Příprava

Pro Kamilu a Petra Kiškovy vše okolo stavby rodinného domu začalo na podzim roku 2005 koupí první části pozemku v rodné obci na Kyjovsku. Od jara 2006 truhlář Petr pracoval ve své profesi v Anglii a střádal peníze. Na svatbu a bydlení.

V létě se vrátil domů, v září s přítelkyní Kamilou oslavil svatbu a v únoru následujícího roku oba odletěli na sever Anglie do města Leeds. Společně pracovali v jedné malé firmě na výrobu nábytku. On v pozici truhlář senior, ona jako asistentka účetní.

„V Anglii jsme celou dobu šetřili peníze na stavbu vysněného domu,“ píše Petr Kiška ve svém blogu o dřevostavbě svépomocí. S manželkou se domů vrátili v létě roku 2009 s představou, že brzy začnou stavět. První kopnutí do země se ovšem uskutečnilo až o dva roky později, v březnu roku 2011. Dvanáct měsíců poté byla zateplená kostra domu připravena k vnějšímu opláštění. A na dům se Kiškovi těšili už ve třech.

Petrovi se dařilo a daří všechny stavební práce zvládat vlastníma rukama. Pomáhá rodina, kamarádi, ale to hlavní si na svém domě odpracovává on.

Současně přitom do svého blogu slovem i obrazem pravidelně od dubna 2010 zaznamenává všechny podstatné svépomocné práce na domě nebo s ním související. Kroniku svého díla vede s představou, že sem tam někomu může být dobrou inspirací či radou. Těší ho rostoucí zájem čtenářů i každý diskuzní dotaz.

S jeho svolením jsme vybrali některé pasáže. Jak vidno, profesionální truhlář si s odvahou sobě vlastní vyzkoušel řadu dalších řemesel. A velmi úspěšně.

Počítání výdajů

Petr byl už dávno rozhodnutý pro dřevostavbu v pasivním energetickém standardu. Také kvůli své profesi truhláře; chtěl si potvrdit, že zvládne technologii náročnou na precizní provedení.

Pečlivě vybíral i architekta, přihlížel ke zkušenostem v oboru dřevostaveb a stejně jako v každé záležitosti týkající se stavebních výdajů se rozhodoval také podle ceny. Vždyť si podle svého plánu v cizině vydělával peníze nejen na materiál, ale i na vlastnoruční stavební práce.

„Spočítal jsem si, že za rok ušetřím za práci řemeslníků milion korun. Tolik bych si za tu dobu ve své profesi nikdy nevydělal,“ vysvětluje.

A tak nabídka projektu domu za 130 tisíc pro něj byla příliš vysoká, dal přednost té za 75 tisíc. Projektová dokumentace domu stála 12 tisíc korun, dokumentace pro stavební úřad a částečná prováděcí přišla na 63 tisíc korun. Rozhodování a jednání s vybraným architektem trvalo osm měsíců.

Armování, šalování a betonáž základové spáry

Všechny práce a postupy si Petr důkladně nastudoval na internetu, procházel diskuze, radil se s profesionály. Jeho popisy jednotlivých fází stavby, které souběžně zveřejňuje v blogu, se dají číst i jako praktické návody jak na to, kolik rukou, techniky, materiálu, času i peněz ta která práce vyžaduje.

Kupříkladu armování a betonování základové spáry (pásu) vykopané v zemi do nepromrzající hloubky:

„Se švagrem a kamarádem jsme na udusaný štěrk ve výkopu po obvodu základů domu nejdřív uložili zemnicí pásek 4x30 mm, celkem asi 56 m, s pěti vývody uzemnění. Podložili jsme ho kameny, aby byl celý zalit betonem.

Celkem je v základech přes 1 km železa. Třmínky 25x50 cm z roxoru síly 6 mm po 30 až 40 cm (560 m), podélné 10mm roxory (350 m), spojovací roxory pro napojení košů v ohybech (140 m) a vertikální roxory pro napojení kari sítí (100 m) Všechno důkladně svázáno drátem.

Šalování jsem upřednostnil před prefabrikovaným ztraceným bedněním z několika důvodů:

  1. Naše základová deska je kvůli svahu a třem výškovým úrovním příliš složitá na sestavení ztraceného bednění.
  2. Nemam dost lidi na ruční výrobu betonu pro vylévání ztraceného bednění.
  3. Použití stavebního dřeva vyjde levněji.

