Uvnitř milíře probíhal fyzikálně-chemický děj nazývaný nízkoteplotní pyrolýza: Při teplotách zhruba do 500 °C a bez přístupu vzduchu dřevo uhelnatí.

Dřevěné uhlí z historických milířů používali kováři, skláři i huťaři po staletí jako nenahraditelný zdroj intenzivního žáru.

Průmyslově se dnes dřevěné uhlí vyrábí v kovových karbonizérech.

Dřevěné uhlí se v nevelkém množství dá vyrobit i kutilským způsobem a použít ho například pro domácí grilování.

Tato jednoduchá technologie se ovšem může hodit také pro přeměnu odpadové zahradní biomasy v (bio)uhel. Ten pak posílí kondici záhonů ještě o něco lépe než popel ze dřeva, a to díky obsahu draslíku, vápníku, hořčíku, ale i fosforu a síry. Odborníci zdůrazňují, že porézní uhel navíc dodává půdě schopnost zadržovat vlhkost i živiny, podporuje její provzdušnění i přítomnost půdních mikroorganismů.

Jak tedy vyzkoušet domácí výrobu dřevěného uhlí? Dva čtenářské návody popisují nejjednodušší postupy:

Karbonizér v plechovce

Materiál a pomůcky

  • Dřevo. Nejvhodnější je tvrdé dřevo z listnatých stromů, nevhodné jsou jehličnany, jejichž dřevo obsahuje pryskyřice. Takové dřevo by bylo možné použít jako surovinu na kovářské uhlí.
  • Dřevo nařežeme a naštípáme na hranolky o rozměrech 4x4x4 cm nebo 4x4x8 cm.
  • Topeniště. Nejjednodušší jsou klasická kamna nebo kotel na uhlí, lze využít i venkovní otevřené ohniště.
  • Plechovka. Uzavíratelnou plechovou nádobu nebo více nádob o objemu asi 1–5 litrů vybíráme podle velikosti topeniště. Do něj se plechovka musí vejít.

Kdybychom otvory neudělali, nádoba by vybuchla!

Nádobu na pěti až deseti místech proděravíme (otvory o ∅ 3–5 mm), tudy totiž bude ucházet dřevoplyn.

Nejvhodnější je vymytá plechovka od vodou ředitelné barvy nebo taková, ve které nebyl hořlavý obsah.

Postup výroby

Do nádoby naskládáme hranolky dřeva, uzavřeme ji a vložíme do rozpáleného topeniště. Uvnitř nádoby nastane takzvaná suchá destilace, dřevoplyn začne unikat otvory ven, což signalizují modravé plamínky.

Většinou stačí v kamnech zatopit, dřevo nebo uhlí nechat prohořet a pak na žhavé uhlí položit nádobu. Pokud modravé plamínky vycházející z otvorů zhasnou, proces je hotový.

Přeměna dřeva v dřevěné uhlí trvá v kamnech asi 15–30 minut, na otevřeném ohni déle. Obecně platí, že je tato doba přímo úměrná teplotě, jakou je dřevo v nádobě zahříváno.

Po vychladnutí a otevření víka nádoby můžeme vysypat kvalitní dřevěné uhlí.

Ing. František Pavlíček, Třebíč

Dřevěné uhlí z ohniště, místo milíře sud

Menší množství dřevěného uhlí uspokojivé kvality lze získat ze zbytků ohniště, zejména pokud v závěru uhasíme žhavé uhlíky vodou.

Můžeme také směs z ohniště nasypat do vody a kousky dřevěného uhlí, které vyplavou na hladinu, proprat a usušit na slunci.

Pro pálení většího množství dřevěného uhlí vyrobíme jednoduchou retortu, například ze starého kovového sudu, v jehož dně prorazíme několik otvorů.

  1. Sud naplníme dřevem, které stabilizujeme klíny tak, aby se nevysypalo, sud totiž otočíme dnem vzhůru a postavíme ho na cihly nebo na kameny.
  2. Zespodu dřevo zapálíme a až začne prohořívat, odstraníme podpěry, takže sud propadne na zem a dovnitř přestane proudit vzduch.
  3. Okraje sudu můžeme obsypat pískem, rovněž otvory nahoře je vhodné zasypat vrstvou písku nebo zakrýt něčím prodyšným, aby mohl unikat dřevoplyn.

Dřevěné uhlí vznikne zpravidla do 15 až 24 hodin. Pokud po této době samo neuhasne, pokropíme sud vodou. Tento způsob výroby však produkuje značné množství dýmu, proto ho lze v zásadě doporučit spíše jednorázově na odlehlé lokalitě, kde neobtěžuje sousedy.

Ing. Miroslav Štangl, Praha