdo by tohle riskoval?
Sudý počet u večeře a nevstávejte od stolu
Přísná pravidla panovala i u štědrovečerní tabule. Podle staré tradice měl být u stolu sudý počet stolovníků, protože se říkalo, že lichého strávníka by si mohla odnést smrt. Je vás doma lichý počet? Nevadí, stačí, když dáte na stůl jeden talíř navíc a smůla vás obejde. Dalším tabu bylo vstávání od štědrovečerní večeře. Pověra totiž hrozila, že ten, kdo vstane, do roka zemře.
Na Štědrý den nevěšte ani nesušte prádlo. Přináší to smůlu.
Bez dárku ani ránu
Dneska je v některých rodinách zvykem, že dárky se dávají dětem a dospělí si dárky nedávají nebo se odbydou nějakou maličkostí. Pro naše předky by něco takového bylo nemyslitelné. Dávání dárků bylo symbolem křesťanské dobroty a pohostinnosti. Zároveň se říkalo, že ten, kdo nikoho neobdaruje,sám skončí v bídě. Proto i ti největší škudlilové museli přijít s nějakým tím dárkem. A když ho nedali blízkým, tak alespoň koledníkům, kteří o štědrém dni obcházeli chalupy. Nedávala se ale drahá elektronika, parfémy nebo oblečení jako dnes. Darem byl perník, jablko nebo víno, které symbolizovalo pevné zdraví.
Jablíčko s hvězdným jádřince vám věští dobré zdraví.
Žádné psaní ani uklízení
Štědrý den měl být časem klidu. Proto bylo zapovězeno, aby si milenci psali či posílali vzkazy, protože by si tím jenom zadělali na rozchod. Nepřípustný byl i úklid chlévů, který by prý přivolal neštěstí a zvířata by mohla kulhat. S Vánoci, kromě zákazů a příkazů byly spojené i určité „kouzelné zvyky“, kterým se věřilo. Zkuste je dodržovat i vy, třeba vám přinesou štěstí…
Zametání je také tabu. Vymetete si štěstí do domova.
RYBÍ ŠUPINA POD TALÍŘEM
Všichni strávníci u štědrovečerního stolu by jí měli mít. Proč? Protože přinese spoustu peněz. Tak na to letos nezapomeňte!
ANDĚL NA STOLE
Uctívání téhle nebeské bytosti bylo pro naše předky důležité. Obzvlášť, pokud měl v ruce troubící roh. Věřilo se, že jím dokáže přivolat duše zemřelých a usmířit rozkmotřené příbuzné.
ROZKROJENÉ JABLKO
Po štědrovečerní večeři si všichni členové rodiny vzali jablíčko, které rozkrojili napříč. Podle jádřince se věštilo, jak na tom bude dotyčný se zdravím. Kdo měl pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek, mohl se těšit příští rok dobrému zdraví. Pokud byl ale vnitřek jablka červivý, věštilo to nemoci. Podobnou věštbu předkové dělali i s vlašskými ořechy. Bohužel u nich se dalo těžko odhadnout, v jakém budou uvnitř stavu. Proto někdy takové prognózy byly dost kruté.
ZLATÉ PRASÁTKO
Na Štědrý den se postěte. Za odměnu prý uvidíte zlaté prasátko. A nejen to. Kručící žaludek můžete ukonejšit představou, že v příštím roce budete mít hojnost všeho.
Pokud se o Štědrém dni postíte, uvidíte zlaté prasátko.
HÁZENÍ STŘEVÍCEM
Zůstanete následující rok doma, anebo pojedete na cesty? To vše vám napoví střevíc, který hodíte za sebe. Pokud jde špička směrem ke dveřím, už můžete pomalu balit kufry.
PSANÍ ŠTĚSTÍČEK
Tahle tradice trochu připomíná sportku. Prostě si na papírky napíšete jednoslovná přání, například svatba, dítě, bohatství, štěstí, zdraví. Pak papírky zabalíte, hodíte do hrnce a všichni z rodiny tahají, co jim osud na příští rok připraví.
LÍBAČKA POD JMELíM
Je jedno, jestli máte zelené, stříbrné nebo zlaté. Pověste si na dveře nebo na lustr jmelí a dejte si pod ním s partnerem pusu. Říká se, že: „Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude věčně zelená. Takže až už máte před svatbou nebo po svatbě, zkuste to. Trochu štěstí ve vztahu se vždycky hodí.
BOSÁ NOHA NA SEKYRU
Trochu drsná tradice, ale údajně stoupnutí na sekyru bosou nohou mělo zaručit, aby vás následující rok nebolely nohy.