Přitom mi bylo jasné, že použití dřevěného bednění má své nevýhody:

  • Především jsem musel dát pozor na prolomení bednění tlakem betonu. To se nám naštěstí nestalo.
  • Případná nerovnost vnější stěny základové spáry může také zkomplikovat správné zateplení soklu v místě, kde končí bednění a začíná zemní výkop spáry.“

Materiál

„Celkem jsme přivezli skoro 2 m3stavebních prken tloušťky 24 mm. Za dřevo jsem zaplatil cca 6200 Kč i s dopravou.

Celé bednění jsem většinou spojoval vruty 5x50 mm a 5x70 mm, které jsem po vyschnutí betonu jednoduše vyšrouboval a mohl jsem je použít jinde (celkem cca 350 vrutů). Zejména použití šroubů 5x50 mm byl super nápad. Také jsme používali hřebíky délky 63 a 80 mm.

Do základových pásů padlo přesně 30 m3betonu třídy C 12/15. Díky skvělému švagrovi, který mi zařídil mega slevu v betonárce, jsem za beton s dopravou a pumpou zaplatil 56 tisíc korun!

Celá akce trvala tři hodiny. Pomáhali mi otec, tchán, švagr a kámoš zedník. V průběhu betonáže jsme do spáry házeli kamení. V posledním mixu zůstalo trochu betonu, tak jsme ho vylili pod budoucí základovou desku.

Rozdělat bednění šlo docela dobře, jen spodní desky byly v betonu místy utopené. S těmi jsem se docela nadřel. Zlomil jsem násadu na kladivo, krumpáč i sekeru. Spodní desky z vnitřní strany zakladu, které nebylo možně vytáhnout, jsem tam nechal.“

Pokládka ležaté kanalizace pod domem

„Hlavní rameno kanalizace vycházející z domu má průměr 150 mm a pod deskou se po prvních dvou odbočkách redukuje na 125 mm. Na ležaté potrubí jsem použil trubky KG PVC, určené do země (jsou pevné).

Kanalizaci jsme s otcem kopali ručně, dno výkopu jsme vysypali překatrovaným štěrkem. Potrubí jsme usadili do požadovaného sklonu 3 stupňů, odbočky jsou v trošku větším sklonu.

Potrubí jsem zaházel štěrkem do výšky cca 6 cm nad potrubí. Štěrk jsem průběžně hutnil latí kolem potrubí a pak lehce nohou.

„Těsnicí kroužky jsem vyjmul, vyčistil jsem drážky a kroužky jsem namazal z vnější strany silikonovým mazadlem na spoje. Pak jsem kroužky vrátil a namazal je z vnitřní strany, aby potrubí pěkně zapadlo.“

Všechna napojení na hlavní větev jsem dělal s odbočkami 45 stupňů kvůli hladkému toku. Překvapila mě jednoduchost skládání potrubí.

Po obsypání pískem jsem průchod přes základovou spáru vyplnil pur pěnou. Potrubí jsem částečně zasypal zeminou, kterou jsem po vrstvách hutnil nohama. Vývody jsem zadělal fólií a izolepou.“

Materiál

„Celkové náklady na ležatou kanalizaci: 5984 Kč, ale ještě k tomu přibude kontrolní šachta asi za tři tisíce, napojení na kanalizaci aj.

  • Na přisávání vzduchu ke krbové vložce, potrubí dlouhé přes 5 m, jsem použil průměr trubek 125 mm. Stačil by i průměr 100 mm, ale výrobce doporučuje pro délku nad 3 m silnější. Potrubí jsem vedl zhruba 30 cm pod budoucí podlahou ve sklonu asi 2 stupně kvůli případnému kondenzátu. Ústí na jižní stranu domu.“

Podloží a betonování základové desky

„Před navrstvením a hutněním zeminy vibrační deskou jsem na vnitřní stěny základových pásů přiložil extrudovaný polystyren v tloušťce 50 mm.

Na zhutněnou zeminu pak přišlo 11 m3 drceného betonového recyklátu jako podklad pod základovou desku. Těch 20 tun recyklované betonové drtě jsme rozvozili ve čtyřech lidech (já, otec, tchán a švagr Petr).

Vrstva podkladu je 10 až 15 cm, v garáži až 20 cm. Tam jsme nejprve museli vybrat zeminu do patřičné hloubky. Začali jsme kolem půl deváté a skončili jsme v 19 hodin.

Na vrstvu betonového recyklátu jsme rozhodili kari sítě a proarmovali jsme je s roxory. Dodělal jsem i detaily bednění.

V den D přijela na stavbu pumpa v 6:30 a v sedm hodin ráno první mix s 9 m3. Kamarád zedník přinesl vibrátor a pomohl nám desku stáhnout. Díky pumpě to šlo opravdu rychle, a to jsme ještě čekali na poslední mix, který vyjížděl, až jsme v betonárce nahlásili, kolik je potřeba. Nakonec jsme spotřebovali přesně 24 m3. (9, 6, 9.) V 10 hodin dopoledne už byla pumpa umytá.

Navečer jsem desku pokropil vodou. Celý týden pak bylo hezké počasí, tak jsem desku pravidelně 2x až 3x denně stříkal vodou. Po čtyřech dnech jsem desku odbednil.“

Izolace desky a založení dřevostavby

„Naše stavba se nachází v pásmu s nízkým radonovým indexem a není tu ani spodní ani tlaková voda, tak jsem jako izolaci zvolil nejlevnější variantu izolace z asfaltových pásů. V projektu mám sice psanou izolaci PVC fóliovou, ale tam bych se dostal cenově na trojnásobek a také se těžko realizuje svépomocí.

Bednění jsem zakládal na maltovou směs až po natavení hydroizolace na desku.

75 kusů ztraceného bednění rozměrů 20x25x50 jsem po dohodě s projektantem použil na vyzdění soklu nad základovou desku v místě garáže ze severní strany domu tak, aby založení samotné dřevostavby bylo nad úrovní terénu, což je technologicky správné řešení.

Roxorové výztuhy pro ztracené bednění

„Po nalepení pásové izolace jsem každých 25 cm navrtal přes izolaci otvory pro roxorové výztuhy. Otvory jsem vrtal vrtákem síly 16 mm a po vložení zkrácených roxorů průměru 10 mm jsem je vyplnil cementovou směsi s vodou.

Takto připravené jsem nechal roxory zavadnout do druhého dne a následně jsem si nařezal z asfaltového pásu záplaty, které jsem na každý roxor napíchnul a natavil tak, abych prostup utěsnil.

Pak jsem namíchal v barelu trochu jádrové omítky pro založení první řady ztraceného bednění. Bednění jsme poskládali a vylili jsme ho asi kubíkem betonu.

Zbývalo napenetrovat vnější stěnu ztraceného bednění, natavit na ni hydroizolaci, a to i na horní stranu tak, abych na ni mohl později založit a přikotvit základové hranoly domu.“

Materiál

Hydroizolace 200 m2 = 12 tisíc Kč

Cement po 25 kg, 20 ks = 1440 Kč

Jádrová omítka po 30 kg, 10 ks = 820 Kč

Betonářská ocel síly 10 mm (15x2 m) = 395 Kč

Ztracené bednění 75 ks = 3375 Kč

Penetrace 9 kg = 485 Kč

Výpočet spotřeby materiálu

„V programu Google SketchUp jsem si nakreslil kostru domu a spočítal jsem rozměry jednotlivých stojek a spotřebu dalšího materiálu na stavbu. Jednotlivé délkové míry jsem v programu barevné rozlišil.

Na internetu jsem pak zjišťoval ceny KVH hranolů, tedy konstrukčních hoblovaných hranolů a hledal jsem dodavatele. Potřeboval jsem materiál na stavbu obvodových stěn přízemí, na příčky přízemí, na stropní konstrukci, rovněž lepené lamelové hranoly BSH na nosníky stropu.

Stojky jsem objednal zkrácené na přesné míry, ostatní části konstrukce:

  • základové prahy,
  • ležaté konstrukce,
  • překlady na okna,
  • atypické stojky aj.

v běžných metrech, něco jsem přidal na podkroví. Celkem to vycházelo na patro něco přes 10 m3 dřeva. (Bez vnitřních a venkovních přídavných roštů.)

Musel jsem objednat také:

  • parobrzdnou fólii na přechod mezi patry,
  • dřevoštěpné OSB desky PD (s perodrážkou) na vyztužení o síle 15 mm,
  • OSB desky síly 22 mm na záklop stropu,
  • vruty aj.

Na internetu jsem výhodně koupil air stop flex pásku šíře 50 mm pro vzduchotěsné přelepování spojů OSB.

Díky přesnému kreslení v SketchUp jsem mohl velmi přesně spočítat spotřebu veškerého materiálu od betonu či desky až po spotřebu šroubů a hřebíků, plochy OSB desek, objem izolace ve stěnách atd. Myslím, že tento program je nedocenitelný pomocník.“

Kotvení základových prahů

„Ke kotvení jsem používal závitové tyče M16 − pozink, matice a podložky50 mm 14/16 DN 440. Závitové tyče jsem si nařezal úhlovou bruskou podle jednoduchého přípravku na délku 18,5 cm.

Celkově mám 113 kotevních bodů k uchycení všech základových prahů včetně příček. Z jedné metrové tyče vychází 4 ks 18,5 cm a jeden delší kus.

Nezkrácené tyče jsem použil k dodatečnému ukotvení stěny při montáží stěnového panelu. Jinak je stěna k prahu kotvena šrouby a chemickou kotvou.

Metodu ukotvení prahů v základových pásech jsem zvolil, protože:

  1. Dům je výškové členitý a tvarové složitý (písmeno T).
  2. Jednodušší je vyměřit samotné prahy a potom podle nich stavět stěny, než složitě usazovat stěny bez prahu a několikrát je zvedat a pokládat.
  3. Řešení dovoluje kvalitnější utěsnění hydroizolace (zatření gumoasfaltem) po vyvrtání otvoru a vlepení kotvy.

Ze svého 3D projekčního plánu jsem vytáhl obrázky desky s usazením prahů a ty jsem si okótoval. Kóty jsem pak mohl snadno přenést na desku.

Všechny obvodové prahy jsou posunuty od hrany základové desky o 8 cm směrem dovnitř, abych mohl pod fasádou rozšířit izolaci stěn o dalších 2x8 cm vaty mezi příložkami.

V té době jsem položil hydroizolaci také v budoucí technické místnosti, WC, komoře a šatně na celé ploše, protože po opláštění OSB deskami by bylo obtížné ji natavovat v tak malých prostorech. Na později jsem nechal jen velké plochy v obýváku, garáži a kuchyni.

Vyměřování a kotvení prahů šlo velmi pomalu. Navrtal jsem celkem přes 50 děr. Jedna kartuše chemické kotvy mi vystačila na 12 kotev.“

Postup

„Kotvy jsem vrtal vrtákem 18 mm do hloubky 13 až 14 cm. Rozteč mezi kotvami se pohybuje od 750 do 1000 mm podle délky stěny. Větší rozteč jsem použil pod příčky.

  1. Po označení místa na prahu jsem vykružovákem udělal zahloubení a dlátkem vysekal střed, potom jsem navrtal středovou díru 16mm vrtákem a práh jsem usadil na místo podle provázku.
  2. Pomocí tyče a kladiva jsem orazítkoval otvory pro vrtání. Vyvrtané otvory jsem vyčistil vysavačem a štětečkem na mytí lahví. Otvory jsem čistil opravdu důkladně a několikrát, aby kotva opravdu dobře držela.
  3. Po vlepení kotvy jsem prostup přes hydroizolaci zatřel gumoasfaltem. Stejně tak jsem natíral i spodní stranu všech prahů gumoasfaltem pro lepší odolnost proti vlhkosti a dešťové vodě na nezastřešené stavbě.

V místech, kde jsou pásy hydroizolace překládané, vznikla nerovnost na povrchu základové desky. V tom místě jsem práh ze spodní strany vybral motorovou pilou tak, aby ležel celou svoji plochou na podkladě (cca 5 mm do hloubky). Pro úplné vytěsnění a uzavření nerovností mezi prahem a deskou jsem použil pásky miralonu přeložené na dvě vrstvy. Přitažením šroubů se nerovnosti velmi pěkně zatěsnily.“

Stavba kostry domu

„Jako první jsem volil jižní stěnu kuchyně. Je nejjednodušší, protože nemá žádná okna ani dveře. Profil sloupku je docela masivní (60x160), stěna má délku skoro 5 m. Pro spojování používám šrouby rozměrů 5x120, 5x100, 6x140.

Při rozměřování stěny jsem si stáhl ztužidlem horní a spodní vodorovný hranol a uřezal je na jeden zátah. Mám velkou pokosovou pilu, která má prořez 115x305 mm. Pak jsem tesařským úhelníkem přenášel rysky uložení jednotlivých stojek na oba kusy. Tím jsem si zajistil, že při dodržení rysek během sešroubování stěny musí být stěna kolmá.

Pro lepší stabilitu jsem stěnu v ploše dočasně zavětroval deskami ze šalování. Stěnu jsme s taťkou postavili na připravené kousky dřeva a před finálním usazením jsem spoj rámu a prahu vypěnoval lepicí polyuretanovou pěnou.

V původním plánu západní stěny jsme měli vymyšleny balkonové dveře a fixní prosklení s celkovou šířkou 3600 mm. Jelikož u pasivního domu je západní prosklení problematické kvůli přehřívání interiéru při odpoledním slunci, rozhodl jsem se toto prosklení zmenšit na šířku celkem 2700 mm s tím, že do zahrady si nasadíme košatý listnatý strom, asi třešeň, a tím budeme stínit okna do obývacího pokoje při západu slunce.

V zimě naopak při spadaném listí bude přístup slunečních paprsků dostatečný, navíc slunce zapadá v zimě na jiném místě. Případný problém by vyřešily plánované okenice.

Orientace pozemku sice není ideální, ale raději jsem řešil letní odstínění a zimní zateplení oken, než bych měl neprosvětlený obývací pokoj.

„Všechny pohledy na jednotlivé stěny jsem si kreslil a kótoval v počítači, a byl jsem rád, že všechno na milimetr vycházelo tak, jak jsem to nakreslil.“

Jižní stěna obývacího pokoje je dlouhá přes 6 metrů a v nejvyšším místě má přes 4,7 m. Tuto stěnu jsem si opět vytáhl z 3D návrhu domu v programu Google SketchUp, okótoval a podle toho všechny díly stěny jsem nařezal pokosovou pilou.

Tuto stěnu jsem navrhl jako dělenou ze dvou části. Dělení je v místě zesílení stěny kvůli středovému nosníku krovu.

Postupně jsme tak uzavřeli celý obvodu domu, jako poslední jsme vztyčili zadní stěnu garáže.“

Opláštění OSB deskami

„Na opláštění obvodových stěn jsem použil dřevoštěpné OSB desky síly 15 mm, na záklop stropu 22mm desky, dále stropní hoblované KVH hranoly 60x240 příslušné délky a lepené BSH nosníky potřebné pro nesení stropu, z nichž největší měl rozměr 200x240x5700 mm.

  • OSB desky jsem nechal přesahovat po celém vnějším obvodu domu tak, abych je později po přesném vyměření mohl zařezat do rovné hrany.“

Parotěsnost

„Dlouho jsem se rozhodoval, kterého výrobce OSB desek zvolit. Pomoho mi přečtení několika diskuzních fór, v nichž jsem se dozvěděl, které desky mají nejlepší difúzní odpor, a tudíž bez dalších úprav a nátěrů (latexových) plní funkci parozábrany.

Na rám stěn v místech, kde bude napojen strop, jsme nejdřív ze všeho uložili pruh parobrzdné fólie s přesahem, aby se později dala snadno napojit svislá část parobrzdy.

Fólii jsme upevnili tak, že jsme přiložili druhý vodorovný KVH hranol a přišroubovali jsme ho ke spodnímu. Tím vznikl zdvojený horní věnec. Na něj pak přišly stropní hranoly. Všechny rohové spoje jsou přeplátované pro lepší tuhost celé konstrukce.“

Vruty, tmel, dilatační spáry

„OSB desky jsem z vnitřní strany šrouboval vruty 4,5x50 mm s dvouchodým a vystruhovacím závitem a zapuštěnou hlavou s frézovacími drážkami. Celkem asi 25 ks na jednu desku.

Spoje desek jsem tmelil pružným lepicím tmelem na bázi polyuretanu. Ke stojkám jsem desky kvůli možné dilatace nelepil ani je nepřitmeloval.

Vůli pro dilataci po obvodu stěny jsem podle požadavku výrobce ponechal velkou cca 1 centimetr s tím, že dilatační spáru vytmelím a později přelepím airstop páskou.

  • Před tmelením jsem dilatační spáry šíře cca 7 až 10 mm, 10 mm od podlahy, vyplnil provazcem z materiálu, který připomíná miralon a který krásně kopíruje tvar spáry a brání třístrannému spoji.
  • Tmel jsem nanášel na vnitřní stranu pera a vnější stranu drážky, v koutech stěn i na kostru.

Opláštění v místě chodbičky do garáže bylo nejnáročnější kvůli udržení vzduchotěsnosti obvodového pláště, chodbička totiž zasahuje do prostoru domu, který jsem musel vzduchotěsně oddělit od prostoru garáže.“

Příčky, překladový nosník, strop

„Pak jsme se pustili do výroby a montáže příček v přízemí. Příčky jsou z profilu hoblovaného konstrukčního hranolu KVH 60x100 mm. Opět jsem si vytáhl a vytiskl bokorysné pohledy, podle kterých jsme příčky vyrobili. Všechno sedělo ve váze i rozměru, byl jsem velmi spokojený.

  • Před montáží příček jsem spoje desek na obvodovém plášti přelepil airstop páskou.
  • Všechny horní prahy příček jsem po montáži zdvojil tak, abych se dostal do roviny s obvodovými stěnami.

Od kámoše truhláře jsem si půjčil velká ztužidla na slepení překladového nosníku. Na slepení jsem použil speciální polyuretanové lepidlo, které vypění a vyplní spáru

Konce spodní, pohledové části překladového nosníku jsem upravil tak, aby horní hrana byla v rovině se stropními hranoly a aby bylo možné celý strop opláštit 22mm OSB deskami i přes tento nosník.

Ve čtyřech lidech jsme zvládli nosník bez problémů osadit i při rozměrech 200x200x5610mm. Stejně jako horní, nepohledovou část nosníku, tu, kterou jsem se spodní částí slepil a která má rozměr 200x240x5610mm.

Stropní hranoly profilu 60x240 jsou dlouhé 3050 mm a vycházely na milimetr přesně podle mého projektu, až jsem tomu nechtěl věřit. Mají mezi sebou rozteč 290, někde 300 mm.

Strop v této části drží na plechových patkách − kapsách, šroubovaných do boku tohoto velkého překladu. Celkem na 16 kusech patek.

Udělal jsem si rovněž prostupy na stoupačky odpadů v místech, kam bych po položení stropu měl špatný přístup. Otvor jsem po obvodu vyvrtal a potom jednotlivé díry prořezal a začistil.

Jelikož jsem použil poměrně naddimenzované nosné hoblované KVH hranoly stěn průřezu 60x160, mohl jsem si dovolit po obvodu domu udělat vysoký čelní hranol, který uzavírá celý strop, a stropní hranoly usadit na stěně v délce 100 mm.

  • Stropní hranoly jsem k obvodovému čelnímu hranolu upevnil šrouby 6x140 po dvou kusech kolmo, dalšími dvěma šikmo.

V této variantě by se sice mohly hranoly tzv. klopit, ale jsem přesvědčený, že klopení zamezí jak stropní OSB perodrážkové desky o síle 22 mm, tak zpevnění konstrukce stropu příčnými výztuhami. Až předimenzovaný strop je naprosto bytelný.

Hotovou stropní konstrukci jsem zaklopil perodrážkovými deskami OSB síly 22 mm, které jsem ukotvil šrouby 4,5x60 mm. Celkem je ve stropě přes dva tisíce šroubů.

  • OSB desky jsme kladli kolmo na stropáky a po prošroubování se celý strop výborně ztužil a zpevnil.

Věřím, že jestli někdy strop začne vrzat, tak já už tady nebudu.“

Nový tvar střechy, větší podkroví

Před pracemi na podkrovní kostře své dřevostavby musel Petr Kiška vyřešit problém, o kterém věděl už dlouho. Při projektovaném sklonu střechy (27 stupňů) byla šatna vedle ložnice v podkroví nepoužitelná kvůli minimální podchodné výšce, nemluvě o malé velikosti úložného prostoru.

„Když jsem tento nedostatek probíral s manželkou a rodinnými rádci, tak jsem došel k závěru: Celou střechu zvednu do úrovně projektovaných vikýřů, a sice na úhel 14 až 15 stupňů, a podkroví zakryji pultovou střechou v jedné nakloněné rovině.

  • Tím jsem získal ve všech pokojích stoprocentně využitelný prostor a navíc jsem předešel komplikovanému napojování vzduchotěsně vrstvy a zateplení vikýřů. Celá konstrukce střechy i její izolování se zjednodušily. Se změnou projektu nebyl problém. V novém provedení je střecha modernější a účelnější.“

Zavětrování stěn

„Pak jsme mohli pokračovat ve stavbě podkrovních obvodových stěn. Opět jsem si nejdříve připravil výrobní výkresy. Podle nich jsme stěny vyrobili a vztyčili a také jsme je důkladně zavětrovali latěmi, které jsme upevnili k podlaze a na zdvojené okennní otvory tak, aby nevadily při oplášťování OSB deskami.

  • Mezi jiné důležité detaily patřilo například vyvrtání prostupu v zadní štítové konstrukci pro vložení 70mm potrubí k odvětrání odpadové roury WC v přízemí.“

Příčka zohledňující komín i nadkrokevní izolaci

„Speciální práce vyžadovala podkrovní příčka mezi pokoji složená ze dvou sešroubovaných rámů. Spodní část příčky má úhel sklonu 17 stupňů a tvoří rovinu se střechou nad obývacím pokojem a pracovnou. Druhá, zvýšená část příčky má sklon 12,5 stupně a je od spodní osazena o 80 mm směrem do pokoje, a to ze dvou důvodů:

  1. Vytvořila plochu pro ukotvení zaklápěcích palubek a nadkrokevních izolačních PUR-PIR panelů..
  2. U příčky vede střešním pláštěm komínové těleso, kolem kterého mohu díky 80 mm prostoru položit stejné množství izolace jako po obvodu celého domu.

Mezi oběma konstrukčními částmi této příčky je vložen pruh fólie pro vzduchotěsně napojení střechy.

Parobrzdná fólie je položená rovněž mezi zdvojené horní podkrovní prahy stěn − pro vzduchotěsné napojení stěny na střešní plášť.

Takto připravenou a latěmi zavětrovanou podkrovní konstrukci jsme opět opláštili OSB deskami a přidali jsme další podkrovní příčky.“

Sedlání krokví

„Jen do obývacího pokoje jsem nechal nařezat větší šířku, a to 100x160 mm, aby strop dobře vypadal. Středový nosný lepený překlad má totiž profil 160x320 a silnější krokve vedle něj vypadají lépe.“

„Na konstrukci střechy jsem objednal 4,5 m3 hoblovaných KVH a lepených BSH hranolů. Krovy jsou v celé střeše pohledově. Profil krokví je 80x160 mm; větší průřez nebyl nutný díky nadkrokevní izolaci a díky plánu použít lehkou střešní krytinu.

Do překladu nad budoucí galerii jsem si nejprve nakreslil dlaby pro ukotvení krovů nad obývacím pokojem.

  • Dlaby jsem vyvrtal v rozích vrtákem o průměru 35 mm a potom jsem vysekal středy dlátem. Okraje dlabu jsem začistil horní frézou a celý překlad jsem nahrubo vybrousil pásovou bruskou papírem zrnitosti 60. Nakonec jsem pohledové hrany překladu zkosil hoblíkem.

Ve čtyřech lidech jsme překlad usadili. Šlo to lépe, než jsem čekal.

S tátou jsme pak připravili krokve. Podle výkresů jsem si na jedné z nich udělal čep a sedla. Ovšem oba nosníky jsou o milimetry prohnuté do boků, a tak osedlání nebylo přesné. Proto jsem tuto krokev použil jako šablonu a postupně jsem ji zkoušel na všechny pozice. V každé jsem si změřil odchylky a další krokve už jsem dělal přesně na míru dané pozici.

Tak jsem osedlal všech šest krokví do obývacího pokoje. Obrousil jsem je, natřel lazurou a přišrouboval speciálními vruty pro spojování trámů 8x220.“

Více informací také na blogu Petra Kišky.

Foto Petr Kiška